Odstranění nedostatků v zákoníku práce a liberalizace pracovního trhu. To byly hlavní úkoly novelizace. Jenže novela Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je splnila jen částečně. Jedná se sice „jen” o technickou novelu připravenou ministerstvem práce a sociálních věcí, která především cíleně odstraňuje nejkřiklavější chyby, jež se do nového zákoníku práce dostaly. Ale vedle toho, že novela nenapravila všechny zmatky v paragrafech, zklamala i ty, kteří od ní čekali i zásadnější modernizaci českých pracovních zákonů. Přesto se ale zaměstnavatelům a zaměstnancům vyplatí novelu, která ve Sbírce zákonů vyšla pod číslem 362/2007, zaznamenat a prostudovat. Obsahuje totiž také několik věcných změn, které mohou od ledna letošního roku poměrně významně zasáhnout do pracovněprávních vztahů ve firmě.
Na liberalizaci pracovního práva si musí podnikatelé počkat
Podle Radka Novotného z právní kanceláře Havel & Holásek, která je zastoupena v Unii malých a středních podniků ČR, je asi nejvýznamnější změnou technické novely úprava odměňování zaměstnanců. „Dosavadní velmi diskutovaný zákaz sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas byl poněkud zmírněn, když zákonodárci zavedli pro vedoucí zaměstnance možnost sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas v původním rozsahu 150 hodin ročně. Zaměstnanci v takovém případě nenáleží ani příplatek za práci ani náhradní volno,” vysvětlil Novotný pro business server Podnikatel.cz.
Podle Novotného však nemají zaměstnavatelé v souvislosti s novelou důvod k žádné velké radosti. „Novela bohužel nijak zvlášť nepřispěla k žádoucí modernizaci a liberalizaci českého pracovního zákonodárství a nezbývá, než očekávat komplexní novelu zákoníku práce. A to i s ohledem na ústavní stížnosti řešené v souvislosti s novým zákoníkem práce Ústavním soudem České republiky,” domnívá se Radek Novotný. Upozorňuje také na fakt, že přestože technická novela řeší některé zcela zjevné chyby a nelogičnosti v zákoníku práce, jiné, a neméně závažné, naopak opět opomíjí.
Co se tedy změní a proč stojí technická novela zákoníku práce podnikatelům za pozornost? Důležitější změny, které mohou v praxi od 1. ledna 2008 zjednodušit pracovněprávní vztahy:
- zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nezaviněných zaměstnavatelem, nemá nově nárok na zvýšené odstupné; tedy odstupné ve výši minimálně dvanáctinásobku průměrného výdělku (paragraf 67 zákoníku práce)
- zrušení 30hodinové týdenní pracovní doby zaměstnanců mladších 18 let, kteří mohou nově pracovat 40 hodin týdně, maximálně však 8 hodin denně (paragraf 79 zákoníku práce)
- zrušení podmínky souhlasu všech zaměstnanců se zavedením konta pracovní doby jako jednoho z možných způsobů nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (paragraf 86 zákoníku práce)
- u vedoucích zaměstnanců lze nově sjednat mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok; zaměstnanec pak již nemá nárok na příplatek či náhradní volno (paragraf 114 zákoníku práce)
- minimální výši a způsob určení příplatku za noční práci a práci v sobotu a neděli lze nově sjednat v kolektivní smlouvě; jinak platí nárok zaměstnance na příplatek v minimální výši 10 % průměrného výdělku (paragraf 116 a 118 zákoníku práce)
Novela tedy především zjednodušuje odměňování vedoucích pracovníků. Také ji zřejmě uvítají ti, kteří zaměstnávají neplnoleté osoby, tedy zaměstnance mladší 18ti let. Úprava odstupného při zaměstnavatelem nezaviněném úrazu spíše jen narovnává vztah zaměstnance a zaměstnavatele v tomto speciálním případě. Zrušení nutnosti souhlasu všech zaměstnanců se zavedením konta pracovní doby ulehčí pracovní život těm zaměstnavatelům, kteří mají větší počet zaměstnanců a novelou jim odpadne jedna administrativní povinnost. Možnost úpravy příplatků v kolektivní smlouvě je zase relevantní jen na pracovištích s vícesměnným provozem a odbory.
Větší zaměstnavatelé nejásají…
Velcí zaměstnavatelé se vesměs staví k novele chladně a žádné významnější dopady na pracovněprávní vztahy ve svých firmách neočekávají. Na tom se shodují ústy svých specialistů externí komunikace Marka Rolla a Zuzany Čepelkové například Československá obchodní banka a Komerční banka. Čepelková však zároveň pro business server Podnikatel.cz uvedla, že „nejvýraznější komplikací platného zákoníku práce je systém výpovědních důvodů pro zaměstnavatele, který je stále velmi složitý a omezující.”
Vstřícněji přijímají novelu ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic. „Novela je z našeho pohledu určitým krokem vpřed,” tvrdí serveru Podnikatel.cz její tiskový mluvčí Martin Žabka. Nicméně dodává, že v pracovněprávních vztazích by měla existovat oproti současné praxi větší volnost. Novelou odstraněné omezení pracovní doby mladistvých zaměstnanců na 30 hodin týdně vítá prostřednictvím své tiskové mluvčí Evy Novákové společnost ČEZ. Stejně tak oceňuje i novelou znovu zavedenou možnost sjednat mzdu vedoucích zaměstnanců již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu maximálně 150 hodin v kalendářním roce.
…a ti menší nemají se zákoníkem práce problémy
Zkušenost menších zaměstnavatelů se zákoníkem práce shrnuje pro business server Podnikatel.cz Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR: „Obecně lze říci, že zejména malé firmy žádné větší problémy se zákoníkem práce nepociťují. Stejně tak většinou všechny firmy, které nemají odbory.”
ČLÁNKY DO MAILU