Návrh novely zákoníku práce je ve stavu po ukončeném připomínkovém řízení. Jeho účinnost se plánuje od 1. dubna 2017. Mohla by se zásadně změnit pravidla u dohod konaných mimo pracovní poměr. Zvýší se odměna, zavede se evidence odpracované doby, přestávek v práci a další.
Čtěte také:
- Novela zákoníku práce se dotkne každého. Již od příštího roku
- Novela zákoníku práce a změny v řádné dovolené
- Konec homeworkingu? Novela zákoníku zpřesňuje povinnosti firmám, ty se bouří
Odměňování na úrovni zaručené mzdy
První a zásadní změnou má být minimální odměna z dohod. Dosud se na dohody vztahovala pouze hodinová minimální mzda. Zaručená mzda se vztahovala pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Důvodová zpráva k návrhu novely zákoníku práce odkazuje na nerovnost mezi zaměstnanci odměňovanými za stejnou práci mzdou (pokud jejich mzda není sjednána v kolektivní smlouvě) nebo platem a zaměstnanci odměňovanými odměnou z dohody. Píše se zde, že odměnu z dohody si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednává individuálně, není proto chráněn prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Zvýšenou ochranu by tedy měl stanovit zákoník práce.
Posuzování maximálního rozsahu práce
Další novinka má nastat u dohody o pracovní činnosti. Aktuálně se posuzuje sjednaný a nejvýše přípustný rozsah poloviny stanovené týdenní pracovní doby za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Nově se má jednat o 26 týdnů, které bude nutno určit jen v celých násobcích týdnů.
Zákonodárci reagovali na požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, která bez existence kolektivní smlouvy neumožňuje stanovit vyrovnávací období delší než 26 týdnů. Navíc se má upravit povinnost stanovit vyrovnávací období pouze na celé násobky týdnů, proto se v celých týdnech bude posuzovat i maximální sjednaná týdenní pracovní doba u dohody o pracovní činnosti.
Společná ustanovení pro obě dohody
Mnohem zásadnější změna je u společných ustanovení pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově mají první tři odstavce společných ustanovení znít:
(1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.
(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o
- a) výkon jiné práce a dočasnou změnu místa výkonu práce (dosud – převedení na jinou práci a přeložení),
- b) dočasné přidělení,
- c) odstupné,
- d) část čtvrtou, s výjimkou § 78 odst. 1 písm. a), b), j) a k), § 79a, 83, 88 až 90a, 92, 94, § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 a 3 s tím, že pro účely dohod se směnou rozumí doba výkonu práce (dosud – pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích),
- e) překážky v práci na straně zaměstnance, s výjimkou § 191 až 198 a 206 (dosud – překážky v práci na straně zaměstnance).
- f) dovolenou v případě dohody o provedení práce (dosud – dovolenou),
- g) skončení pracovního poměru,
- h) mzdu, plat a odměnu za pracovní pohotovost (dosud – odměňování s výjimkou minimální mzdy), a
- i) cestovní náhrady.
(3) Právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci je možné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v § 199 a 206.
Změny jsou uvedeny tučným písmem. Ve druhém odstavci se u písmene a) reaguje na navrhované koncepční a terminologické změny v oblasti převedení na jinou práci a přeložení. V případě písmene d) se jedná o promítnutí požadavků směrnice Evropského parlamentu a směrnic k pracovní době a ochraně mladistvých pracovníků do právní úpravy v oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr.
U písmene e) jde o legislativně technickou úpravu přesnějšího umístění textu ustanovení. Navíc se upravuje odstavec třetí, jenž vysvětluje, které překážky v práci je možné sjednat či stanovit interním předpisem.
Zásadnější změnou je ovšem písmeno f). Zaměstnanci budou mít nárok na dovolenou i v případě dohody o pracovní činnosti. Nyní si tento nárok mohl zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě, nově má plynout přímo ze zákona. U dovolené v případě dohody o provedení práce naštěstí prozatím zákonodárci neuvažují. A to z důvodu specifické povahy tohoto pracovněprávního vztahu, tj. vzhledem k omezenému maximálnímu rozsahu, který nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Navíc se do tohoto maximálního rozsahu započítává rovněž doba práce konaná pro stejného zaměstnavatele v daném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Výpočet délky dovolené by byl v praxi složitý, nebo zcela nerealizovatelný.
Písmenem h) se upravuje odměňování. V návaznosti na navrhovanou změnu § 111 a § 112 zákoníku práce (jak již bylo popsáno v úvodu článku) se navrhuje posílení ochrany nejnižší přípustné výše odměny z dohody prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy. Jestliže se tedy na dohody bude vztahovat i ustanovení o odměňování, budou k dohodám náležet příplatky za noční práci, za práci o sobotách a nedělích a další? Nikoliv, právo na uvedené příplatky nevznikne. Návrh novely ZP pouze stanoví, že zaměstnanec pracující na dohodu musí obdržet za výkon práce odměnu, která nebude nižší než zaručená mzda (tyto mzdy stanoví minimální částky odměny s ohledem na druh vykonávané práce),
upřesnil pro server Podnikatel.cz Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.
Evidence odpracované doby
Z uvedených změn plyne, že zaměstnavatelé budou muset nově i u dohod dodržovat a evidovat přestávky v práci (nejdéle po 6 hodinách práce, u mladistvých po 4,5 hodinách práce), bezpečnostní přestávky, dobu výkonu práce (včetně noční práce), maximální délku směny, dobu odpočinku mezi jednotlivými směnami a dobu odpočinku v týdnu. U nočních zaměstnanců na dohody pak zajistit prohlídku u poskytovatele pracovnělékařské péče.
Nabízí se tedy otázka, zda bude uzavření kupříkladu dohody o provedení práce mimo úlevu v odvodech pojistného do limitu měsíční odměny 10 000 korun pro zaměstnavatele ještě zajímavé? Výhod oproti pracovnímu poměru v případně schválení návrhu novely zákoníku práce výrazně ubude.
ČLÁNKY DO MAILU