Generální finanční ředitelství vydalo nový pokyn k uplatňování zákona o daních z příjmů. Pokyn nahrazuje dosavadní „D-šestku“. Je důležitý jak pro daňové poplatníky, tak i pro finanční či mzdové účetní. Server Podnikatel.cz popisuje tři vybrané důležité změny.
Nový pokyn GFŘ
Pokyn D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů vydalo Generální finanční ředitelství v zájmu zajištění jednotného uplatňování zákona. Při jeho uplatňování se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. Jednotlivé skutečnosti je nutné posuzovat vždy ve vzájemné souvislosti. Tento pokyn z hlediska použití nahrazuje pokyn dosavadní, tj. pokyn GFŘ D-6. Lze jej poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2014.
Úrok obvyklý
Novela zákona o daních z příjmů upravila od roku 2014 ustanovení § 6 odst. 9 písm. v. Jedná se o majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin) do úhrnné výše 300 tisíc korun od téhož zaměstnavatele. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti, se vypočte z částky přesahující stanovený limit. Osvobozeny jsou jen bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům u jistiny do 300 tisíc korun. V roce 2014 byl majetkový prospěch z bezúročných zápůjček osvobozen bez omezení. Naopak při zaměstnanecké půjčce s úrokem nižším než obvyklým je třeba v roce 2014 i 2015 dodanit majetkový prospěch do úroku obvyklého.
Generální finanční ředitelství vydalo nový pokyn.
Zákon o daních z příjmů však nijak nespecifikuje stanovení úroku obvyklého. Právě zmíněný pokyn D-22 popisuje postup při určení jeho výše. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti. Jeho výše nemusí být po celou dobu splácení stejná. Vždy je třeba přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase, tj. reagovat na změny. Plátce (zaměstnavatel) musí při stanovení úroku vzít v úvahu všechny skutečnosti a pro srovnání vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Výpočet (dodanění) pak provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Úrok je příjmem poplatníka ze závislé činnosti. Pokud se jedná o nízkoúročenou zápůjčku, pak je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Podnikání bez živnostenského oprávnění
Pokyn GFŘ popisuje, co vše se považuje za příjmy v souladu s ustanovením § 7 zákona o daních z příjmů. Kupříkladu vysvětluje, proč novela zákona o daních z příjmů od roku 2015 doplnila do zákona, že zde patří i příjem „ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění“. Jedná se o reakci na pojem daný § 420 nového občanského zákoníku - kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. K uvedenému pojmu „podnikatel“ podle občanského zákoníku bylo zveřejněno Výkladové stanovisko č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014. Ve stanovisku se píše: Nový občanský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel podnikající bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku.
Do konce roku 2013 byl příjem z uvedeného neoprávněného podnikání na základě soudních rozhodnutí v dané věci posuzován jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Naopak od roku 2014 se vždy bude jednat o příjem podle § 7, který podléhá nejen daním z příjmů, ale i odvodům sociálního a zdravotního pojištění. To se může týkat i nejrůznějších přivýdělků často nesprávně provozovaných bez živnostenského oprávnění, jako je drobný prodej kosmetiky, prodej nového zboží prostřednictvím internetu, umístění reklamy na vlastním blogu apod.
Jak na daň z příjmů?
Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.
Příjmy pro uplatnění slevy na manželku/manžela
Pokyn D-22 popisuje v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b, co se považuje za vlastní příjmy manželky (manžela) pro posouzení limitu 68 000 tisíc korun. Jelikož dlouhodobě činí potíže přiřazení, do kterého období příjmy vztahující se k měsíci prosinci předchozího roku zahrnout, rozhodlo se Generální finanční ředitelství tuto situaci upřesnit. Píše se zde, že do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. Znamená to, že dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6) se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
ČLÁNKY DO MAILU