Novelou č. 281/2023 Sb. byl novelizován zákoník práce. Nejedná se však o velkou novelu zákoníku práce, tu Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR teprve připravuje. Nyní byly s účinností od 1. října 2023 do našeho právního řádu implementovány pouze požadavky směrnic Evropského parlamentu a Rady Evropské unie.
Co se dozvíte v článku
Přesto jsou změny pro zaměstnavatele velmi důležité. Zde je souhrn článků, kterými se jim server Podnikatel.cz postupně věnoval.
Informační povinnost zaměstnavatelů
Jestliže pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, ukládá zákoník práce zaměstnavateli povinnost informovat o nich zaměstnance písemně. To platí jak pro pracovní poměry založené pracovní smlouvou, tak jmenováním. Od 1. října zaměstnavatel musí zaměstnance informovat do 7 kalendářních dní od vzniku pracovního poměru (vznik = den nástupu do práce sjednaný v pracovní smlouvě).
Došlo ke zkrácení lhůty. Do konce září se informovalo do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. V určitých přesně vymezených případech bude možné (stejně jako dosud) písemnou informaci nahradit odkazem na kolektivní smlouvu nebo interní předpis.
Obdobná povinnost platí pro dohody konané mimo pracovní poměr a při vyslání zaměstnance na pracovní cestu přesahující 4 kalendářní týdny po sobě jdoucí.
Podrobněji v článku: Zaměstnavatel bude po novele zákoníku práce sdělovat zaměstnancům více informací. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokonce pro zaměstnavatele připravilo vzory informativních formulářů. Článek s odkazy na materiál zde: Nová informační povinnost zaměstnavatelů: K dispozici jsou vzory, kterými ji splnit
Dohody konané mimo pracovní poměr
Nové povinnosti se týkají také tzv. dohodářů. Těm musí zaměstnavatel nově písemně určit rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance či s jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je práce rozvržena (lze se vzájemně dohodnout na jiné době seznámení (kratší i delší), avšak při dostatečné předvídatelnosti práce). Zaměstnanci konající práci na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti mají nyní nárok na příplatky za práci podle § 115 až 118 zákoníku práce. Mají nárok na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance (avšak po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205 zákoníku práce, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak, náhrada odměny nepřísluší). Mají rovněž nárok na osobní rozvoj, je-li zaměstnavatelem poskytován.
S odloženou účinností od 1. ledna 2024 přibude nárok na řádnou dovolenou za obdobných podmínek jako u pracovního poměru. Rozdílem je, že se nevychází ze skutečné týdenní pracovní doby zaměstnance. Pro účely řádné dovolené u dohod konaných mimo pracovní poměr je určena dvacetihodinová týdenní pracovní doba bez ohledu na to, kolik je skutečně odpracováno. Dovolenou si budou moci v průběhu trvání dohody vyčerpat, případně jim bude po jejím skončení proplacena.
Doručování zaměstnancům
Zásadně se změnilo (zjednodušilo) také doručování zaměstnancům. Písemnosti spojené se skončením pracovního poměru se doručují vždy do vlastních rukou podle upravených podmínek. Při doručování výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, s výjimkou dohody podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a), a při doručování odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, mzdového výměru nebo platového výměru, se postupuje podle § 334a až 337 zákoníku práce.
Popisovali jsme v článku: Rozdíly i lhůty přísnějšího a jednoduchého doručování po novele zákoníku práce
Avšak především v případě vzájemných dohod bude možné využít zjednodušené elektronické doručování bez povinnosti zaručeného elektronického podpisu. Musí však být doručováno na adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele.
Práce na dálku
Zákoník práce upravil i práci na dálku. Tu bude moci zaměstnavatel, pokud půjde o opatření orgánu veřejné moci, zaměstnancům na nezbytnou dobu dokonce nařídit. V ostatních případech je možná pouze po dohodě se zaměstnancem. Nově bude třeba také vyřešit náhrady spojené s prací na dálku. Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na paušální náhradě, půjde v souladu s vyhláškou MPSV č. 299/2023 Sb. minimálně o částku 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.
Více o dohodě o práci na dálku v článku: Nepodceňte dohodu o práci na dálku. Vypadá jednoduše, ale není
Odpočinek v práci a další změny
To ale zdaleka nejsou všechny změny, které aktuální novela zákoníku práce přináší. Upravuje se možnost srážek ze mzdy z dohod konaných mimo pracovní poměr (např. pro účely přečerpání řádné dovolené), dále se zavádí povinná písemná žádost zaměstnance o rodičovskou dovolenou atd.
Více se bude rovněž dbát na řádné čerpání tzv. denního a týdenního odpočinku v práci. U týdenního odpočinku nastanou změny až s odloženou účinností od 1. ledna 2024. Popisovali jsme v článcích:
- Novela zákoníku práce zpřísňuje podmínky pro denní i týdenní odpočinek
- Jak se bude v praxi plánovat a čerpat odpočinek v práci?
- Sčítají se souběžné pracovněprávní vztahy z hlediska povinného odpočinku?
ČLÁNKY DO MAILU