Novinky týkající se exekucí firmám nepomohly. Co by se mělo změnit?

14. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Od ledna letošního roku platí nová pravidla týkající se exekucí. Podle zkušeností firem však ke zjednodušení nedošlo.

Novela občanského soudního řádu přinesla například paušální náhradu zaměstnavatelům, vymezila, jaké informace musí zaměstnavatel exekutorovi poskytnout, a zavedla možnost komunikovat s exekutorem elektronicky prostřednictvím standardizovaných šablon dokumentů.

Co se dozvíte v článku
  1. Administrativy firmám neubylo
  2. Jak je to s paušální náhradou?
  3. Formuláře nejsou stejné
  4. Co by pomohlo?
  5. Anketa

Administrativy firmám neubylo

Svaz průmyslu a dopravy ČR udělal v první polovině roku šetření mezi téměř 170 firmami napříč průmyslovými odvětvími z České republiky a ukázalo se, že firmy, které v Česku nemají zkušenost s administrací exekucí svých pracovníků, patří spíše mezi výjimky. Konkrétně se jednalo o 14 společností z 168 respondentů. Pravidelná komunikace s exekutorem i zaměstnanci, srážky ze mzdy a další administrativní úkoly jsou tak denní náplní mnoha mzdových účetních ve firmách. Zaměstnavatel je vinou zastaralé legislativy nuceným prostředníkem mezi zaměstnancem a exekutorem. Současná právní úprava srážek ze mzdy je totiž stále torzem institutu, který vychází z původní koncepce Občanského soudního řádu z roku 1963, kdy zaměstnavateli byly téměř výlučně státní podniky a nikoliv soukromé osoby, dodává v tiskové zprávě generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Kateřina Kocková z Payroll Teamu společnosti ASB Group uvádí, že množství exekucí je závislé na několika kritériích, například i na kraji, kde firma působí. I když je zaměstnavatel v tomto procesu pouze prostředníkem, je pro něj podle ní celý proces od nastudování exekucí, jejich zpracování, výpočet srážek až po administrativní povinnosti velmi časově a personálně náročný. Nejvíce práce tak zabere administrativa spojená nejen s vedením této agendy, ale i s povinnostmi, které má zaměstnavatel vůči exekutorovi a např. i vůči České správě sociálního zabezpečení, je-li zaměstnanec s exekucemi nemocen. Dále je pak nutné nejen pečlivé nastudování celé této problematiky, ale i dodávaných dokumentů, které nejsou jednotné, doplňuje.

Na nové povinnosti a omezení podnikatelské svobody upozorňovala na základě své analýzy také Hospodářská komora ČR. Její prezident Vladimír Dlouhý upozorňoval, že to, že zaměstnavatelům byla uložena povinnost provádět exekuce srážkami z mezd, je velkým problémem. Přenášení povinností z dlužníka na zaměstnavatele pak má podle komory kvůli administrativní zátěži dopady v tom, že snižuje ochotu firem zaměstnávat pracovníky s exekucemi.

Jak je to s paušální náhradou?

Jak jsme již psali, plátce mzdy má nárok na paušální náhradu nákladů za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy se podle novely považují za náklady výkonu rozhodnutí. Jestliže bude plátce mzdy provádět zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, bude mu tato náhrada nákladů náležet pouze jednou. Paušální náhradu si plátce mzdy srazí z první třetiny zbytku čisté mzdy před všemi ostatními pohledávkami a tuto částku si ponechá. Výše paušální náhrady je stanovena vyhláškou a nyní činí 50 Kč měsíčně.

Server Podnikatel.cz upozorňoval, že tuto paušální náhradu všichni plátci příjmů nevyužijí a je tomu opravdu tak. Patří mezi ně i ASB Group. Kateřina Kocková vysvětluje, že exekuce musí pro uplatnění náhrady nákladů splňovat určité podmínky a hlídání těchto parametrů by zvyšovalo náklady vynaložené zaměstnavatelem na kontrolu a administraci zpracovávajícími zaměstnanci, které nejsou ani zdaleka touto kompenzací pokryty.

