Speciálně nepoctiví prodejci si 1. ledna oddechli. V platnost vstoupil nový občanský zákoník a podle některých výkladů tím prakticky skončila dvouletá záruční doba. Není to ale tak docela pravda. V zákoníku samozřejmě je o záruční době zmínka. Jde spíše o to, jak si ji kdo bude vykládat. A v některých případech zřejmě zákazník přijde zkrátka.
Problém přináší § 2165, který ve svém prvním odstavci říká následující: „Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“ Spotřebitelské sdružení dTest ale upozorňuje, že právě slovo „vyskytne“ může být kamenem úrazu. V původním návrhu nového občanského zákoníku totiž místo slovesa „vyskytne“ bylo „projeví“, což je podle odpůrců současné podoby dvouleté záruky situace, kdy se projeví vada, která je na věci od počátku, ale byla doposud skrytá. Naproti tomu vyskytnout se může i vada nová, která na věci v době nákupu nebyla, smyslem formulace je tedy požadavek, aby si zboží po dva roky uchovalo určité vlastnosti, tak jak tomu bylo doposud,
vysvětluje Miloš Borovička, právní poradce sdružení.
Někteří obchodničtí kujóni si nový občanský zákoník vysvětlují po svém a chtějí zákazníky šidit na možnosti reklamace a záruční době.
Jak se bude situace posuzovat a řešit, to ukážou až první soudní rozhodnutí. V každém případě ale platí, že pokud se na zboží vyskytne vada, není důležité, zda se jedná o vadu opravitelnou či neopravitelnou. Roli hraje to, jestli vada představuje podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy, přičemž podstatné porušení je takové, že kdyby o něm zákazník věděl předem, smlouvu by neuzavřel. Všechna ostatní porušení jsou nepodstatná. Novinkou je také to, že dvouletá záruční doba se počítá od doby prvního nákupu, a to i tehdy, že při reklamaci dojde k výměně zboží za nové. Je tedy mnohem lepší odstoupit od smlouvy a nechat si vrátit peníze. To ale není snadné. Lze to v případě, že se na stejné věci objeví třikrát stejná vada nebo čtvero různých vad. Do té chvíle je jen na ochotě a přístupu obchodníka, jak situaci bude řešit.
Vadné zboží se dá pochopitelně dál reklamovat podle litery zákona o ochraně spotřebitele. Zde je pak nutné upozornit na to, že o reklamaci musí obchodník rozhodnout ihned, nejpozději do tří dnů od převzetí. Je rozšířeným omylem, že na rozhodnutí o reklamaci má obchodník třicet dní. Do těch musí nejpozději odstranit vadu. Pokud to v této lhůtě nestihne, jde o podstatné porušení smlouvy a zákazník může od smlouvy odstoupit a požadovat peníze zpět,
připomíná Miloš Borovička.
Na loni koupené věci se stahují stará pravidla
Pro spotřebitele je pak zásadní informací, že smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 včetně se řídí starou právní úpravou, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., případně zákoníkem obchodním. K oběma předpisům existuje rozsáhlá judikatura a užití základních spotřebitelských práv v praxi nečiní velkých obtíží. Na zboží zakoupené v roce 2013 a dříve se tedy vztahuje zákonná záruka tak, jak bylo v České republice doposud zvykem. Pokud zákazník půjde takovou věc během následujících měsíců reklamovat, nesmí podlehnout tvrzení, že podle nové úpravy už zákonnou záruku nemůže uplatnit, protože v novém občanském zákoníku prostě není. Nejenže by obchodník zákazníka takovým tvrzením šidil, ale navíc by se dopouštěl přestupku zákona o ochraně spotřebitele, za který hrozí pokuta od České obchodní inspekce až do výše tří milionů korun.
Zákon nicméně připouští možnost, že se obě strany, tedy kupující a prodávající, dohodly na tom, že ještě v roce 2013 uzavřou smlouvu podle nových pravidel platných až od 1. ledna 2014. Někdy může být nová úprava výhodnější, v případě záruk však takový postup nedoporučujeme. Jsme sice přesvědčeni, že nový zákoník práva spotřebitelů až tak podstatně nemění, ale spotřebitelé by přišli například o novou záruční dobu v případě, kdy si věc nechají v rámci reklamace vyměnit za novou,
vysvětluje Miloš Borovička.
ČLÁNKY DO MAILU