Přestože už půl roku jsou i firmy trestně odpovědné, teprve až před několika týdny došlo k prvnímu využití nového zákona. K soudu zamíří firmy, jejichž majitelé krátili daně a tím stát okradli o 288 milionů korun. Podle právníků lze nyní jen těžko odhadnout konkrétní trest, který firmy v případě odsouzení dostanou, dá se ale očekávat, že obecně bude nejčastěji využíván peněžitý trest a zákaz činnosti.
Čtěte také: Zavede se trestní odpovědnost firem. Jde o návrat k principu kolektivní viny?
Trestní odpovědnost firem konečně v praxi
Na konci letošního června využili kriminalisté Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SKPV) nového právního institutu, kdy v rámci operace s krycím názvem „KLIMA“ zahájili trestní stíhání i proti firmě. Kromě právnické osoby obvinili kriminalisté také čtyři muže a jednu ženu. Podezřelí se měli dopustit krácení DPH a daně z příjmu právnických osob. Případ se kromě daní týká také praní špinavých peněz.
Trestné činnosti se obvinění měli dopouštět tím, že skrz několik obchodních společností vytvořili řetězec předstíraných nákupů a prodejů s vystavováním daňových dokladů za fiktivní přijatá a fiktivní uskutečněná zdanitelná plnění (ohledně reklamní činnosti). Poté předložili finančnímu úřadu daňová přiznání s vymyšlenými údaji. Tímto způsobem měli docílit neoprávněného a nezákonného snížení vlastní daňové povinnosti, která je předběžně vyčíslena na částku 288 milionů korun,
upřesnil Jaroslav Ibehej, mluvčí ÚOKFK SKPV.
Policisté sledovali podezřelé už od loňského léta, k akci však přistoupili 19. června letošního roku, když už měli nasbíráno dostatečné množství důkazů. Během operace proběhlo sedm domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Jelikož kriminalisté využili i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, podařilo se jim zajistit majetek v hodnotě převyšující 150 milionů korun. V rámci zajišťování výnosů byly zajištěny nemovitosti, luxusní motorová vozidla, peníze na hotovosti a na účtech a dále pohledávky,
vysvětlil Ibehej.
Čtěte také: Víme, jak eliminovat riziko trestní odpovědnosti firmy na minimum
Hlavou celé obviněné skupiny byl podle policistů osmatřicetiletý Čech, který si v současnosti odpykává trest za obdobnou trestnou činnost. Vězení mu přitom ale nezabránilo v nezákonné činnosti pokračovat. Jeho spolupachatelem se totiž stal i třiatřicetiletý muž, který vystupoval jako jeho obhájce a měl tak možnost s ním komunikovat ve věznici a následně předávat pokyny ostatním podezřelým. Další obviněný, pětapadesátiletý muž, se živil jako daňový poradce a skupině pomáhal nelegálně optimalizovat daňová přiznání. Obvinění se nevyhnulo ani manželce hlavního organizátora, která se starala o každodenní chod firem.
Firmám bude nejspíše hrozit peněžitý trest
Jak upozornil mluvčí ÚOKFK SKPV, dva obvinění se již k trestné činnosti přiznali. Pokud soud uzná obviněné vinnými, hrozí fyzickým osobám trest odnětí svobody v rozmezí od pěti do deseti let. Vzhledem k tomu, že kriminalisté využili nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, hrozí trest i zúčastněným firmám. Jakou sankci soud v případě odsouzení vybere, si oslovení právníci netroufají přesně určit. Očekávají ale, že obecně bude nejčastěji využíván peněžitý trest. To souvisí se solventností právnických osob a možným vyšším peněžitým trestem, který bude adekvátní škodě, kterou právnická osoba při spáchání trestného činu způsobila,
uvedl serveru Podnikatel.cz advokát Pavel Fabian z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Kromě finančních sankcí odborníci také počítají s tím, že často dojde k zákazu činnosti, který lze uložit na dobu jednoho roku až dvaceti let a k zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži. Vzhledem k nekalým praktikám v souvislosti s čerpáním dotací doufám, že se brzo objeví trest v podobě zákazu přijímání dotací a subvencí. Pokud trestná činnost souvisela s žádáním o dotace či využíváním dotací, lze tento trest uložit na jeden rok až dvacet let,
podotkl Fabian.
