Nový projekt takzvaný Kurzarbeit po Česku odstartoval v měsíci září. Zaměstnanci zúčastněných firem nemusí docházet každý den do práce. Stát jim dorovná mzdu, jako by v zaměstnání byli. Nesedí však doma, musí si zvyšovat svou kvalifikaci.
Balík peněz je omezený
Ministerstvo práce a sociálních věcí na projekt vyčlenilo prozatím 400 milionů korun. Dalších 400 milionů předpokládá uvolnit po zhodnocení výsledků. Projekt je realizován prostřednictvím úřadů práce. Peníze pochází z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčlenilo na projekt prozatím 400 milionů korun.
Zaměstnavatelé mohou dostat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců, včetně příspěvku na mzdy za dobu jejich účasti na vzdělávání. Doba poskytování podpory je stanovena na 6 měsíců. Existuje však možnost prodloužení až na 12 měsíců. Maximální možná výše mzdového příspěvku na jednoho zaměstnance činí 31 000 korun, včetně odvodů a odvíjí se od jeho stávající mzdy. Příspěvek logicky nemůže být vyšší než dosud pobíraná mzda.
Firmy se hlásí po desítkách
Podle mluvčího generálního ředitelství úřadu práce Jiřího Reichla se v měsíci říjnu zaměstnavatelé s jednotlivými podmínkami spíše seznamovali. Nyní je situace jiná. Již se přizpůsobili a během listopadu došlo k výraznému nárůstu žádostí. Na pobočkách po celé republice momentálně leží 23 přihlášek a zhruba 44 dalších firem o podmínkách s úředníky vyjednává. Projekt podnikům nepomůže jen v udržení lidí, ale také v tom, aby si zachovaly efektivitu práce.
O příspěvek může žádat zaměstnavatel, který:
- není z hlavního města Prahy
- prokáže v meziročním kvartálním srovnání tržeb ku počtu zaměstnanců pokles o více než 20 procent. Posuzován bude objem tržeb na jednoho zaměstnance v období 3 kalendářních měsíců před podáním žádosti se srovnatelným obdobím předcházejícího roku
- alespoň jeden kalendářní měsíc před podáním žádosti musel aplikovat § 209 zákoníku práce, tj. překážka v práci na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel nebyl schopen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby a poskytoval jim náhradu mzdy)
- prokáže, že svým zaměstnancům nebyl schopen přidělovat práci v rozsahu přesahujícím 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Výpadek práce však zároveň může činit maximálně 60 % stanovené týdenní pracovní doby
- současně splní podmínky pro poskytnutí veřejné podpory podle pravidla „de minimis“ či „blokové výjimky na vzdělávání“ a podmínky stanovené v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
ČLÁNKY DO MAILU