Nový trestní zákoník: Za neoprávněné podnikání až osm let natvrdo

Do roku 2010 vstupuje Česká republika s novým, obsáhlejším a přesnějším trestním zákoníkem (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Ten zcela nahrazuje předchozí a do konce roku 2009 účinný trestní zákon (Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon), který byl podle informací Ministerstva spravedlnosti během své účinnosti celkem 70krát novelizován. Čtěte více: Rok 2010: Co se pro podnikatele mění a co ne?

Podpis trestního zákoníku prezidentem Václavem Klausem komentoval v lednu loňského roku tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil: Pan prezident si byl vědom, jaké fatální důsledky by mělo uplatnění práva veta v tomto případě. Díky jeho správnému rozhodnutí právě začíná zcela nová etapa českého trestního práva. Je to mimořádná událost, jaká nemá v novodobé historii České republiky na poli zákonodárství obdoby.

Podle Marka Gőrgese, náměstka ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, byl nový trestní zákoník vypracován tak, aby byl pokud možno srozumitelný běžným občanům, nejen advokátům nebo soudcům.

Hospodářská kriminalita

Trestní zákoník je sice v oblasti obchodní či podnikatelské normou, která by měla přijít na řadu až po zákonech, které primárně upravují tuto oblast. I v oblasti hospodářské kriminality (trestné činy hospodářské upravuje upravuje hlava 6, paragraf 233 – 271 trestního zákoníku) však dochází k některým změnám. Skutkové podstaty jednotlivých hospodářských trestných činů jsou také podrobněji popsané. Předně se však zvyšují trestní sazby za neoprávněné podnikání.

Podle Miroslava Růžičky, ředitele analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, patří v praxi neoprávněné podnikání k poměrně častým trestným činům (v řádech stovek případů) a dosavadní trestní sazby byly nedostatečné.

Za zvlášť závažné činy vyšší trest, na druhou stranu více trestů alternativních

Nový trestní zákoník je logicky strukturovaný do dvou částí – části obecné a zvláštní. Část obecná upravuje základní rámec trestní odpovědnosti a trestních sankcí. Zvláštní část pak již přesně definuje konkrétní trestné činy a jejich skutkovou podstatu, přičemž právě v této oblasti je mnohem přesnější, než do konce loňského roku platný zákon. To by do jisté míry mělo také vést k většímu sjednocení rozhodování jednotlivých soudů u některých trestných činů (například typicky u trestů souvisejících se zanedbáním povinné výživy a placením alimentů).

Nový zákoník se především řídí pravidlem, že je pokud možno nutné nejprve uplatňovat mimotrestní prostředky a ne za každou cenu hned prostředky trestní (to se týká třeba i oblasti obchodního práva, oblasti podnikání, kterou by měly řešit primárně jiné právní normy než trestní zákoník). Zároveň také přesněji hierarchizuje závažnost jednotlivých trestných činů tak, že za nejzávažnější trestný čin, pro který se tedy zároveň uplatňují i nejpřísnější tresty odnětí svobody, se nově považuje vražda. Trestné činy se také nově dělí na přečin a zločin, přičemž u prvního z nich se pohybuje trestní sazba maximálně do 5 let odnětí svobody, zatímco u zločinů jde až o doživotí. U nejzávažnějších zločinů se zvyšuje maximální trestní sazba z patnácti na dvacet let, výjimečným trestem je pak odnětí svobody dokonce až na 30 let (dosud 20 let). Trestně odpovědná je přitom podle nového trestního zákoníku osoba od 15 let věku (původně zavedená hranice 14 let byla novelou ještě před nabytím účinnosti zákona znovu posunuta o jeden rok nahoru).

Diferenciace a individualizace trestních postihů za různé typy trestných činů je jedním z největších přínosů nového trestního zákoníku, neboť vyváženým stanovením druhů trestů i jejich sazeb umožňuje soudům uložit přiměřený trest s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem spáchaného trestného činu i osobě pachatele, informoval soudce Pavel Šámal, hlavní autor nového zákoníku. Čtěte více: Sněmovna schválila nový trestní kodex

Domácí vězení a zákaz vstupu na stadiony

V souvislosti s novou jednoznačnější hierarchií trestných činů se posiluje také úloha alternativních trestů. Vedle stávajících alternativních trestů, jako jsou například obecně prospěšné práce, jsou ve hře také v Česku dosud neznámé tresty: trest domácího vězení (až na 1 rok) a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (až na 3 roky). Čtěte více: Konec vyhýbání soudním obsílkám. Odpovědnost padá na adresáta

Domácí vězení

Ministerstvo spravedlnosti i soudci se shodují na prospěšnosti zavedení domácího vězení do českého právního řádu. Kvitují jak rozšíření možností ukládání alternativních trestů, tak fakt, že stát při uložení domácího vězení ušetří peníze, které by ho stál vězeň v nápravném zařízení. Považují tento trest také za dobrou alternativu k podmíněnému trestu a upozorňují i na širší přínos domácího vězení: odsouzený neztrácí pracovní návyky a není vytržený ze svého sociálního prostředí, rodinných vazeb atd. V neposlední řadě platí státu odvody jako je zdravotní nebo sociální pojištění. Ačkoliv podle ministerstva i soudců skutečný dopad domácího vězení i jeho rozšířenost ukáže až praxe, obecně ho vítají. To potvrzuje například Martin Šámal z Okresního soudu v Ústí nad Labem, ačkoliv dodává, že může hovořit pouze sám za sebe, nikoliv za ostatní soudce. Čtěte více: Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2010

Stalking a omluvitelná pohnutka

Vedle nových alternativních trestů však nový trestní zákoník zavádí také některé nové trestné činy. Příkladně hodně diskutovaný stalking, neboli dlouhodobé pronásledování nebo slídění (v tomto případě hrozí pachateli až tři roky odnětí svobody, a to podle paragrafu 354 trestního zákoníku) nebo trestný čin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Ve druhém případě se jedná například o případ, že se trestného činu dopustí oběť dlouhotrvajícího domácího násilí na jeho pachateli.

Zkrátí se trestní řízení?

Nový trestní zákoník přináší také úpravy v přerušení promlčecí doby trestního stíhání respektive trestného činu.

Vzhledem k tomu, že ne všechna konání soudu nyní přerušují promlčecí dobu, měly by být soudy pod větším tlakem, co se týče délky řízení a měly by si více hlídat promlčecí doby.