Podnikatel.cz radí: O své příjmy se podělte s manželkou

Osoba samostatně výdělečně činná nemusí podnikat samostatně v pravém slova smyslu. Při provozu živnosti podnikateli může pomáhat druhý z manželů a někdy i děti. Na společné podnikání osob, které s podnikatelem žijí ve společné domácnosti, pamatuje i zákon o daních z příjmů, konkrétně § 13 zákona. Přičemž podnikání provozované za účasti tzv. spolupracujících osob může být i jen zcela formální, z důvodu daňové výhodnosti.

Podniká celá rodina

Spolupracující osobou může být manžel/ka, případně ostatní osoby žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Podmínky společné domácnosti stanoví občanský zákoník. Společná domácnost není určena trvalým bydlištěm posuzovaných osob. Rozhodující je to, zda posuzované osoby společně uhrazují náklady na své potřeby.

Příjmy z podnikání lze rozdělit i na děti. Podmínkou je, že dítě ukončilo povinnou školní docházku. Spolupracující osobou může být klidně i studující dítě podnikatele. Příjmy a výdaje však nelze rozdělit na děti, pokud podnikatel tyto děti uplatňuje jako osoby vyživované, tj. podnikatel na ně uplatňuje daňové zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů. Stejně tak nelze rozdělit příjmy a výdaje na manžela/manželku, pokud chce OSVČ zároveň uplatnit slevu na dani na manžela/ku jako na vyživovanou osobu. Čtěte více: Slevy na dani v roce 2009

Spolupracující osoba má povinnosti jako OSVČ

Spolupracující osoba je de facto na úrovni OSVČ. Zahájení nebo ukončení spolupráce samostatné výdělečné činnosti musí spolupracující osoba ohlásit příslušnému finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) i své zdravotní pojišťovně.

Oznamovací povinnost vůči správci daně (tj. finančnímu úřadu) je 30 dnů od zahájení spolupracující činnosti. Nesplnění této oznamovací povinnosti se může dost prodražit. Správce daně může poplatníkovi – spolupracující osobě za pozdní ohlášení podnikatelské činnosti udělit pokutu, a to až do celkové výše 2 miliony korun. Proto nelze doporučit spekulace o zpětném přihlášení spolupracující osoby za zdaňovací období 2008. Jinak řečeno, pokud jste neměli řádně nahlášenou spolupracující osobu již v průběhu roku 2008, teď se o to zpětně raději nepokoušejte. Úleva na dani by vám přinesla jen samé komplikace a nakonec by vás mohla stát i dost peněz.

Po skončení zdaňovacího období podává spolupracující osoba daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a na příslušné ČSSZ a zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. Čtěte více: Novinky v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ

Na spolupracující osobu se vztahuje i povinnost platit povinné pojistné, včetně záloh. Čtěte více: Osoba spolupracující má stejné povinnosti jako OSVČ

Spolupracující osoba a daň z příjmů

Příjmy spolupracujících osob se daní podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Možnosti využít rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu lze:

• u příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství,
• u příjmů ze živnosti,
• na příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
• na příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských a příbuzných práv,
• u příjmů z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
• u příjmů znalců, tlumočníků a dalších příjmů podle § 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné výše zmíněné samostatné výdělečné činnosti provozované společně se spolupracující osobou a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení lze rozdělit takto:

• na manželku (manžela) nesmí podíl příjmů a výdajů překročit 50 %. V úhrnu pak lze manželce (manželovi) přiznat maximálně příjmy po odečtení výdajů ve výši 540 000 Kč, tj. 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.
• v ostatních případech, tj. spolupráce manželky/manžela a ostatních osob žijících s poplatníkem ve společné domácnosti se rozdělují příjmy a výdaje tak, aby podíl připadající na všechny spolupracující osoby v úhrnu nepřesáhl 30 %, nejvýše však 180 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období, případně 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.

Tyto limity byly platné v roce 2008 a zůstávají stejné i pro rok 2009. Čtěte více: Podnikatele čekají v roce 2009 změny v daních a odvodech

Příjmy a výdaje OSVČ se na spolupracující osoby převádí vždy ve stejném poměru. Pokud podnikající manžel převede na manželku 20 % svých příjmů, musí také ve stejné míře převést na manželku výdaje, tj. 20 %. Nemohl by jí započítat rozdílná procenta z příjmů a výdajů. Čtěte více: Daníme příjmy za rok 2008: konečně bez minimálního základu

Kdy se spolupracující osoba vyplatí?

Na modelovém příkladu z praxe si ověříme, zda je daňově výhodné převést část příjmů a výdajů na spolupracující o­sobu.

Příklad:

Emil Ježek podle daňové evidence dosáhl v roce 2008:

Uvádíme jen příjmy a výdaje ovlivňující základ daně.

Pan Ježek má syna, studenta vysoké školy, se kterým žije ve společné domácnosti. V roce 2008 neměl syn pana Ježka žádné další příjmy.

Při srovnání obou variant je patrné, že z hlediska daně z příjmů je výhodnější varianta A, kde má OSVČ syna jako spolupracující osobu. V uvedeném příkladě by daňová úspora byla ve výši 15 120 Kč.