Pojmenování Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment, zkráceně RIA) vypadá na první pohled velmi složitě. Zjednodušeně řečeno však nejde o nic jiného, než o soustavu rozličných analytických metod, které se aplikují na přijímané nebo již existující právní předpisy (včetně implementované legislativy Evropské unie) předkládané vládou a jejichž pomocí se zkoumají dopady těchto předpisů na hospodářskou, sociální nebo environmentální oblast, případně na konkrétní ekonomické či sociální skupiny. Pomocí RIA tak lze také určit dopady určitého předpisu na podnikatelský sektor, a to jak v oblasti administrativy, tak souvisejících finančních nákladů.
Pojistka proti byrokracii
Na konci ledna se Hospodářská komora České republiky, zastupující podnikatele, ve svém tiskovém prohlášení ohradila proti návrhu, který chce omezit hodnocení dopadů regulace na podnikatelské prostředí při implementaci předpisů Evropské unie. Návrh je v rozporu s široce akceptovaným trendem snižovat administrativní a finanční zátěž podnikatelů, která mimo jiné vzniká při zavádění nových legislativních norem,
uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Při vyčíslování dopadů jednotlivých možných variant implementace na podnikání hraje právě RIA významnou roli. Je důležitou pojistkou proti zvyšování byrokratického a finančního zatížení podnikatelů,
dodal. Podle Hospodářské komory je cílem návrhu omezení RIA zrychlení legislativního procesu při implementaci práva Evropské unie do českého právního řádu. Pokud by se RIA neměla provádět jen v případě dopadů na podnikatelské prostředí a na ostatní oblasti by byla nadále aplikována, tak k avizovanému zrychlení legislativního procesu nedojde,
uvedl dále Petr Kužel. Čtěte více: Firmy chtějí prodloužit mimořádné odpisy, vláda je proti
Kužel tak reagoval na Návrh dlouhodobých opatření směřujících k řešení zdlouhavého legislativního procesu v České republice, který obsahuje právě také omezení hodnocení dopadů regulace.
Přitom podle Ministerstva vnitra ČR, pod nějž problematika RIA spadá, se v roce 2008 (za který existuje první ucelená statistika hodnocení dopadů regulace) ukázalo, že problémem je fakt, že RIA se vztahuje právě jen na vládní návrhy norem. Nikoliv už na návrhy předkládané v Poslanecké sněmovně či Senátu. Hodnocení dopadů regulace tak podléhá vlastně jen zlomek navrhovaných předpisů. Toto konstatování by nahrávalo spíše úvahám o rozšíření využití RIA. Na druhou stranu však domácí zákonodárci musí řešit příliš pomalou implementaci evropských norem.
Přínosy musí převyšovat náklady
Cílem hodnocení dopadů je při implementaci předpisu EU nebo při podání návrhu nového předpisu vybrat nejlepší možné řešení, které nepřinese zbytečné negativní dopady – právě příkladně na podnikatele. Jde o to, aby se vybralo takové řešení, které naplňuje stanovený cíl, jehož přínosy ale zároveň převyšují náklady. RIA má tak také zamezit neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků.
Podle Obecných zásad pro ohodnocení dopadů regulace RIA, které schválila vláda v roce 2007, lze hodnocení provést ve zkrácené podobě, to je tzv. malá RIA, nebo v plné verzi, to je tzv. velká RIA. Existují také výjimky, kdy se RIA nemusí provádět vůbec. Právě pro určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů vznikla také samostatná metodika, která obecné zásady podrobně rozpracovává.
Podle statistiky Ministerstva vnitra za rok 2008 byla u 53 % projednávání návrhů právních předpisů v případě RIA uplatněna nějaká z výjimek. U 38 % návrhů byla zpracována malá RIA a u 6 % návrhů velká RIA. Zbývající návrhy hodnocení dopadů regulace vůbec nepodléhaly.
Omezení se prý podnikatelů nedotkne
Jak business server Podnikatel.cz informoval Jiří Hrbek z tiskového odboru Úřadu vlády ČR, došlo k projednání všech připomínek, včetně připomínek Hospodářské komory. Ministr vnitra má do 30. dubna letošního roku předložit vládě změnu Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace. V ní bude stanoveno, že v případě, kdy je návrhem prováděna implementace předpisu EU, který neumožňuje žádné varianty řešení a jehož implementace nejde nad rámec požadavků práva EU, není nutno provádět celý proces RIA,
uvádí Jiří Hrbek. A dodává: Formulace tohoto bodu usnesení tedy neznamená, že by ve vymezených případech nebylo prováděno hodnocení dopadu regulace, ale pouze to, že toto hodnocení nebude muset být formálně prováděno celým dosud stanoveným postupem,
dodává Hrbek. Takové omezení RIA by se podle Úřadu vlády nemělo podnikatelského prostředí dotknout. Mohlo by pouze urychlit ve stanovených případech plnění legislativních závazků Česka vyplývajících z členství v Evropské unii,
uzavírá Hrbek. Čtěte více: E-Government, kladivo na byrokracii už klepe na dveře
ČLÁNKY DO MAILU