Podnikatelé daňovou reformu z pera Miroslava Kalouska jako celek vítají. Najdou se v ní však změny, které firmám nebo OSVČ příliš radosti neudělají. Server Podnikatel.cz přináší pět hlavních novinek, které podnikatele na daňové reformě zrovna nepotěší.
1) Zvýšení daně z příjmů fyzických osob
Jakékoli zvýšení sazby daní nepotěší a u daní z příjmů to platí dvojnásob. Daňová reforma počítá se zrušením superhrubé mzdy a zvýšením daně z příjmů fyzických osob na 19 %. Zaměstnance tato změna trápit nemusí, jelikož se jim daň bude počítat pouze z hrubé mzdy a fakticky tak zůstanou na svém či si dokonce mírně polepší. Jak uvádí server Měšec.cz ve svých výpočtech, celkový dopad na čistou mzdu bude pro zaměstnance minimální. Většina pracovníků si polepší o desetikoruny. Čtěte více na Měšec.cz: Daňová reforma v kostce
Jestliže zaměstnanců se změna konceptu daně z příjmů a její sazby nedotkne, OSVČ ji na svých bedrech značně pocítí. Podnikatelé – fyzické osoby totiž budou 19% daň hradit ze stejného daňového základu, jako v současnosti platí daň ve výši 15 %. Pro OSVČ tato změna tedy znamená, že se jim o čtyři procentní body zvýší daň z příjmů. Úplně v klidu ale nemohou být ani firmy. Reforma sice počítá s tím, že daň z příjmů právnických osob zůstane na 19 %, avšak Věci veřejné již několikrát avizovaly, že by i tuto sazbu rády o několik procentních bodů zvedly.
2) Zvýšení minimálních odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ
Daňová reforma přinese rovněž změnu pro OSVČ, která na první pohled vypadá líbivě, avšak reálně většinu podnikajících fyzických osob nepotěší. Jde o novinky v důchodovém pojištění. Sazba pojistného pro OSVČ má klesnout z 29,2 % na 6,5 %, což vede řadu lidí k přesvědčení, že OSVČ patří mezi vítěze reformy. Jenže není všechno zlato, co se třpytí a tato změna znamená pro většinu podnikatelů spíše zvýšení jejich odvodů. Čtěte více: Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem?
Se sazbou se totiž mění i základ pojistného a rovněž tak minimální výše odvodů a záloh. Sazba sice klesne, nebude se však již počítat z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji, nýbrž ze 100 %. Minimální vyměřovací základ u důchodového pojištění bude činit 1,2násobek průměrné mzdy. To znamená, že OSVČ by musely odvádět minimálně 1879 korun měsíčně (průměrná mzda 24 091 Kč x 1,2×0,065), což je o 72 korun měsíčně více, než nyní (minimální zálohy činí 1807 korun). OSVČ, které vydělávají hodně peněz, snížení sazby opravdu výrazně pomůže. Těm, kteří však platí už v současnosti povinné minimum, naopak uškodí. A takovýchto OSVČ je dle statistik nadpoloviční většina.
3) Stropy se budou počítat z úhrnu mezd
Další novinka nepotěší především větší firmy, které mají zaměstnance s vysokými platy přesahujícími zastropování sociálního a zdravotního pojištění. Nově se počítá s tím, že by zaměstnavatel místo dvou pojištění za zaměstnance platil daň z úhrnu mezd. Sazba této daně by měla činit od 32,5 % a bude též obsahovat úrazové pojištění. Oproti stávajícímu stavu tak sice zaměstnavatelé zaplatí za zaměstnance o 1,5 procentního bodu méně, avšak díky tomu, že daň se vypočte z celkové sumy vyplacených mezd, některé firmy zaplatí dokonce více než v současnosti.
Daňová reforma totiž v podstatě počítá s prolomením pojistných stropů. Zastropování by neplatilo jako doposud pro jednotlivé zaměstnance, nýbrž pro všechny dohromady. Zatímco v současnosti nemusí společnosti v případě vysokých příjmů pracovníka od určité hranice odvádět sociální a zdravotní pojištění za příslušného zaměstnance, podle nových pravidel se dosáhne stropu až v případě, kdy celkový objem mezd přesáhne součin 48násobku průměrné měsíční mzdy a průměrného počtu zaměstnanců za rok. Vysoké mzdy některých pracovníků se tak rozmělní nižšími platy ostatních zaměstnanců.
4) Snížení hranice pro povinnou registraci k DPH
Zhruba 16 tisíc podnikatelů nepotěší snížení hranice obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty u osob povinných k dani, a to z 1 milionu korun na 750 000 korun. Právě tolik podnikatelů má totiž v současnosti příjmy mezi 750 000 korun a 1 milionem korun. Plátcem DPH se tak zřejmě nově stane 5837 fyzických osob a 10 519 právnických osob. Ministerstvo financí si od tohoto kroku slibuje o 1,7 miliardy korun vyšší příjmy v roce 2013 a 3,6 miliardy korun navíc v roce 2014.
Hranice obratu pro povinnou registraci k DPH tak opět klesne po 7 letech. Ještě v roce 2003 se museli k DPH registrovat podnikatelé s obratem nad 3 miliony korun. Poté však přišlo rychlé dvojí snížení, nejprve na 2 miliony korun na začátku roku 2004 a se vstupem Česka do Evropské unie pak na 1 milion korun. Nutno navíc připomenout, že samo limitní číslo pro registraci k DPH kvůli inflaci reálně klesá. Jeden milion korun z roku 2004 má vyšší hodnotu než stávající jeden milion.Čtěte více: Daňová reforma v praxi, tisíce podnikatelů se stanou plátci DPH
5) Zrušení daňového zvýhodnění stravenek
Navzdory tomu, že zdaleka nejde o položku s největším dopadem do veřejných rozpočtů, ani o změnu, která by se dotkla většiny obyvatel, stalo se zrušení daňového zvýhodnění stravenek symbolem celé reformy. Jen těžko lze ovšem uvěřit černým scénářům často publikovaným v médiích, které prorokují to, že lidé bez stravenek přestanou jíst, zhorší se stravovací návyky a zkrachuje polovina tuzemských restauračních zařízení.
Na druhou stranu zůstává faktem, že tato změna řadu podnikatelů opravdu nepotěší. Stravenky totiž patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké benefity, a to jak u pracovníků, tak u zaměstnavatelů. Dostává je více než čtvrtina zaměstnanců a jako benefit je nabízí necelé tři čtvrtiny firem. Daňové zvýhodnění stravenek má nahradit daňový paušál ve výši 3000 korun, podle podnikatelů i zaměstnanců je to však nedostatečné. O stravenky se nicméně ještě strhne lítý boj ve sněmovně. Čtěte více: Když stravenky, tak je chceme i pro živnostníky, říkají podnikatelé
ČLÁNKY DO MAILU