Novinky ve zdanění ostatních příjmů a příjmů spolupracujících o­sob

O osudu novely daňových zákonů s číslem sněmovního tisku 252 stále není rozhodnuto. Momentálně čeká na druhé čtení. Změny pravděpodobně neminou ani paragraf 10 a 13 zákona o daních z příjmů, tedy ostatní příjmy a příjmy spolupracujících osob. Vybraným z nich se dnešní článek věnuje v podobě, v jaké by se mohly v případě jejich schválení objevit v zákoně o daních z příjmů od roku 2015.

Zdanění ostatních příjmů od roku 2015

Ustanovení paragrafu 10 zákona o daních z příjmů obsahuje hned několik změn. Mnohdy jde o zásadní změny, jinde pouze drobná terminologická upřesnění. Zde je výběr důležitých z nich. 

Vymezení druhu příjmů

Zákon o daních z příjmů vyjmenovává v ustanovení § 10, které příjmy se daní jako ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy dle § 6 až 9 zákona o daních z příjmů. Pod odstavcem jedna se pod písmenem b) v současné době hovoří 

• o příjmech z převodu věci a příjmech plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů,..

Pro posílení právní jistoty poplatníků a správců daně zde budou jednotlivé příjmy vymezeny. Bude zřejmé, o které příjmy se vlastně jedná. Nově se tedy pod písmenem b) bude jednat 

• o příjmy z převodu – 1. nemovité věci, 2. cenného papíru a 3. jiné věci.

Příjmy ve společném jmění manželů

V souladu s § 10 odst. 2 se ostatní příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů zdaňují u jednoho z nich; (doplnění - obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů). Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se k době uvedené v § 4 zákona o daních z příjmů vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.

Do tohoto ustanovení by mohla být doplněna věta: „obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů“. Změna navazuje na zdaňování bezúplatných příjmů (dříve darů). Pokud takový bezúplatný příjem plyne do společného jmění manželů, bude tento příjem zdaňovat pouze jeden z manželů. To platí za podmínky, že uvedený příjem nebude na straně manžela nebo manželky od daně osvobozen (limit 15 000 korun).

Bezúplatné příjmy

V odstavci 3 c se navrhuje změna věty „Bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč“, v nové znění: „Bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.“

Jedná se o limit pro osvobození daru. Ze současného znění zákona totiž není zřejmé, jak se patnáctitisícový limit posuzuje v případě více darů do uvedeného limitu. Od roku 2015 by v případě schválení této změny bylo nesporné, že osvobození platí i pro více darů do zákonného limitu 15 000 korun i v situaci, kdy poplatník obdrží více darů jiného poplatníka a jejich součet v úhrnu nepřevýší stanovený limit.

Rozpuštění rezervního fondu

Ustanovení § 10 odst. 8 zákona o daních z příjmů se doplňuje zdanění rezervního fondu. Zákon o obchodních korporacích totiž neukládá (až na výjimky) obchodním korporacím vytváření rezervního fondu ze zisku. Záleží čistě na obchodní korporaci, zda i nadále bude rezervní fond ze zisku vytvářet, v jaké výši nebo zda dosavadní zdroje inventarizované v rámci rezervního, nedělitelného nebo ostatních fondů ze zisku rozpustí svým členům. Jestliže tak obchodní korporace rezervní fond mezi své členy rozpustí, bude se na straně člena obchodní korporace fyzické osoby jednat o zdanitelný příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tento příjem bude v souvislosti s úpravou § 36 zákona o daních z příjmů zdaněn daní vybíranou srážkou.

Příjmy spolupracujících osob od roku 2015

Další významnou změnou je přesun problematiky zdanění podílu na příjmech a výdajích z rodinného závodu z ustanovení § 12 do ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů. Od roku 2014 se mohou příbuzné osoby podílet na chodu rodinného závodu. Tuto novinku zavedl nový občanský zákoník. Již od počátku ale nebylo jasné, jakým způsobem bude zdaněn případný podíl na příjmech a výdajích členů rodinného závodu, kteří současně nejsou členy společné domácnosti. Z toho důvodu byla problematika nejen přesunuta do ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů, ale dostalo toto ustanovení novou, přehlednější a jistě i srozumitelnější podobu.

Nejprve je vymezen okruh příjmů a výdajů, které mohou být rozděleny na spolupracující osoby nebo členy rodinného závodu, a poté je upraveno pravidlo rozdělení příjmů a výdajů s jasně nastaveným maximálním ročním nebo měsíčním limitem. Poslední odstavec upravuje okruh osob, na které nikdy není možné příjmy a výdaje rozdělovat. Nově je tu řešena situace, kdy poplatník fyzicky zemře. Podle důvodové zprávy k novele zákona je výslovné doplnění tzv. „civilní smrti“ poplatníka jako případu, kdy nelze rozdělovat příjmy a výdaje podle § 13, nutné vzhledem k ustanovení § 239a daňového řádu. Ustanovení totiž zakotvuje obecný princip, podle kterého se pro účely správy daní hledí na právní skutečnosti tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Jedná se tak o „prodloužení života“ zůstavitele pro účely správy daní a poplatníkovo „daňové úmrtí“ nastává až v okamžiku skončení řízení o pozůstalosti. Zde to ale neplatí, příjmy ze samostatné činnosti je možné na spolupracující osobu rozdělovat jen do dne skutečné smrti poplatníka (tj. do doby, kdy ke spolupráci opravdu docházelo), nikoliv do okamžiku „daňového úmrtí“ poplatníka (do okamžiku skončení řízení o pozůstalosti zůstavitele.).