Nový zákon přináší změny ve sdružení živnostníků. Čtěte, co se mění

Jednou z možných forem spolupráce několika živnostníků je spolupráce na základě uzavřené smlouvy o sdružení. Čtenář podepsaný jako Tomas se na fóru.Podnikatel­.cz ptá, jak je možné využít smlouvu o sdružení v případě e-byznysu, konkrétně v případě, že je podnikatelským záměrem provozování internetového serveru.

Nový občanský zákoník přináší zobecnění

Smlouvu o sdružení nyní upravuje paragraf 829 an. občanského zákoníku. Do sdružení může vstoupit fyzická i právnická osoba. Podnikatelé mohou ve sdružení podnikat pod společným jménem, sdružení ale nemá právní subjektivitu. To například znamená, že nemůže jménem sdružení uzavírat obchodní smlouvy. Podnikání ve sdružení se již server Podnikatel.cz podrobně věnoval; čtěte více: Ve sdružení podnikají živnostníci společně, daní ale sami

V poslanecké sněmovně je nyní vládní návrh zbrusu nového a velice obsáhlého občanského zákoníku (v návrhu má 3046 paragrafů, zatím prošel prvním čtením). Změny tak čekají i ustanovení o sdružení. Jak business server Podnikatel.cz informovala ředitelka tiskového odboru a tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková, dosavadní úprava sdružení v § 829 an. platného občanského zákoníku je v návrhu nového občanského zákoníku nahrazena zobecňujícími ustanoveními o společnosti (paragraf 2688 an.). Úprava sdružení má svůj základ v totalitním zákonodárství 50. let. Nový občanský zákoník se proto vrací ke standardům kontinentálního práva s návrhem obecné úpravy společnosti, jak ji známe např. z německé, francouzské, španělské, nizozemské či polské právní úpravy, vysvětluje. Návrh nového občanského zákoníku pak podle ní oproti platné úpravě podrobněji upravuje pravidla správy společnosti pro případ, že si je společníci neujednají sami, jednání společníků vůči třetím osobám, ale řeší také příkladně situaci, kdy společník zemře a postavení jeho dědiců.

Podle důvodové zprávy k novému zákonu je podstatou společnosti, jak ji nový zákon nastiňuje, smluvní závazek alespoň dvou osob sdružit se za společným účelem. Podle účelu se pak rozlišují společnosti pracovní, kapitálové nebo smíšené. Přesné terminologické vyjádření jednotlivých forem společností či sdružení není podle zákonodárců v zákoně nutné. Nenajdeme tam tedy přesné popisy jednotlivých smluv, ale právě jen rámcová ustanovení.

Ani nový občanský zákoník, pokud projde legislativním procesem a nabude účinnosti, však neznamená, že by dosavadní smlouvy o sdružení (tedy ty uzavřené podle aktuálního občanského zákoníku) přestaly platit. I poté se totiž budou sdružení podnikatelé řídit dosavadní právní úpravou. Ovšem, jak dodává Tereza Palečková, účastníci sdružení se budou také moci dohodnout, že se budou řídit novým zákoníkem. V návrhu zákona se nyní počítá s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2013.

Společný vztah k doméně lze smluvně upravit

Obecně platí, že nejméně dvě osoby se mohou sdružovat za účelem společného dosažení účelu sjednaného ve smlouvě o sdružení, v tomto modelovém případě by účelem bylo provozování internetového serveru; účel nesmí odporovat dobrým mravům, uvádí k dosavadní právní úpravě sdružení a ke čtenářskému dotazu pro server Podnikatel.cz Ivan Rámeš z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Smlouva nemusí mít nutně písemnou formu, ale podle Ivana Rámeše ji lze z důvodu právní jistoty určitě doporučit.

Podpisové právo má ve sdružení buď jeden nebo více jeho členů, případně všichni členové sdružení. Každý člen sdružení může ze sdružení vystoupit a toto právo mu nemůže být omezeno smlouvou. Pouze ze zákona nemůže vystoupit v nevhodné době nebo k tíži ostatních členů, vysvětluje pro business server Podnikatel.cz Lenka Dymáková z advokátní kanceláře Fabian & Partners.

Nechá-li na sebe jeden člen sdružení zaregistrovat doménu a ostatní členové se na projektu finančně podílí, budou mít při jeho vystoupení podle Lenky Dymákové nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, a to právě proto, že vše financovali. Doporučuje tedy spíše v tomto případě sepsat netypizovanou (nepojmenovanou neboli inominátní) smlouvu o spolupráci, kde by si živnostníci vymezili účel spolupráce, majetkové hodnoty, které do této spolupráce kdo vnesl a jak si budou vyplácet podíl na zisku. V takové smlouvě se také podle ní mohou zavázat, že doménu budou užívat pouze dohromady a pro případ porušení této povinnosti a odstoupení jednoho živnostníka od smlouvy je možné nastavit smluvní pokuty. Čtěte také: Podnikatel zaplatí pokutu, i když porušení kupní smlouvy nezavinil

Ivan Rámeš objasňuje, že ve vztahu k majetku, který získal kterýkoli člen sdružení při výkonu společné činnosti svojí činností (nákupem, vyrobením apod.), platí, že k němu získávají všichni členové spoluvlastnický podíl. Stává-li se jeden ze členů sdružení držitelem doménového jména, které má sloužit pro účely sdružení a při výkonu společné činnosti, jsou také ostatní členové oprávněni toto doménové jméno užívat, říká. Stejné pravidlo podle něj obdobně platí při získávání majetku při výkonu společné činnosti, kdy se tento majetek stává spoluvlastnictvím všech členů sdružení. Nakládání s majetkem pak může být a také obvykle je podrobně upravené ve smlouvě o sdružení, stejně jako majetkové vypořádání při vystoupení člena ze sdružení či při zániku sdružení. Ivan Rámeš však zároveň upozorňuje, že smluvní ujednání musí být v souladu se zákonnými ustanoveními, ve kterých je uvedeno, že účastníkovi, který ze sdružení vystoupil nebo který byl ze sdružení vyloučen, se musí vrátit věci vnesené do sdružení. Jeho podíl na majetku získaném společnou činností se účastníkovi musí vyplatit v penězích.