Jak upřesnilo serveru Podnikatel.cz Generální finanční ředitelství, letos o ni požádalo jen 53 podnikatelů, což je o sto méně než před rokem. Důvodů je hned několik, hlavním však zůstává poměrně vysoká administrativní náročnost.
O paušální daň bude zájem, věřilo ministerstvo
Když loni v květnu představoval Andrej Babiš, jako tehdejší ministr financí, změny institutu paušální daně, tvrdil, že novinky sníží podnikatelům administrativu. Plníme sliby a dáváme podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků,
komentoval Andrej Babiš. Zatímco dosud tohoto institutu využívalo méně než 40 subjektů, po odstranění legislativních bariér a zpřístupnění paušální daně širšímu okruhu subjektů očekáváme mnohonásobně vyšší zájem,
doplnila tehdejší náměstkyně pro daně a cla a nynější ministryně Alena Schillerová.
Novinek bylo hned několik. Od roku 2017 mohou o paušální daň požádat i podnikatelé, kteří mají příjmy i dle § 6 zákona o daních z příjmů (tj. příjmy ze závislé činnosti), a podnikatelé, kteří mají zaměstnance. Nevadí ani to, pokud podnikatelé mají příjmy z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka (tj. jeden z typů příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů). I nadále se ale nic nezměnilo v tom, že o paušální daň může požádat jen ten, kdo neměl za předchozí tři zdaňovací období příjmy vyšší než 5 milionů korun ročně.
Ačkoli loni skutečně došlo ke zvýšení počtu žádostí, o nějakém průlomu se rozhodně mluvit nedalo. V roce 2017 totiž požádalo o paušální daň 155 poplatníků, přičemž úřady vyhověly v 57 případech. Oproti předchozím rokům se tak počet „paušalistů“ zvýšil jen o pár desítek. Před pár dny pak Alena Schillerová ve Sněmovně řekla, že doufá, že počet podnikatelů s paušální daní se v roce 2018 zvýší. Jenže opak je pravdou. Jak totiž potvrdilo serveru Podnikatel.cz Generální finanční ředitelství, letos došlo k poklesu a o paušální daň požádalo jen 53 podnikatelů. Vzhledem k tomu, že o paušální daň lze žádat jen do konce ledna daného zdaňovacího období, jde o konečné číslo žadatelů. Ne všem navíc finanční správa musí vyhovět.
| Rok | Počet žádostí o paušální daň | Počet vydaných kladných rozhodnutí |
|---|---|---|
| 2011 | 0 | 0 |
| 2012 | 1 | 0 |
| 2013 | 42 | 41 |
| 2014 | 45 | 39 |
| 2015 | 36 | 31 |
| 2016 | 39 | 28 |
| 2017 | 158 | 57 |
Zdroj: GFŘ
Čtěte také: Mělo to být terno, stále jde o fiasko. O paušální daň podnikatelé zájem nejeví
Paušální daň se s EET nespojí
Paušální daň se přitom v loňském roce často skloňovala v souvislosti s EET. Ministerstvo financí počítalo s tím, že by navrhlo, že plátci paušální daně, kteří nedosahují určitého obratu, by byli od EET osvobozeni. S podobným návrhem ostatně přišel před více než rokem v rámci jednání ve Sněmovně i Andrej Babiš. Jím navržená výjimka z EET pro podnikatele, u nichž roční výše příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou, nepřesáhla ve třech bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích částku 250 000 Kč, však neprošla.
Jak navíc na středečním jednání Poslanecké sněmovny přiznala Alena Schillerová, ministerstvo nakonec změnilo plány. Tato varianta nám byla rozmluvena z různých důvodů – administrativních, složitých, vede se tam určité jednání s finanční správou,
uvedla Schillerová a doplnila, že zákon obsahuje ustanovení, že paušální daň musí činit nejméně 600 korun. My máme dneska obrovské množství podnikatelů těch nejmenších, kteří právě zcela legálně po uplatnění odčitatelných položek a slev neplatí daň žádnou,
vysvětlila Schillerová.
Místo původních předpokladů tak ministerstvo navrhuje zavést výjimku (tzv. zvláštní režim) pro podnikatele s nízkými příjmy, kteří nejsou plátci DPH. Konkrétně by se týkala neplátců DPH, kteří nemají více než jednoho zaměstnance a zároveň jejich příjmy z evidovaných tržeb nepřesahují za posledních 12 kalendářních měsíců 200 000 korun a počet evidovaných tržeb za posledních 12 kalendářních měsíců nepřesahuje 500.
Tito podnikatelé by sice dostali výjimku z EET, ale evidenci by se úplně nevyhnuli. Museli by totiž využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně posílat finanční správě údaje o tržbách. Podnikatel by pak nesměl vydávat jiné účtenky než od ministerstva.
Čtěte více: Návrh výjimky pro malé podnikatele: Místo #EET speciální účtenky od ministerstva
Byrokracie spojená s paušální daní je vysoká
Každopádně minimální výše daně patří mezi jeden z důvodů, proč není mezi podnikateli o paušální daň zájem. Dalším je skutečnost, že samotné vyřízení paušální daně je pro podnikatele poměrně administrativně náročné. Podání žádosti a následné případné jednání s úřadem navíc zabere třeba OSVČ s výdajovým paušálem více času, než kolik stráví vyplněním daňového přiznání. Žádost sice nic nestojí, musí ovšem kromě obecných náležitostí podání obsahovat:
- předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) a ž c) zákona o daních z příjmů (předpokládané příjmy),
- předpokládané výdaje k těmto příjmům (předpokládané výdaje),
- další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou.
Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:
- příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
- příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje k předpokládaným příjmům. Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 zákona o daních z příjmů. Jde například o:
- výdaje na nákup zboží,
- nájem provozovny,
- výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti,
- odpisy hmotného majetku,
- výdaje na pracovní cesty,
- výdaje na mzdy.
Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:
- zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
- výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši, kterou určují výdajové paušály.
Do žádosti se také uvádí:
- předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů,
- předpokládané slevy na dani dle § 35ba a dle § 35c zákona o daních z příjmů,
- existence výdajů uplatněných dle § 24 zákona o daních z příjmů jako daňově účinné v minulých letech, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění (ve smyslu § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů).
Stále navíc platí, že daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období, tedy vlastně o tři a půl měsíce dříve než při běžné formě zdanění. Navíc i ti, kteří mají paušální daň, musí některé evidence stejně vést a administrativě se tak nevyhnou. I v případě paušální daně je nutné stále vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Všechny tyto skutečnosti pak jako celek způsobují, že zájem o paušální daň je prakticky nulový a nic se na tom nezměnilo ani v roce 2018.
Čtěte více: Víme, jak se bude počítat paušální daň, kterou chce Babiš zatraktivnit
ČLÁNKY DO MAILU