Nový občanský zákoník se věnuje i podnikání a právnickým osobám. Zavádí tři typy právnických osob s označením korporace, fundace a ústavy.
Čtěte seriál o novém občanském zákoníku:
Právnická osoba dle nového občanského zákoníku
Právnickou osobu označuje nový občanský zákoník jako „organizovaný útvar“, který má právní osobnost (subjektivitu). Tyto umělé útvary jsou vytvořeny, aby sloužily zájmům lidí. Od toho se odvíjí i rozdíly mezi fyzickými a právnickými osobami. Majetek právnické osoby nepatří (na rozdíl od osob fyzických) jejím zřizovatelům, ani členům kolektivních orgánů. Náleží přímo právnické osobě.
Jak vysvětluje na svých internetových stránkách ministerstvo spravedlnosti, právnické osoby mohou sloužit soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka). Právnické osoby veřejného práva se řídí zvláštními zákony, jako jsou zákon o obcích, zákon o ČNB, zákon o vysokých školách atd. Jestliže ale obec, kraj nebo Česká lékařská komora vystupují jako soukromníci, kupříkladu jako smluvní strana, mají vzhledem k zásadě rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby.
Typy právnických osob
Podle nového občanského zákoníku se budou od roku 2014 rozlišovat tři typy právnických osob, a to korporace, fundace a ústavy.
- Korporace (právní úprava § 210 – 302) – základem je společenství lidí nebo právnických osob, korporace bez společníků a členů ani nemůže existovat (corpus = tělo). V korporacích je vždy někdo, kdo o věcech korporace rozhoduje (člen nebo společník) a současně má podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku. Obchodním korporacím se věnuje nový zákon o obchodních korporacích, rovněž účinný od ledna 2014, který nahradí dosavadní obchodní zákoník. Mezi obchodní korporace patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo, včetně družstva bytového a sociálního. Jejich primárním úkolem je podnikání, tedy dosahování zisku.
Korporací v pojetí občanského zákoníku je občanské sdružení, nově „spolek“. Ten je doposud upraven zákonem o sdružování zákonů, jenž nový občanský zákoník od příštího roku ruší. Stejně jako dosud, mohou spolek založit alespoň tři osoby. Účel (poslání) spolku může být jakýkoliv, s výjimkou podnikání. To ale neznamená, že by spolek nemohl podnikat. Ovšem pouze v rámci vedlejší činnosti k podpoře naplňování svého hlavního účelu, ne k rozdělování podílu na zisku mezi členy.
- Fundace (právní úprava § 303 – 401) – jedná se zpravidla o nadace nebo nadační fondy. Jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu.
- Ústavy (právní úprava § 402 – 418) – zde je osobní i majetková složka propojena. Ústav nemá členy stejně jako korporace, ale zaměstnance. Majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. V současnosti se jedná především o obecně prospěšné společnosti.
Podnikatel podle nového občanského zákoníku
Občanský zákoník se zabývá i podnikáním. Nově definuje podnikatele, instituty obchodní firmy, závodu, obchodního tajemství nebo jmění. Ze stávajícího obchodního zákoníku se přebírá úprava prokury, tj. smluvního zastoupení podnikatele.
Podle nového občanského zákoníku je podnikatelem ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje ten, kdo uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podnikatelem je také osoba zapsaná v obchodním rejstříku, má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění. Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem.
Podnikání a rodinný závod
Závod (dosud podnik) je sice i v novém pojetí stále chápán jako věc, ale pro jeho vznik a vymezení jeho obsahu je oproti dnešku více zohledňována vůle jeho vlastníka, tedy podnikatele. On určí, kdy závod vznikne, co bude jeho obsahem, ale také to, zda bude podnikatel provozovat více závodů nebo zda zřídí pobočky atd.
V rodinném závodě budou spolupracovat manželé nebo ostatní příbuzní.
Rodinný závod podle nového občanského zákoníku (§ 700 až 707) by se dal charakterizovat jako speciální typ obchodního závodu. Nejedná se o právní subjekt, ale z hlediska právní teorie spíše o věc hromadnou. Jedná se o závod, kde spolu pracují manželé, jejich příbuzní až do třetího stupně, nebo osoby sešvagřené až do druhého stupně. Může se ale jednat i o osoby, které trvale pracují pro rodinu, zejména ty, kteří se pravidelně starají o chod rodinné domácnosti.
Rodinný závod má sloužit k obživě rodiny, jeho členové by tedy měli mít právo spolurozhodovat o zásadních otázkách týkajících se provozu. Je zakotveno pravidlo nezbytného souhlasu většiny členů rodiny účastnících se na provozu rodinného závodu. Jednotliví členové se podílejí na zisku i na věcech z tohoto zisku nabytých v míře odpovídající množství a druhu jejich práce. Stejně tak budou mít právo na následné vypořádání svého podílu i s jeho přírůstky v případě zániku jejich členství na rodinném závodu (v případě odchodu člena rodiny z rodinného závodu bude možné se dohodnout na vyrovnání formou splátek).
Čas ukáže, nakolik se tato novinka osvědčí v praxi. Tedy, zda bude rodinnému podnikání ku prospěchu, třeba i za pomoci nezletilých potomků, jimž rodiče podle nového občanského zákoníku mohou udělit svéprávnost, nebo naopak přibude soudních rodinných sporů o majetek z podnikání, podíly na zisku apod.
Použitá literatura a zdroje:
- www.justice.cz
- Občanské právo pro každého (Wolters Kluwer 2013, kolektiv autorů)
ČLÁNKY DO MAILU