Novela znovu změní záruční podmínky. Opouští koncept zákonné záruky

Připravovaná novela občanského zákoníku z pera Ministerstva spravedlnosti ČR má za cíl implementovat do našeho právního řádu dvě unijní směrnice týkající se ochrany spotřebitele. 

Zároveň však tato novela, která je teprve na samotném počátku legislativního procesu, znovu zasáhne do rozsahu odpovědnosti prodávajícího za vady a pojetí zákonné záruky při prodeji zboží v obchodě. Co přesně ministerstvo navrhuje změnit?

Úkolem novely je začlenit do občanského zákoníku směrnici EP a Rady (EU) 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a směrnici EP a Rady (EU) 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží.

Co je to digitální obsah?

Směrnice o digitálním obsahu upravuje smlouvy, kterými je poskytován digitální obsah mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh novely nově digitální obsah definuje v souladu se směrnicí jako „data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě“. Jde mimo jiné o videosoubory a audiosoubory, počítačové programy, aplikace a hry nebo e-knihy a další elektronické publikace. Pro případ, že je digitální obsah chráněn také autorským právem, bude pro nakládání s obsahem muset být udělena licence v souladu s autorským zákonem.

Čtěte také: Digitální marketing v roce 2020? Detox i poutavý obsah

Stávající právní úprava záruk prodávajícího

Před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku proběhla mezi odbornou i laickou veřejností vášnivá diskuse o osudu dvouleté tzv. zákonné záruky. Nový občanský zákoník totiž rozlišuje mezi právy z vadného plnění a zárukou za jakost.
Zásadní rozdíl mezi zárukou za jakost a odpovědností z vadného plnění spočívá v tom, že záruka nevzniká automaticky ze zákona při zakoupení zboží, ale k jejímu vzniku je nezbytné prohlášení prodávajícího o poskytnutí záruky, uvedl pro server Podnikatel.cz advokát Matěj Grödl. Záruka za jakost funguje jako jakýsi bonus k právům z vadného plnění, doplnil. Práva z vadného plnění tedy na rozdíl od záruky za jakost náleží kupujícímu vždy. 

Čtěte také: Podnikatel a reklamace. Na co si dát pozor?

V pododdílu upravujícím zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě je v § 2161 odst. 2 zakotvena vyvratitelná právní domněnka výskytu vady. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že byla věc vadná již v okamžiku převzetí. Nejzásadnějším rozdílem v situacích, kdy se vada objeví v prvních šesti měsících od převzetí věci a kdy se objeví až po uplynutí této lhůty, je přenos důkazního břemene, doplňuje Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et al.

Občanský zákoník v aktuálním znění obsahuje § 2165, který v ustanovení odstavce 1 stanoví: „Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“ Otázkou bylo, zda mohou být v této době uplatněny vady, které zboží mělo už od okamžiku převzetí, anebo prodávající odpovídá i za to, že si zboží určité vlastnosti zachová po celou tuto dobu. Po poměrně značné mediální tahanici došlo k vydání stanoviska, kde Ministerstvo spravedlnosti ČR ujistilo, že jde o dvouletou záruční dobu. Osobně nejsem přesvědčen, že tomu tak je, upozorňuje Jiří Matzner. Navíc nová směrnice účinná od června 2019 žádnou definici spotřebního zboží nemá, předchozí směrnice byla zrušena, je tedy otázkou, na jaké zboží ustavení § 2165 vlastně dopadá, dodává s tím, že definici spotřebního zboží neobsahuje ani občanský zákoník. 

Podle některých názorů zůstala spotřebitelům zachována práva reklamovat veškeré vady, které se na zboží vyskytnou během 24 měsíců od převzetí, nikoliv pouze ty, které se během této doby projeví (a na zboží existovaly už v době převzetí).
Konkrétní práva z vadného plnění přiznává podle závažnosti porušení smlouvy kupujícímu přímo zákon, zatímco u záruky za jakost zákon způsoby nápravy neupravuje. Záleží tedy čistě na smluvním vztahu prodávajícího a kupujícího a na tom, jaká práva prodávající kupujícímu zárukou garantuje, doplňuje advokát Jiří Matzner.

