Živnostenský zákon zavádí od srpna novinky. Víme, které to jsou

Od 1. srpna dochází k dalším změnám živnostenského zákona. Změny byly motivované tím, jak business serveru Podnikatel.cz potvrdil Pavel Vlček, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu, aby se zkvalitnila aplikace některých zákonů a snížila se administrativní zátěž podnikatelů. Vedle novinky týkající se ohlášení přerušení provozování živnosti (které server Podnikatel.cz věnuje samostatný článek) dochází i k dalším změnám. Čtěte více: Přerušení živnosti už nemusíte hlásit, pro sebe si to však nenechávejte

Mezi ty patří například fakt, že se propojí databáze mezi živnostenským rejstříkem a dalšími registry veřejné správy. To zbaví podnikatele povinnosti oznamovat živnostenskému úřadu změny nebo doplnění některých údajů, které už jsou zanesené v základních registrech, obchodním rejstříku nebo informačním systému evidence obyvatel či informačním systému cizinců. K ohlášení živnosti také nebude nutné připojovat případný výpis z obchodního rejstříku, ani uvádět datum vzniku živnostenského oprávnění, zahájení nebo ukončení živnosti.

Změna se dotýká také dvou konkrétních živností, a to Ostraha majetku a osob a Služby soukromých detektivů. Odstraňuje se neodůvodněný požadavek, aby všichni zaměstnanci byli odborně a zdravotně způsobilí. Povinnost, aby osoby, které předmětnou činnost pro podnikatele fakticky vykonávají, byly odborně způsobilé, však zůstává zachována, říká pro business server Podnikatel.cz Pavel Vlček. Zaměstnání osob zdravotně nebo odborně způsobilých je tak nyní u těchto živností plně na zodpovědnosti zaměstnavatele, a to s ohledem na konkrétní činnosti, které bude pracovník vykonávat. Čtěte více: Chcete být nový Sherlock Holmes? Budete potřebovat titul

V tomto článku se business server Podnikatel.cz věnuje především třem změnám dotýkajícím se paragrafu 6 a paragrafu 31 živnostenského zákona:

• Posuzování bezúhonnosti
• Povinnost oznámit živnostenskému úřadu po ukončení činnosti v provozovně adresu pro vypořádání případných závazků
• Změna v předkládání dokladů o způsobu nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb na žádost kontrolního orgánu

Se ztrátou bezúhonnosti souvisí jen trestný čin dotýkající se podnikání

Od začátku srpna dochází v živnostenském zákoně ke změně posuzování bezúhonnosti (paragraf 6). Bezúhonnost tak daná osoba ztrácí pouze v případě pravomocného odsouzení pro úmyslné trestné činy spáchané v souvislosti s podnikáním nebo v souvislosti s předmětem podnikání (a to v případě ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi), jak si business server Podnikatel.cz ověřil při konzultaci na živnostenském úřadě a jak mu také potvrdil Pavel Vlček z Ministerstva průmyslu a obchodu. Na ztrátu bezúhonnosti se tedy pro potřeby živnostenského zákona nevztahují jiné trestné činy, které s podnikáním nesouvisí. Pokud tedy trestný čin nesouvisí s podnikáním, ani s předmětem podnikání, osoba je považována za bezúhonnou. Uvedená právní úprava navazuje na nález Ústavního soudu, upřesňuje Vlček.

Povinnost oznámit adresu se přesouvá ze zákona na ochranu spotřebitele

Od začátku srpna je také podnikatel, který ukončí činnost v provozovně, povinný dle živnostenského zákona oznámit živnostenskému úřadu adresu pro vypořádání případných závazků vyplývajících z činnosti v provozovně. Tuto povinnost má ve lhůtě následujících čtyř let po ukončení činnosti v provozovně.

Na živnostenském úřadě upřesnili, že se jedná o ustanovení, které bylo do živnostenského zákona přeneseno ze zákona o ochraně spotřebitele. Původně se tedy jednalo především o závazky podnikatele vůči spotřebitelům a přenesením do živnostenského zákona získal pojem závazek obecnější podobu. Jak tedy bude toto nové ustanovení konkrétně naplňováno, ukáže až praxe. Uvedená povinnost se přesouvá ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, do živnostenského zákona, kam systémově patří, s ohledem na potřebu zpřehlednění právní úpravy stanovující povinnosti osob podnikajících v režimu živnostenského zákona. Nejedná se tedy o nově zaváděnou povinnost, dodává Pavel Vlček. Ustanovení tak má podle Pavla Vlčka za účel informovat spotřebitele o místě, kde lze uplatnit závazky při úplném uzavření provozovny. Tímto místem může být a v řadě případů také bývá jiná provozovna, která může být pro spotřebitele dostupnější než místo podnikání, vysvětluje důvod, proč nestačí, že zná živnostenský úřad adresu místa podnikání. Čtěte více: Podnikáte v provozovně? Musíte ji nově označit identifikačním čís­lem

Předložení dokladů o nabytí zboží – teorie se sjednotila s praxí

Další změnou je pro podnikatele vstřícnější prokazování způsobu nabytí zboží prodávaného v provozovně, nebo materiálu, který podnikatel využívá k poskytování služby, a to v případě kontroly. Nově totiž podnikatel nemusí mít tyto doklady pro případ kontroly přímo v provozovně, ale dostane určitou lhůtu, ve které má kontrolnímu orgánu doklady předložit.

Podnikateli tedy i nadále zůstává povinnost mít doklady prokazující způsob nabytí zboží nebo materiálu a předložit je kontrolnímu orgánu, avšak již není povinen je mít uloženy na konkrétním zákonem stanoveném místě, zpřesňuje novinku Pavel Vlček. Jak sdělila business serveru Podnikatel.cz pracovnice živnostenského úřadu, chápe tuto změnu spíše jako prospěšné sjednocení teorie s praxí. Prokázání způsobu nabytí zboží se řeší v rámci živnostenské kontroly a je opravdu nemožné vyžadovat po podnikatelích, aby nabývací doklady měli na provozovně (což bylo dosavadní znění tohoto ustanovení), neboť se jedná o součást účetnictví, které na provozovně není, popisuje dosavadní praxi. Dle mého názoru jde o nepatrnou změnu, ale pokud toho někteří úředníci zneužívali a dávali za to pokuty, tak je změna na místě, dodává.