Život vtěsnaný do tří tisíc paragrafů. I tak se dá nazvat nový občanský zákoník, který před několika dny posvětili poslanci. Norma přináší i řadu změn pro podnikatele, podívejte se, které to jsou.
Nový „občan” se chce odpoutat od minulosti
Poslanecká sněmovna schválila ve středu nový občanský zákoník, který by měl od roku 2014 nahradit více než 50 let starý stávající zákoník. Podle předkladatelů zákona se jedná o přelomovou normu, která nově kodifikuje všechny soukromoprávní vztahy do jednoho komplexního zákona. Jak dále tvrdí autoři, nový zákoník definitivně opouští ideologii socialistického práva a reflektuje naopak současnou evropskou právní a kulturní konvenci.
Nový občanský zákoník se skládá z pěti částí. První se zabývá právním postavením člověka jako jednotlivce. Druhá část upravuje rodinné právo. Třetí se věnuje tzv. absolutním majetkovým právům – vymezuje držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo. Předposlední část se týká relativních majetkových práv. V této části se rovněž nově upravuje vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik. Poslední část zákoníku stanovuje hlavně pravidla přechodu ze stávající právní úpravy.
Hlavní změny podle ministerstva spravedlnosti:
- konkrétní vymezení zásad soukromého práva,
- podpora principu autonomie vůle a maximální dispozitivnost právní úpravy,
- komplexnost návrhu (úprava institutů, které jsou dnes v několika právních předpisech, v jednom kodexu),
- odklon od absolutní k převažující relativní neplatnosti právního jednání,
- větší důraz na úpravu osobnostních práv (statusových otázek), která jsou oproti dnešnímu stavu akcentována nad úpravou majetkových vztahů,
- opouští se od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům,
- nově se namísto pojmu „způsobilost k právním úkonům“ zavádí tradiční pojem „svéprávnost“,
- větší respekt k přáním osoby omezené ve svéprávnosti (například uzákoněním možnosti nápomoci při rozhodování),
- jednotná úprava závazkového práva v soukromoprávní oblasti (již nebude existovat paralelní úprava závazkových vztahů v obchodním zákoníku; došlo ke sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jednoho právního předpisu),
- do občanského zákoníku jsou zařazeny i ty smlouvy, které momentálně stojí mimo občanský i obchodní zákoník (pojistná smlouva),
- nové pojetí věci – široké vymezení věcí včetně moderního pojetí práv jako nehmotných věcí,
- nové pojetí zvířete; nově se konstruuje, že zvíře není věc, byť se na něj ustanovení o věcech, pokud to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora, použijí přiměřeně,
- sjednocuje se princip ochrany dobré víry nabyvatele (zákazníka) při nabytí vlastnictví od nevlastníka, který byl dosud platný pouze v obchodním právu, čímž se klade důraz na právní jistotu osob jednajících v dobré víře,
- nově se zavádí princip, že stavba je součástí pozemku, tzn. uplatní se klasická zásada superficies solo cedit,
- úprava dědictví je pojata s důrazem na ochranu vůle zůstavitele; posiluje se jeho vůle při rozhodování o jeho majetku,
- zpřesňují se ustanovení odpovědnosti za škodu, upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předešlého stavu oproti náhradě v penězích a posiluje se právní postavení osoby, které byla věc poškozena,
- zjednodušuje se úprava založení spolků.
Smlouvy bude řešit občanský zákoník
Nový občanský zákoník se též významnou měrou dotkne podnikatelů. Některé otázky, které nyní řeší obchodní zákoník, budou totiž obsaženy právě v občanském zákoníku. Konkrétně se jedná například o definici podnikatele, instituty obchodní firmy, závodu, obchodního tajemství nebo jmění. Ze stávajícího obchodního zákoníku se přebírá též úprava prokury.