Návrh novely k implementaci spotřebitelských směrnic

V návrhu novely Ministerstva spravedlnosti ČR má být nově v § 2165 odst. 1 občanského zákoníku uvedeno, že „kupující může vadu vytknout do dvou let od převzetí věci“. Přitom soud právo z vady přizná i v případě, že vada nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl vadu při dostatečné péči zjistit. Nově by prodávající měl ze zákona odpovídat pouze za vady, které zboží mělo již při jeho převzetí a které se případně projeví v následujících dvou letech, potvrzuje Jakub Adámek z advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL.
Přitom však novela počítá i s prodloužením lhůty podle § 2161 ze stávajících 6 měsíců na jeden rok. Projeví-li se vada v prvním roce od převzetí zboží, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že vada na zboží byla již při převzetí.

Změny v procesu reklamace

V tomto okamžiku je nutné, aby spotřebitel při reklamaci prokázal, že zboží má vadu. Vyskytla-li se v prvních 24 měsících od převzetí, za vadu odpovídá prodávající. Své odpovědnosti za vadu se podle současné právní úpravy zprostí pouze tehdy, když prokáže, že vadu způsobil spotřebitel, doplňuje Jakub Adámek.
Napříště nebude nutno zkoumat, zda vadu způsobil spotřebitel, ale pouze kdy vada vznikla. Určit okamžik vzniku vady by podle Adámka mělo být jednodušší nežli prokazovat, že ji způsobil spotřebitel. Pro případ, že se závada projeví až po prvním roce od převzetí zboží, spotřebitel bude muset prokázat jak existenci vady, tak i to, že vada na zboží byla už v okamžiku převzetí.

Dopad připravované novely na podnikatelské prostředí

Zboží musí mít ujednané vlastnosti, mimo jiné jakost a funkčnost, a být dodáno s příslušenstvím včetně pokynů k montáži. Také dalšími vlastnostmi má podle návrhu novely odpovídat obvyklým vlastnostem zboží téhož druhu. Jde například o životnost a funkčnost. V rámci vypořádání připomínek k návrhu novely v meziresortním připomínkovém řízení ministerstvo uvedlo, že nově dojde k rozšíření kritérií souladu se smlouvou a tím posílení práv spotřebitelů z vadného plnění. Za vadu by napříště mělo být považováno i to, že zboží nemá životnost, která je obvyklá. V případě sporu však může být prokázání obvyklé životnosti daného druhu zboží poměrně složité, upozorňuje Jakub Adámek. Proto by podnikatelům doporučoval, aby v návodech k použití detailně upravili pravidla zacházení a údržby, při jejichž dodržování má zboží dosáhnout očekávané životnosti. 

Mohlo by vás zaujmout: Poskytnutí záruky je důkazem kvality zboží. Už to není povinnost

Změna pro podnikatele může spočívat ve zjednodušení reklamačního procesu. Podle nové právní úpravy totiž bude pouze posuzováno jen to, zda zboží mělo skrytou vadu již v okamžiku převzetí, ačkoliv se projevila později. Nově tak již ve většině případů nebude potřeba zkoumat, zda vadu způsobil spotřebitel (přičemž vyřešení této otázky vyžadovalo detailní expertní zkoumání vady a často také vypracování znaleckého posudku). Lze tedy odhadnout, že pro podnikatele se reklamační proces o něco zjednoduší, míní Jakub Adámek. 

Dobrovolnou záruku za jakost pak může prodejce dobrovolně převzít i po novele. Dnes sice mají povinnost dodržovat pravidla tzv. zákonné záruky všichni prodejci, nicméně ne všichni k reklamacím přistupují stejně, uzavírá Jakub Adámek z advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL. Proto by mělo být pro zákazníky snazší orientovat se na trhu podle rozsahu záruky toho kterého prodávajícího, i když nebude podle zákona povinná.