Nový institut přinese výrazné zjednodušení v rozvrhování pracovní doby, překážkách v práci, době odpočinku i přesčasech u vedoucích zaměstnanců.
V podstatě dojde k legalizaci současného stavu. Aktuálně se totiž řada ustanovení zákoníku práce u vedoucích zaměstnanců v praxi nedodržuje a firmám tím hrozí nemalé sankce.
Vrcholový řídící zaměstnanec
Návrh novely zákoníku práce právě prošel připomínkovým řízením. Ne všechny původně navržené změny zůstaly zachovány, ovšem nový pojem, a to „vrcholový řídící zaměstnanec“ se, jak se zdá, do další fáze legislativního procesu s úspěchem probojoval. Účinnost změn je stanovena na duben 2017 a od tohoto data se zřejmě dočkají speciální právní úpravy vedoucí zaměstnanci firem.
Novela zákona zavádí zcela nový institut vrcholových řídících zaměstnanců. Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele – právnické osoby (případně zaměstnavatele fyzické osoby) a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců. Hlavním kritériem pro zařazení do takové kategorie je dohoda se zaměstnavatelem i výše sjednané pravidelně poskytované mzdy.
Úspěch firmy a i její chod je velmi často závislý na vedoucích zaměstnancích. Jedná se o osoby, které činí za firmu důležitá rozhodnutí, organizují jiným práci apod. Zpravidla tráví ve firmě mnohem více času, než činí stanovená týdenní pracovní doba. Tím logicky vznikají problémy při proplácení přesčasů, čerpání překážek v práci atd. A právě tuto situaci by měl vyřešit nový institut vrcholových řídících zaměstnanců.
V souladu s nově navrženým ustanovením § 11 zákoníku práce se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.
Dohoda s vrcholovým zaměstnancem
Vrcholovým zaměstnancem se stane za výše uvedených kritérií na základě dohody se zaměstnavatelem, ovšem dále musí být splněna další podmínka, musí být odměňován smluvní mzdou. Jeho mzda musí být sjednána v takové výši, aby mu pravidelně v každém kalendářním měsíci bylo vypláceno alespoň 75 000 Kč (původně bylo navrženo 100 000 Kč, ale tato částka byla v rámci připomínkového řízení snížena). Bude se tak jednat pouze o řídící zaměstnance, u nichž je použití výjimky opodstatněné. Omezí se tím možnost účelového zneužívání tohoto institutu v praxi na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Navržené ustanovení § 12 zákoníku práce:
Vrcholovým řídícím zaměstnancem může být na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jen
- a) vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti 1. statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, 2. zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo
- b) vedoucí zaměstnanec, přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci uvedenému v písmenu a),
za předpokladu, že s ním zaměstnavatel sjednal mzdu nebo složku mzdy, na kterou mu vznikne právo v každém kalendářním měsíci, alespoň ve výši 75 000 Kč.
Výhody pro vrcholové řídící zaměstnance
Dosud není zákoníkem práce zvláštní kategorie zaměstnanců vrcholových řídících zaměstnanců nijak upravena. Z hlediska posuzování jejich práv a povinností v rámci pracovněprávního vztahu nejsou umožněny žádné výjimky a aplikuje se na ně obecná právní úprava. Což činí v praxi nemalé potíže. Kupříkladu zaměstnancům na nejvyšším stupni řízení nemá kdo určit rozvrh pracovní doby. Pracují podle množství pracovních úkolů a aktuálních potřeb firmy. Fiktivně je zpravidla vedena i skutečně odpracovaná doba. To by se mělo po zavedení nového institutu změnit.
S touto zvláštní kategorií totiž mají souviset i příslušné odchylky od obecné úpravy pracovní doby a doby odpočinku, odměňování a překážek v práci. Budou mít možnost rozvrhovat si pracovní dobu do rozsahu 48 hodin týdně sami, a to i na dny pracovního klidu. V případě 48 hodin u vrcholových řídících zaměstnanců starších 18 let se bude jednat o maximální rozsah pracovní doby bez rozlišování mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a prací přesčas. Obecná ustanovení týkající se definice práce přesčas, určení délky stanovené týdenní pracovní doby, maximální délky směny, rozsahu práce přesčas a evidence odpracované práce přesčas se tak na ně vztahovat nebudou.
Při jejich odměňování se stejně tak nepoužijí ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě, náhradním volnu nebo náhradě mzdy za svátek, mzdě za noční práci, ani mzdě za práci v sobotu a v neděli. Při jiných důležitých překážkách v práci jim nebude příslušet náhrada mzdy (pracovní dobu určují sami a mohou si ji určit tak, aby jim například návštěva lékaře do této pracovní doby nezasahovala). Právo na náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v souladu s ustanovením § 192 zákoníku práce však mít budou. Pro účely poskytování náhrady mzdy podle tohoto ustanovení bude zaměstnavatel povinen určit rozvržení pracovní doby do směn (takzvaný fiktivní harmonogram směn). V ostatních situacích se bude na tuto kategorii zaměstnanců aplikovat obecná právní úprava zákoníku práce.
ČLÁNKY DO MAILU