Podnikatelů se také týká sjednocení závazkového práva, které bude komplexně upraveno občanským zákoníkem. V současnosti totiž smluvní vztahy upravuje jak občanský, tak i obchodní zákoník. Díky novému zákoníku už podnikatelé nebudou muset řešit u závazkových vztahů rozdíly mezi subjekty vztahů občanského a obchodního práva. Především podle odborníků dojde k jednotné úpravě smluvních typů a lhůt za současného zachování ustanovení na ochranu spotřebitele ve vztazích podnikatel – spotřebitel.
Na změny se musí podnikatelé připravit též u institutu náhrady škody. Občanský zákoník totiž počítá s tím, že předvolené (standardní) řešení v oblasti náhrady škody bude uvedení do předešlého stavu. V současnosti se přitom upřednostňuje náhrada škody v penězích. Od uvedení věci do předešlého stavu se půjde odchýlit pouze v případě, pokud to navrhne sám poškozený nebo pokud nebude uvedení do předchozího stavu dost dobře možné. Čtěte více: Škodu už penězi nevyžehlíte, věc budete muset vrátit do původního stavu
Věřitelé vs. dlužníci v novém
Další novinky zasahují do oblasti vztahů mezi věřiteli a dlužníky, respektive postoupení pohledávek. Základní úprava sice zůstává podobná jako ve stávajícím občanském zákoníku, nově se však stanovují pravidla pro hromadné postoupení pohledávek. Firmy, které hromadně postupují pohledávky, budou mít nově výslovnou oporu v podobě paragrafu 1866. Ten v novém zákoníku určuje, že postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných, nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
Změny rovněž nastávají v oblasti ručení věřitele za dobytnost pohledávky při postoupení. Podle stávající úpravy ručí postupitel za dobytnost za úplatu postoupené pohledávky, jen když se k tomu písemně zavázal, a to do výše přijaté úplaty a úroků. Ručení navíc zaniká, když postupník nevymáhá postoupenou pohledávku bez zbytečného odkladu u soudu. Nový občanský zákoník navazuje na stávající úpravu jen v tom, že odpovědnost za dobytnost opět váže na úplatné postoupení. Nově však již není odpovědnost za dobytnost označena jako smluvní ale jako zákonná. Čtěte více: Nový občanský zákoník upravuje povinnosti věřitelů. Zjistili jsme, jak
Zvířata nebudou věcí
Občanský zákoník pozměnil i definici zvířete, které je považováno za živého tvora a nikoli za věc jako doposud. Díky tomu by se na koupi zvířat už neměla vztahovat dvouletá záruka. Nyní totiž platí paragraf, že kupující může uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí, a to se týká i zvířat. Ještě před rokem se přitom na prodej zvířat vztahovala záruční doba v délce šesti týdnů, kvůli narychlo přijímané novele však tato pasáž z občanského zákoníku vypadla. Zvířata spadla do jedné kolonky „spotřební zboží“ se všemi náležitostmi, které se k tomu pojí, tedy včetně dvouleté záruky. Čtěte více: Zvíře už nebude věc, absurdní dvouletá záruka tak zmizí
Sdružování živnostníků také s novými pravidly
V neposlední řadě nový občanský zákoník obsahuje změny, které se týkají různých sdružení živnostníků. Oproti stávající úpravě jsou podrobněji rozvedena pravidla správy společnosti pro případ, že si je společníci neujednají sami. Detailně se též řeší jednání společníků vůči třetím osobám. Podle účelu sdružení se pak rozlišují společnosti pracovní, kapitálové nebo smíšené. Přesné terminologické vyjádření jednotlivých forem společností či sdružení není podle zákonodárců v zákoně nutné. Čtěte více: Nový zákon přináší změny ve sdružení živnostníků. Čtěte, co se mění
Občanský zákoník nyní zamíří do Senátu. Vzhledem k tomu, že pro něj opozice nehlasovala, dá se očekávat, že se ještě minimálně jednou do sněmovny vrátí.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU