O novele zákona o odpadech se diskutuje stále častěji. Návrh z dílny ministerstva životního prostředí má mnoho kritiků, podle kterých se změny negativně promítnou v peněženkách každého z nás. Například podle Svazu měst a obcí ČR by lidé mohli zaplatit za vyvážení popelnic ročně až o 650 korun víc. Ministr Richard Brabec to odmítá a tvrdí, že pokud budou lidé třídit, zdražení nemusí vůbec pocítit. A pokud ano, půjde o částky v řádech desítek korun. Cílem novely je podle ministerstva hlavně motivovat obyvatele, aby důkladněji třídili odpad. A lépe a více třídit samozřejmě budou muset nejen „běžní“ občané, ale také podnikatelé.
Novela je připravena a bude procházet schvalovacím procesem. Co jí ale předcházelo? Problematika živnostníků a jejich povinností vyplývající ze zákona o odpadech byla samozřejmě součástí jednání odborných pracovních skupin. Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě prosazoval povinné zapojení živnostníků do systému nakládání s odpady obce. Tvrdí, že dvě třetiny živnostníků se o svůj komunální odpad nestarají, přestože by to podle zákona dělat měly. Odpadky podle něj dávají do popelnic určených obyvatelům, čímž zatěžují obecní rozpočty. Toto tvrzení ale odmítla Asociace malých a středních podniků. Drtivá většina podnikatelů podle ní své odpadové hospodářství řeší.
Česká asociace odpadového hospodářství naopak doporučovala zachování dosavadní možnosti volby pro původce odpadů, komu své odpady a za jakých podmínek budou předávat. Pro živnostníky je vždy důležitá možnost volby a to, aby mohli na základě svého vlastního úsudku vybrat z poskytovaných služeb tu pro ně nejvhodnější a tu, která pro ně znamená akceptovatelnou cenu,
říká Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství. A tento názor nakonec zvítězil. Živnostníci tak budou moci, stejně jako doposud, volit mezi zajištěním odpadového hospodářství přes odpadové firmy, nebo budou moci využít systém obce s jednotnými definovanými podmínkami.
Psali jsme: Podnikatelé na „nové odpadové“ zákony doplatí, tvrdí Hospodářská komora
Vytřídit budeme muset polovinu odpadu
Nový zákon o odpadech dopadne i na firmy a živnostníky.
Pokud návrh zákona projde, budou ale podnikatelé muset s odpadem nakládat ještě zodpovědněji než dosud. Počítá se totiž s tím, že fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby budou muset v roce 2020 poprvé povinně zajistit recyklaci alespoň 50 % komunálních odpadů papíru, plastů, skla a kovů, které produkují. V § 44 dále stojí, že fyzická osoba oprávněná k podnikání a právnická osoba, která produkuje komunální odpad nebo obalový odpad papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě smlouvy s obcí předávat do obecního systému. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se fyzická osoba oprávněná k podnikání a právnická osoba zapojí do obecního systému, nevede evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila. Pro své ostatní odpady vede evidenci a plní všechny ostatní zákonné povinnosti původce odpadu.
Na plnění těchto povinností budou dohlížet obecní úřady. Mimo jiné budou kontrolovat, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona. V § 89 jsou nově definovány i přestupky podnikatelů a firem. Dopustí se ho například tím, že při uvádění výrobku na trh nepředají stanoveným způsobem informace o způsobu opětovného použití, využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobku.
Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností
Nové povinnosti se budou týkat nejen výrobců, ale i prodejců. Obsahuje je návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností. Pojďme se zaměřit především na zpětný odběr. V § 11 se objevuje informace, že výrobce je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracování a využití nebo odstranění.
Vyžaduje-li tento zákon, aby výrobce nebo poslední prodejce zajistil zpětný odběr výrobků s ukončenou životností bezplatně nebo bez nároku na úplatu, není tím dotčena možnost finanční motivace konečného uživatele k odevzdání výrobku s ukončenou životností formou výkupu nebo jiným obdobným způsobem, nestanoví-li tento zákon jinak. A konečnému uživateli nesmí být účtovány jakékoliv náklady či jiné platby, které přímo či nepřímo souvisejí se zpětným odběrem. Výrobce zároveň nesmí vázat zpětný odběr výrobku s ukončenou životností na koupi nového výrobku.
