Co chtějí firmy, stát nezajímá. Čtěte nejčastější přání českých firem

V současné době se hodně diskutuje o novele zákoníku práce plánované na rok 2011. Vláda usiluje o větší flexibilitu pracovněprávních vztahů. Nově by měla být například výše odstupného vázána na počet opracovaných let nebo prodloužena maximální délka zaměstnání na základě dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Připravované změny se samozřejmě nelíbí odborářům. Čtěte více: Ke změnám v zákoníku práce se vyjádří odboráři

Firmy legislativní změny příliš neřeší

Průzkum Asociace malých a středních podniků (AMSP) prokázal, že malé a střední firmy nad konkrétními úpravami zákona příliš nefilozofují. K zákoníku práce přistupují vesměs jako uživatelé. O legislativní změny se logicky více zajímají firmy s více než padesáti zaměstnanci, tzv. střední firmy. Ty totiž již většinou zaměstnávají kvalifikované odborníky z oblasti práva a personalistiky, kteří mohou sledovat aktuální dění a posoudit přínos navrhovaných změn z hlediska praktického využití pro jejich společnost.

Podle Břetislava Ošťádala, předsedy představenstva AMSP, je z průzkumu patrný akcent především na změny s přímým pozitivním ekonomickým dopadem na firmy – finanční pomoc firmám. Devadesát procent oslovených respondentů by přivítalo zavedení slevy na pojistném pro firmy, které vytvoří nové pracovní místo pro nezaměstnaného. Podnikatele stále oslovuje motivační prvek v podobě slev na sociálním pojištění a zavedení tzv. kurzarbeitu. V současných návrzích k zákoníku práce a k zákonu o zaměstnanosti se však tyto požadavky zaměstnavatelů neobjevují, naopak jsou uplatňovány změny směřující k ještě většímu znepružnění pracovního trhu, viz např. zaměstnávání rizikových skupin zaměstnanců, dodává Břetislav Ošťádal. Čtěte více: Slevy na sociálním pojištění přišly stát „jen“ na 10 miliard korun

Lidé chtějí více pracovat z domova

Zaměstnávání na částečný úvazek v menších firmách je podle průzkumu využíváno ve větší míře, než je celostátní průměr. Tento institut samozřejmě více využívají střední firmy. Pro podniky do deseti zaměstnanců je obtížné zajistit provoz s tak malým počtem zaměstnanců a navíc se zkráceným úvazkem.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Až třicet procent oslovených firem nabízí práci z domova, tzv. Home Office. Nespornou výhodou je úspora nákladů. Na druhou stranu tato práce z hlediska nemožnosti kontroly a obtížnější komunikace nebude vhodná pro každého zaměstnance. Může být ale řešením pro matky s dětmi nebo při omezených firemních prostorových kapacitách. Čtěte více: 7 tipů, jak zefektivnit práci z domova

I přesto je nabídka zaměstnání na zkrácené úvazky, případně na práci z domova u nás bohužel stále na poměrně nízké úrovni, a to zejména ve srovnání se zeměmi západní Evropy. Větší šance je ve velkých městech, kde působí zahraniční firmy, které jsou právě ze svých domovských zemí na tento institut zvyklé. Jakmile vyrazíte do regionů, tak šance na sehnání takového místa klesá. Co se týká segmentu trhu, tak práce na částečný úvazek nabízejí telefonní operátoři, call centra, různá zákaznická centra a centra sdílených služeb. Práci z domova mohou poměrně dobře nalézt programátoři nebo účetní pracující pro menší firmy, uvádí Luboš Rejchrt personální manažer Grafton Recruitment. Dodává, že již dlouho existuje skupina uchazečů o zaměstnání, kteří částečné úvazky nebo práci z domova přímo vyhledávají. Jedná se zejména o studenty, matky na mateřské a matky, kterým mateřská dovolená skončila a nyní se snaží zapojit do pracovního procesu nazpět. V poslední době se ale objevila nová skupina uchazečů, kteří si chtějí přivydělat v podpoře při zaměstnání a protože registrovaní uchazeči si mohou vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tak jsou rádi za zkrácený úvazek, upřesňuje Luboš Rejcht. Čtěte více: Nejsem žádná šedivá myš, říkají účetní malých firem

Konto pracovní doby? Co je to?

Firmy mnoho nevědí o existenci konta pracovní doby. O této možnosti je informováno jen čtyřicet procent oslovených. Od využití konta je odrazuje administrativní náročnost a ekonomická rizikovost s ohledem na krátké vyrovnávací období. Jak upřesnila Lucie Kloučková ze společnosti Personal Consult: Podle našich zkušeností některé firmy využívají konta pracovní doby a zaměstnanci musí být ochotni v tomto režimu pracovat. Využívá se převážně ve firmách, kde se v sezóně zvýší objem práce. Personalisté si pak dobře hlídají jeho dodržování a vyrovnání po zákonem stanovené lhůtě. AMSP naopak uvádí, že je v praxi spíše aplikován jakýsi model „pseudokont“. Jedná se o docházku do práce tzv. dle potřeby a pravidelně vyplácená mzda, bez dodržování podmínek stanovených pro konto pracovní doby zákoníkem práce. Čtěte více: Motivujte své zaměstnance volitelným začátkem pracovní doby

Kurzarbeit chtějí i malé firmy

Nejvyšší podporu u malých a středních firem získal kupodivu kurzarbeit. Jeho zavedení tedy není řešením jen pro velké, např. automobilové společnosti s nedostatkem práce pro zaměstnance v období krize. Zavedení kurzarbeitu může zabránit dalšímu propuštění. Co je kurzarbeit? V podstatě to znamená, že firma uvolní na určitou část měsíce zaměstnance z práce domů a nedá mu za to proporcionální část mzdy. Za to pracovník dostane vyrovnání od státu. Firmě pak stát přispěje i na sociální pojištění za zaměstnance. Například v sousedním Německu funguje systém tak, že kurzarbeiter (tedy zaměstnanec s kratším úvazkem) dostane poměrově nižší mzdu a stát mu dorovná dvě třetiny ušlých peněz. Firmě pak německá vláda hradí polovinu pojistného na sociální zabezpečení, uvedli jsme již dříve v článku: Zavádět v současnosti kurzarbeit? Nein, danke

Programy MPSV: Školení je šance a Vzdělávejte se!

O dotovaných programech, kdy je možné v době překážek v práci z důvodů omezení výroby a služeb v důsledku nedostatku zakázek získat finanční prostředky na vzdělávání zaměstnanců, polovina firem vůbec nevěděla. Informovanější byly, jak jinak, větší firmy. Z průzkumu vyplynulo, že menší podnikatelé vidí problém především ve schvalování projektů, čerpání dotace a obsahové náplni kurzů. Čtěte více: Dotace na vzdělávání zaměstnanců mohou pomoci v krizi