Zaměstnanci mají při platební neschopnosti zaměstnavatele (insolvenci) nárok na poskytnutí nevyplacené mzdy od úřadu práce. Maximální možná výše pomoci, kterou úřady práce poskytují, byla od května 2013 zvýšena. Víme podrobnosti.
Nárok na náhradní mzdu od úřadu práce
O výplatu náhradní mzdy mohou úřad práce požádat zaměstnanci (i bývalí zaměstnanci), kterým zaměstnavatel v insolvenci dluží za rozhodné období mzdu. Jedná se o nevyplacenou výplatu z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (podmínkou je vznik účasti na nemocenském pojištění, tj. u dohody o provedení práce měsíční odměna alespoň 10 001 korun), ale i o nevyplacené odstupné. Zkrátka vše, co je mzdou. Nemůže jít například o náhradu za nevyplacenou škodu způsobenou pracovníkovi nebo nevyplacené cestovné.
Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec žádá na kterékoli krajské pobočce úřadu práce (v Praze pobočku pro hlavní město Prahu). O nároku následně rozhoduje úřad práce, ve kterém má:
- zaměstnavatel právnická osoba – sídlo,
- zaměstnavatel fyzická osoba – místo podnikání,
- zaměstnavatel fyzická osoba – bydliště (pokud nemá místo podnikání).
Toto ale zaměstnanec řešit nemusí. Jestliže požádá krajskou pobočku, která není místně příslušná, je žádost automaticky postoupena příslušné pobočce.
Zaměstnavatel musí být v insolvenci
O dlužnou mzdu žádejte úřad práce. Zaměstnavatel ale musí být v insolvenci.
Žádat o peníze samozřejmě nemohou všichni zaměstnanci, kterým zaměstnavatel dluží mzdu. Je třeba splnit řadu podmínek. Předně se musí jednat o zaměstnavatele v platební neschopnosti, tedy v insolvenci. Krajské pobočky sdělí informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou žádat uspokojení mzdových nároků úřad práce. Současně je zde informace o lhůtách, ve kterých lze o pomoc úřadu práce žádat. Musí tak učinit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů po zveřejnění informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli.
Potřebné informace je tedy možné hledat na úředních deskách krajských úřadů práce. Mnohem pohodlnější způsob je vyhledání na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí – Hledání zaměstnavatelů v insolvenci. Zde je možné hledat podle názvu zaměstnavatele nebo identifikačního čísla.
Pokud vám tedy zaměstnavatel dluží mzdu, je vhodné zkontrolovat, zda náhodou není v insolvenci a případně žádat v uvedených lhůtách o poskytnutí dlužné mzdy úřadem práce. Samozřejmě lze žádat pouze v předem určených lhůtách, za rozhodné období a v maximální možné částce.
Rozhodné období
Důležité je určit rozhodné období, ve kterém může zaměstnanec žádat o nevyplacenou mzdu. Jedná se o kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno takzvané moratorium před zahájením insolvenčního řízení (tato informace je zveřejněna na úřední desce krajského úřadu práce nebo na internetu) a tři měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 měsíce následující.
Příklady:
- Návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 17. dubna 2013. Rozhodným obdobím je měsíc duben a tři měsíce předcházející i následující. Rozhodné období je od 1. ledna do 31. července 2013.
- Návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 21. června 2013. Rozhodným obdobím je 1. březen až 30. září 2013.
Výplata za tři zvolené měsíce
Zaměstnanec může žádat úřad práce o výplatu dlužné mzdy za tři měsíce z rozhodného období. Tyto měsíce si určí sám, nemusí se jednat o měsíce po sobě následující. Logicky si vybere měsíce, ve kterých měl nejvyšší mzdu, případně měsíce, kdy jeho dohoda o provedení práce přesáhla rozhodnou částku, tj. založila účast na nemocenském pojištění.
Ovšem celková výše vyplacené dlužné mzdy za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek stanovené rozhodné částky, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí vždy k 1. květnu daného roku vyhlašuje. Vychází se přitom z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu, tj. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Maximální možná částka, kterou může zaměstnanec za tři měsíce obdržet, činí 4,5 násobek rozhodné částky.
| Rozhodné období | Rozhodná částka | Měsíční maximum (1,5 násobek) | Celkové maximum (4,5 násobek) |
|---|---|---|---|
| 1.5.2011 – 30.4.2012 | 23 951 Kč | 35 927 Kč | 107 781 Kč |
| 1.5–2012 – 30.4.2013 | 24 319 Kč | 36 479 Kč | 109 437 Kč |
| 1.5.2013 – 30.4.2014 | 25 101 Kč | 37 652 Kč | 112 956 Kč |
Jak žádat
Zaměstnanec žádá o vyplacení mzdových nároků písemnou žádostí u úřadu práce. Uvede zde jméno, rodné číslo nebo datum narození a adresu. Je třeba označit zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo podnikání (příp. bydliště), výši uplatňovaného mzdového nároku, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (uplatňované slevy na dani), zdravotní pojišťovnu, u níž je pojištěn, a účet, na který má být zaslána mzda. Úřad práce následně vyzve zaměstnavatele, aby předložil seznam dlužných mezd. Jestliže vše souhlasí, zašle úřad práce zaměstnanci požadované mzdové nároky (maximálně za tři dlužné měsíce). Pokud není možné výši dlužné mzdy prokázat, přizná nárok pouze ve výši minimální mzdy platné ke dni vyhlášení moratoria.
Přestože se postup výplaty dlužné mzdy může zdát na první pohled složitý, je zaměstnanci hojně využíván. Nápomocni jsou samozřejmě pracovníci úřadů práce. V prvním pololetí roku 2013 požádalo podle údajů, které poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce o uspokojení mzdových nároků 4487 žadatelů (v prvním pololetí roku 2012 to bylo 4577 žadatelů). Letos od ledna do června se tak vyplatilo celkem 159 554 388 korun (v prvním pololetí roku 2012 bylo na insolvenci vyplaceno 206 226 tisíc korun).
ČLÁNKY DO MAILU