Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se mění nezabavitelné částky. Ve srovnání s roky předchozími dochází ke snížení základní nezabavitelné částky.
Nezabavitelná částka v roce 2015 klesá
Pro rok 2015 činí nezabavitelná částka dlužníka 6118 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1529,50 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9177 Kč. Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce, jehož výše oproti původním předpokladům neklesla a normativní náklady na bydlení, které vláda svým nařízením pro rok 2015 snížila z 5873 na 5767 korun. Nezabavitelná částka na osobu povinného tj. na dlužníka klesla o 71 korun. S počtem vyživovaných osob poroste dlužníkům i částka, o kterou bude možné ze mzdy letos srazit více.
Dlužníci radost mít nebudou, letos se jim bude srážet více.
Z poklesu budou mít samozřejmě radost věřitelé. Při provádění srážek ze mzdy dlužníka bude jejich pohledávka uspokojována o něco rychleji, protože došlo o téměř 71korunové snížení nezabavitelné částky. A netýká se to jen exekucí, ale i insolvencí, soudních výkonů rozhodnutí nebo exekucí dle daňového řádu,
uvedl David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR. Dodal, že spokojení mohou být také dlužníci, kterým se tímto způsobem podaří v kratším čase umořit svůj závazek, díky čemuž mohou předejít aplikaci dalších způsobů nuceného úředního zpeněžování jejich majetku.
Výpočet nezabavitelných částek v roce 2015
Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se běžně pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.
| Rok | 2014 | 2015 |
|---|---|---|
| Životní minimum jedince | 3 410 Kč | 3 410 Kč |
| Náklady na bydlení | 5 873 Kč | 5 767 Kč |
| Základní nezabavitelná částka | 9 283 Kč | 9 177 Kč |
| 2/3 nezabavitelné částky | 6 188,67 Kč | 6 118 Kč |
| 1/4 nezabavitelné částky | 1 547,17 Kč | 1 529,50 Kč |
| Maximum 1/3 zbytku mzdy | 3 094 Kč | 3 059 Kč |
Příklady nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6118 Kč.
- Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 706,50 Kč (6118 + 1529,50 + 1529,50 + 1529,50), po zaokrouhlení 10 707 Kč.
Čtěte také: Exekuční srážky a jiné srážky ze mzdy v roce 2014. Aktuální právní výklady
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6118 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1 529,50 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9177 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9177 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9177 vychází 3059 Kč, (zbytek ve výši jedné nebo dvou korun se obvykle připočte k základní nezabavitelné částce povinného, letos vychází výpočet beze zbytku).
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Změna v oblasti přednostních pohledávek se nekoná
V řadě zákonů zveřejněných na internetu záhadně zmizelo z ustanovení § 279 občanského soudního řádu písmeno f). V praxi by to znamenalo, že pohledávky vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám, o kterých se v tomto písmenu hovoří, již nejsou pohledávkami přednostními. Jednalo by se o běžné, nepřednostní pohledávky uspokojované z první skupiny zbytku mzdy.
Vše je ale jinak. Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Petra Báčová z Exekutorské komory ČR, dle aktuálního stavu zákona zní ustanovení § 279 odst. 2 písm. f) takto: Pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Toto ustanovení nedoznalo k 1. lednu 2015 žádných změn. Je pravdou, že uvedené písmeno vypadlo v aplikaci www.zakonyprolidi.cz, nebylo však zrušeno v důsledku novelizace zákona (tím by se patrně změnilo i pořadí písmen v rámci paragrafu tak, aby tvořila souvislou abecední řadu),
ujistila nás mluvčí Komory. Změna se nekoná, poplach způsobil obyčejný tiskový šotek.
ČLÁNKY DO MAILU