Paušální náhradu nevyužilo také 85 % společností z výše uvedeného průzkumu. Jako důvody uváděly, že nechtějí svým zaměstnancům strhávat další částky nad rámec srážek ze mzdy. Pro některé podniky je částka příliš nízká, a navíc ji mohou uplatnit jen u nově vedených exekucí. Svaz průmyslu a obchodu uvádí, že respondenti vyčíslili odhadované náklady na provádění srážek ze mzdy průměrně na 800 Kč na jednoho zaměstnance. Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR, podotýká, že upozorňovali, že se jedná pouze o symbolickou částku, která navíc opět zatěžuje zaměstnance, a nepředpokládali tak, že by ji firmy využívaly. Prosazujeme, aby byla náhrada navýšena a nebyla strhávána dlužníkovi, který má snahu svou nelehkou situaci řešit. A aby se neuchyloval do šedé ekonomiky, říká dále.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
Připravované změny v roce 2023 pro zaměstnavatele Přečtěte si také:

Připravované změny v roce 2023 pro zaměstnavatele

Formuláře nejsou stejné

Exekutoři by měli už od roku 2018 využívat pro komunikaci se zaměstnavateli jednotné formuláře. Podle 67 % dotázaných Svazem průmyslu a dopravy ČR však exekutoři nevyužívají jednotné formuláře pro komunikaci se zaměstnavateli. Každá exekutorská kancelář má své vzory dokumentů. Nejsou jednotné. A toto je opravdu velký problém, zdůrazňuje Kateřina Kocková.

V některých případech také exekutoři žádají informace, na které nemají nárok. Podle Jitky Hlaváčkové by možným řešením opakujících se požadavků exekutorů mohlo být například větší využití Centrální evidence exekucí. Novela od roku 2022 rozšířila seznam údajů, které se evidují, takže odtud lze čerpat důležité informace o dlužnících, které se do evidence postupně vkládají. Firmám by tak měla odpadnout značná část administrativy a nekonečná komunikace s exekutory. To ale ukáže až čas, myslí si.

Co by pomohlo?

Podle Kateřiny Kockové je zaměstnavatel zatížen zpracováváním srážek, které nejdou ve prospěch jeho ani státních institucí, nýbrž soukromých subjektů. Pomohlo by výrazné zefektivnění, a to přesunutím celé agendy na jednoho exekutora, který by zpracovával všechny exekuce dlužníka. Na něm by pak bylo rozesílání přijatých plateb od zaměstnavatele na jednotlivé exekuce. Více by pomohlo alespoň sjednocení všech exekučních příkazů, součinností a nabytí právních mocí. Momentálně nejsou jasné a zřetelné zasílané podklady pro zpracování a mnohdy tak působí zavádějícím způsobem, doplňuje.

Hospodářská komora ČR vládě doporučuje, aby povinnost zaměstnavatelů řešit exekuce zaměstnanců zrušila. Povinnost poskytovat exekutorům součinnost při exekuci zaměstnance stát přenesl na zaměstnavatele pod hrozbou pokuty 50 tisíc Kč a zaměstnavatelům způsobila nadměrnou administrativní zátěž, kvůli které musela řada podniků najmout další pracovní síly, které řeší jen tuto agendu. Hospodářská komora ČR také požaduje, aby stát umožnil elektronizaci pracovněprávních vztahů, pokud se na tom zaměstnavatel se svým zaměstnancem dohodnou. Současný zákoník práce to neumožňuje, dodává Vladimír Dlouhý.

Svaz průmyslu a dopravy ČR chápe, že zatím nelze firmy tohoto břemena úplně zbavit. Doufáme, že si tato vláda uvědomuje, jak je agenda související s exekucemi pro firmy administrativně zbytečně složitá a finančně nákladná. Proto i nadále usilujeme o zefektivnění celého procesu, uzavírá Jitka Hlaváčková.

Anketa

Rekordmanem v množství nařízených exekucí je (byl) váš zaměstnanec s počtem

Autor článku

Jana je redaktorkou Podnikatel.cz a její hlavní specializací je marketing, zajímá se také o firemní finance. Pravidelně hledá a píše nové příběhy podnikatelů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).