Mimochodem co to znamená ručit celým svým majetkem? Pokud má celý můj majetek třeba hodnotu 50000 Kč (PC, notebook, mobil, nějaké knihy a další osobní věci) a způsobím škodu za milion, potom můžu přijít maximálně o všechno co mám, nebo mi vznikne dluh 950 tisíc, který budu muset splácet? Jednou z hlavních výhod sročka oproti živnosťáku bylo právě to, že společník/jednatel ručí jenom do výše svého vkladu, takže když podnikatel-začátečník něco zmrví, tak si nezmrví zbytek života tak jako živnostník. Takže pokud dodá produkt, který způsobí velmi vysokou škodu (třeba kvůli chybě software), tak to má sročko lepší.
Mimochodem nevztahuje se nové rozšíření zákona o koncept vlivné osoby i na další řadové zaměstance? Pokud řadový zaměstnanec zmrší produkt nebo způsobí svojí laxností nestihnutí dodání zboží/neposkytnutí služby, bude také považován za vlivnou osobu? Tedy když se někdo ožere a nepřijde do práce v den deadlinu protože se ráno neprobudí, a v důsledku toho vznikne škoda firmě, může takovému člověku být zabaven všechen majetek? Ovlivnit jednání firmy může nechtěně třeba i správce počítačové sítě který něco zmrví, zaměstnanci kteří v pracovní době stáhnou hry a zavirují firemní počítačovou síť, rozešlou řetězové emaily s drby o managementu a způsobí tak že se místo práce bude drbat a podobně. Způsobů, jak řadový zaměstnanec může svojí (ne)činností způsobit ztrátu firmě je spousta. Chrání zákon dostatečně řadové zaměstnance před jejich vlastními chybami a volovinami?
Nevznikne nakonec ze strany podniků šikana, kdy budou od zaměstanců vymáhat škody, protože každý zaměstnanec má nějaký vliv na ziskovost firmy, a vyčíslený ušlý zisk = škoda firmě ušlá. Pokud má firma peníze, tak se jí vyplatí se soudit, i když je zisk velmi nízký, pokud má jistotu, že to vyhraje (a náklady zaplatí viník), však ono by většina lidí přistoupila na mimosoudní vyrovnání, a výpověd by nepodali, protože jsou na firmě existenčně závislí. Firma by udělala pravidla, kdy by odměňovala zaměstnance za to, že prásknou své kolegy pokud někde udělají byť jen malou škodu, tímto by získávala data pro vydírání zaměstnanců a souzení se. Samozřejmě by se muselo jednat o firmy, které nabízejí taková ty vlastně zbytečná místa jako je telemarketing a podobně, musely by najít něco čím by mohly hodit zodpovědnost za svůj neúspěch na zaměstance(nějaká malá doložka v pracovní smlouvě), a pak je ždímat. Teoreticky by mohl někdo založit podnik o němž by mu bylo jasné, že v té branži bude ztrátový, zaměstnat nějakou vedoucí a pár blbek(třeba prodej blbin po telefonu), "investovat" do toho třeba 200 tisíc, pak to bude už krachovat, a hodit zodpovědnost za neúspěch na tu vedoucí, nadhodnotit škodu a připočíst ušlý zisk (nějaký předpokládaný) a doufat že vedoucí soudní spor prohraje nebo se nechá zastrašit, a že má majetek který přesahuje "investici" a sedřít ji z kůže. Pokud třeba má majetek za 300 tisíc a o všechno by se jí povedlo připravi, tak by to představovalo čistý zisk 100 tisíc, sice by skončila na ulici, ale to by "podnikatele" asi moc nezajímalo. Postupně by takových firmiček mohl zakládat stále víc, a přelívat tak majetek druhých nešťastníků k sobě, vždyť tržní ekonomika je stejně zero sum game.