Právníci naopak neočekávají, že by soudy příliš využívaly trestu zrušení právnické osoby. Ten lze totiž uložit jen společnostem, jejichž aktivita spočívala zcela nebo alespoň v převážné míře v páchání trestné činnosti. Bude se to tedy týkat především společností, které byly založeny především za účelem trestné činnosti nebo proto, aby svou činností trestnou činnost kryly. Spíše ojediněle lze také očekávat propadnutí majetku, které může soud uložit jen za zvlášť závažný zločin (tedy za úmyslný trestný čin, za který by fyzické osobě mohl být uložen trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let), pokud tímto zločinem právnická osoba získala nebo měla získat majetkový prospěch.
Aby se firmy riziku trestní odpovědnosti vyhnuly, doporučují odborníci, aby společnosti provedly základní audit. Jde o to udělat analýzu své dosavadní činnosti, jejímž cílem by mělo být vyhodnocení možných rizik vyplývající z tohoto zákona a následné nastavení interních postupů tak, aby bylo dosaženo maximální eliminace takových rizik do budoucna,
poradil senior advokát Ondřej Trubač z kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Za trestný čin, který právnická osoba spáchá, jde uložit následující tresty:
- zrušení právnické osoby,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest (denní sazba činí nejméně 1000 Kč a nejvíce 2 000 000 Kč),
- propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
- zákaz činnosti (na jeden rok až dvacet let),
- zákaz plnění veřejných zakázek,
- zákaz účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
- zákaz přijímání dotací a subvencí,
- uveřejnění rozsudku.
Markéta Deimelová, advokátka TaylorWessing e|n|w|c Advokáti, serveru Podnikatel.cz dodala, že důležité je v této souvislosti ustanovení týkající se účinné lítosti, podle kterého u některých trestných činů zaniká trestní odpovědnost právnické osoby. A o tehdy, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu oznámení v době, kdy nebezpečí mohlo být odstraněno a následku trestného činu zabráněno. Typicky se jedná o „překažení“ kartelových dohod,
domnívá se Deimelová.
Čtěte více: Udejte své kartelové partnery a my vám (možná) odpustíme
Jde o první užití nového zákona, či nikoli?
Přestože u operace KLIMA kriminalisté poprvé zveřejnili, že využili právní institut trestní odpovědnosti právnických osob, není jisté, zda jde o první aplikaci nového zákona. Podle sumáře výkazů soudů a státních zastupitelství a výkazu o agendě trestní řešila okresní státní zastupitelství od začátku roku do konce května už celkem 15 případů týkajících se trestní odpovědnosti právnických osob. Z toho tři kauzy měly skončit i obžalobou. Zda ale tyto statistiky odpovídají skutečnosti, není zdaleka jisté. Jak totiž upozornil týdeník Ekonom, na okresních zastupitelstvích o žádných konkrétních žalobách nevědí a tři případy, zmíněné ve statistikách, jsou nejspíše administrativním pochybením.
Ministerstvo spravedlnosti serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že údaje v databázi opravdu nemusí sedět s objektivním stavem projednávaných věcí, jelikož mohla být data zadána chybně už na vstupu. Informační systém, který zpracovává statistické údaje, funguje tak, že zaměstnanci státních zastupitelství (a soudů) celý den vkládají do svých lokálních aplikací data potřebná pro vedení jednotlivých agend. Ve večerních hodinách odesílají servery jednotlivých organizací data z lokálních aplikací do centrální aplikace. Centrální aplikace data zpracovává – provádí statistické výpočty nad dodanými daty, vytváří dokumenty jednotlivých statistických výstupů,
uzavřel pro server Podnikatel.cz Jiří Hovorka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU