Poslaneckou sněmovnou právě schválená novela zákona o veřejných zakázkách je naplněním jednoho z bodů protikorupční části vládního prohlášení a vyústěním přes rok trvajících legislativních prací pod vedením Ministerstva pro místní rozvoj. Autorům novely nelze upřít snahu maximálně se poučit ze současných nedostatků a nešvarů zadávání veřejných zakázek v České republice a výrazným způsobem posílit transparentnost a rovný přístup k veřejným zakázkám. Současně ale bude mít novela poměrně zásadní dopad na drtivou většinu tzv. veřejných zadavatelů, kterými jsou de facto celá naše veřejná správa, ať již na úrovni ministerstev a dalších ústředních orgánů nebo krajů a obcí, zejména v oblasti navýšení administrativních postupů a s tím souvisejících nákladů.
Již první zásadní změna, kterou zákon přináší, tedy snížení finančních limitů a rozšíření definice dotovaného zadavatele, povede k podstatnému nárůstu zakázek, které budou spadat pod režim zadávání dle zákona. Na jednu stranu tím dojde ke zvýšení transparentnosti, pro menší zadavatele však tato změna bude znamenat vyšší administrativní zátěž a výrazně vyšší náklady na organizaci veřejných zakázek. Zejména v případech menších obcí, které dosud menší zakázky na dodávky a služby do 2 mil. Kč a podobně i stavební zakázky do 6 mil. Kč zadávaly méně formálně, bude mít snížení těchto limitů na polovinu poměrně zásadní dopad v nárůstu administrativy a zakázek, které budou muset administrovat komplikovanými postupy dle zákona. Rovněž lze očekávat výrazný nárůst kontrolní agendy Úřadu pro hospodářskou soutěž, který na oblast veřejných zakázek dohlíží, a s tím spojený nárůst finančních nákladů na provoz tohoto úřadu.
Další výraznou změnou je zrušení ekonomických a finančních podmínek resp. předpokladů, které si subjekt vypisující veřejnou zakázku stanovoval s cílem zajistit určitou ekonomickou a finanční stabilitu svého dodavatele. Tyto podmínky obvykle spočívaly v povinné výši pojištění a předchozího obratu uchazečů o veřejnou zakázku. Lze jistě souhlasit se zákonodárcem, že tato změna více otevře možnosti pro účast menších firem, které dosud mohly být diskriminovány jako „ti slabší či méně zkušení“. Současně to ale znamená výrazně vyšší odpovědnost veřejné správy, protože pokud plnění zakázky bude vyžadovat stabilního a finančně silného dodavatele, bude o to složitější nastavit zbývající kritéria pro výběr vítěze veřejné zakázky tak, aby skutečně došlo k její realizaci ze strany vybraného uchazeče a celé budoucí plnění zakázky nebylo ohroženo právě zmíněnou menší zkušeností dodavatele a s tím spojenými dodatečnými náklady, pokud nezkušený dodavatel zakázku nezrealizuje požadovaným způsobem.
Obdobně dvousečnou je povinnost zrušit proběhlé zadávací řízení v případě, že zadavateli zůstane k hodnocení pouze jedna nabídka bez ohledu na to, zda by vybraná nabídka mohla být objektivně ekonomicky výhodná či nikoli. Tato povinnost může zadavateli způsobit komplikace zejména v případech projektů realizovaných z operačních programů Evropské unie se spoluúčastí veřejných rozpočtů, kdy zrušení zakázky pouze z těchto formálních důvodů bude znamenat ztrátu národního spolufinancování z veřejného rozpočtu v příslušném roce a pro řadu subjektů i tedy konec reálné možnosti celou zakázku realizovat. Zejména v případech, kdy se do soutěže přihlásilo více uchazečů, kteří byli vyloučeni z různých formálních důvodů a zbývající nabídka je pro zadavatele ekonomicky výhodná, se jeví toto povinné rušení jako velmi diskutabilní. Nezamýšleným důsledkem může být v krajních případech i příprava krycích nabídek.
Jak jsem se pokusil ukázat na několika málo případech výše, nová úprava veřejných zakázek přináší vedle posílení transparentnosti řadu změn, u nichž teprve praxe ukáže jejich reálné dopady. Lze jen doufat, že kromě komplikací a zvýšení administrativní zátěže pro veřejnou správu přinesou také skutečný ekonomický efekt a významnější úspory veřejných prostředků.
Petr Solský
ředitel pro rozvoj vztahů s veřejným sektorem
ČLÁNKY DO MAILU