V § 16 jsou pak popsána práva a povinnosti posledních prodejců. Poslední prodejce je například už dnes povinen zpětně odebírat výrobky s ukončenou životností, pokud je tak stanoveno zákonem. Nemá-li takovou povinnost, je oprávněn zpětně odebírat pouze výrobky s ukončenou životností podobného typu a použití jako vybrané výrobky, které dodává konečnému uživateli, ať už samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků. Zpětný odběr musí být vždy prováděn bez nároku na úplatu od konečného uživatele.
Novinkou má být to, že poslední prodejce, který provádí zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a není zároveň provozovatelem místa zpětného odběru,
a) má práva a povinnosti provozovatele místa zpětného odběru stanovená v § 15 odst. 2 písm. b) až e) a § 15 odst. 3,
b) je povinen předat bez zbytečného odkladu zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběru výrobce,
c) má právo požadovat, aby od něj zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností převzal ten výrobce, který ho uvedl na trh.
Poslední prodejce, který jakýmkoliv způsobem, včetně použití prostředků komunikace na dálku, prodává vybrané výrobky, je povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto výrobků po ukončení jejich životnosti. V případě, že tak neučiní, je povinen výrobky s ukončenou životností odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od konečného uživatele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání výrobků s ukončenou životností na nákup zboží.
Co platí už dnes
Návrhy zákonů budou ještě procházet řadou úprav. Výše uvedené informace jsou pouze výběrem aktuálních návrhů. Už dnes ale pro podnikatele platí několik zásad, které je nutné dodržovat. Podrobnosti o tom čtěte v článku Produkujete při podnikání odpad? Běžné popelnice jen tak využívat nemůžete.
Podnikatelské subjekty jsou ze zákona povinny třídit odpad podle jednotlivých kategorií. K třídění přitom není možné využívat sběrné nádoby rozmístěné v ulicích měst a obcí, pokud k tomu není vydán souhlas obecního úřadu. Dále musí zabezpečit odpad před znehodnocením a únikem a předávat odpad výhradně osobám oprávněným k jejich převzetí dle zákona o odpadech. To platí i tehdy, jsou-li podnikatelé v pronájmu a budovu, kde firma sídlí, spravuje někdo jiný. Každý původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, a to opět podle jednotlivých druhů a kategorií a za každou provozní jednotku zvlášť. Konkrétní povinnosti jsou stanoveny v §21 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Pokud máte splnit požadavky současné legislativy a začít ve své firmě třídit, máte v zásadě tři možnosti. První je zapojit se do systému města a využívat separační nádoby pro veřejnost. K tomu je potřeba uzavřít smlouvu s obecním úřadem. Ve smlouvě vám bude určena cena a poloha kontejnerů, kam budete tříděný sběr dávat. Případně lze uzavřít smlouvu s některou z oprávněných firem o odvozu vytříděných složek. Při umístění vlastních sběrných nádob je potřeba respektovat zákon o pozemních komunikacích. Nádoby by měly být situovány v prostorech firmy či objektu, ve kterém je živnost provozována. Na komunikaci (chodníku nebo vozovce) je stání nádob v rozporu se zákonem. Umístění nádob na veřejně přístupném místě je navíc možné pouze se souhlasem vlastníka pozemku. Jednu nádobu může na základě smlouvy využívat i více firem. Tento způsob se vyplatí při produkci od množství zhruba 5 kilogramů papíru a 2 kilogramů plastů za týden.
Třetí možností je prodej vytříděných odpadních složek firmám, které se zabývají výkupem odpadních komodit. To se týká především papíru. Ten lze realizovat prostřednictvím výkupen nebo dalších k výkupu oprávněných firem. Při porušení povinností může podnikatel dostat pokutu až do výše 300 000 korun.
ČLÁNKY DO MAILU