O vrácení přeplatků na daních a pojištění musíte požádat. Čtěte, jak na to

Máte-li to štěstí, že nemusíte doplácet vypočtenou daň z příjmů a navíc vám ještě vyšel přeplatek, je dobré vědět, že tyto peníze vám stát automaticky nevrátí. O vrácení přeplatku je nutné výslovně požádat v příslušné kolonce daňového přiznání. Ta se nachází na jeho poslední straně a zvolit můžete buď zaslání přeplatku složenkou na adresu nebo bezhotovostně na bankovní účet. Pamatujte na to, že přeplatky do 100 korun se podle § 155 daňového řádu zpravidla nevracejí, žádat o to lze jen ve výjimečných případech. Přeplatky se ale sčítají, takže tyto drobné má plátce daně v úschově státu a k naplnění stanovené stokorunové hranice může dojít v průběhu let. Pokud tedy státu nechcete nechat ani korunu navíc, nemusí se tak stát. Žádat vyplacení přeplatku lze až šest let zpětně. Nepožádáte-li o vrácení přeplatku do šesti let od konce roku, ve kterém vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem státního rozpočtu. Přeplatky se také vyplácí jen v momentě, že finanční úřad zjistí, že nemáte nedoplatky u jiného druhu daně, například u daně z nemovitosti. Pokud je někde zjištěn dluh, přeplatek jedné daně je automaticky použit na zaplacení nedoplatku u daně druhé.

Finanční úřad má na vrácení přeplatku ze zákona 30 dnů. Ovšem pozor, tato lhůta nezačíná běžet ode dne podání daňového přiznání. Přeplatek vzniká až po posledním dnu, do kterého je možné přiznání podat. Je to z toho důvodu, aby se finanční úřady vyhnuly případným komplikacím při podání opravných daňových přiznání, která je možné bez postihu podat právě do tohoto data. Letos je tímto dnem středa 1. dubna v případě, že si fyzická osoba daňové přiznání podává sama. Není tedy pravda, že čím dřív daňové přiznání podáte, tím dřív dostanete zpátky přeplatek. Finanční úřady totiž peníze potřebné k vracení přeplatků ani nemají fyzicky k dispozici. Uvolněny jsou jim až počátkem dubna. Přesto mnoho lidí vrácení přeplatku stále očekává dříve. Diskuse na internetu jsou plné stížností těch, kteří své daňové problémy konzultují se zaměstnanými lidmi. Ti obvykle přeplatek na dani dostávají jako součást březnové výplaty, u ostatních ale platí jiná pravidla.

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Problém spočívá v příliš brzy podaném daňovém přiznání. Podle daňového řádu totiž musí správce daně na žádost o vrácení přeplatku na dani zareagovat do 60 dnů. Jak už ale bylo uvedeno, daň je pro tyto účely vyměřena až 1. dubna a přeplatek fyzicky vznikne až následující den, tedy 2. dubna. Pokud jste tedy daňové přiznání odevzdali už v lednu, do této lhůty se nevejdete, žádost o vrácení je zamítnuta a vy si musíte žádost podat znovu. Řešením pro příště je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března, komentuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

V případě, že jsou splněny všechny podmínky, začíná běžet lhůta pro vrácení přeplatku. To znamená, že své peníze dostanete zpět až začátkem května. Za den vrácení přeplatku je považován den, kdy došlo k odepsání částky z účtu finančního úřadu. Může se tedy stát, že vám peníze na účet přijdou až třeba 4. nebo 5. května. Nemělo by se stát, že se finanční úřad opozdí, pokud ale ano, jde o takzvané neoprávněné jednání správce daně a ten vám pak musí zaplatit i úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž dluh finančního úřadu vznikl nebo trval.

Žádat o vrácení peněz musíte i na zdravotní pojišťovně a sociálce

Přeplatek může vzniknout i u zdravotní pojišťovny a okresní správy sociální zabezpečení. I zde se samozřejmě peníze vracejí, ale opět jen na výslovné požádání plátce. Termíny jsou stanoveny legislativou, což u zdravotního pojištění znamená, že se přeplatky vracejí do 30 dnů ode dne podání žádosti, za kterou je považováno podání Přehledu o příjmech a výdajích, pokud z něho přeplatek vyplývá a pokud plátce nežádá o použití přeplatku na jiné platby, typicky to bývá na platbu následujících záloh. Další podmínkou je samozřejmě to, že žadatel nemá vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. V případě, že je evidován nějaký dluh, přeplatek může být přednostně použit na jeho snížení nebo uhrazení. Vrácení probíhá podle toho, jak plátce sám platí nebo o jakou formu žádá. Peníze jsou vraceny na účet nebo složenkou, říká Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Při prodlení, tedy nevrácení přeplatku ve stanovené lhůtě, musí zdravotní pojišťovna uhradit také penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Bude vás zajímat: Jak podat přehled pro zdravotní pojišťovny elektronicky? Máme kompletní souhrn a Přehled pro zdravotní pojišťovnu vyplníte hravě, pozor jen na počítání měsíců

Stejná pravidla platí také na okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud vaše zálohy na pojistném v roce 2014 převýšily v úhrnné částce toto pojistné, vzniká přeplatek, o jehož vrácení je nutné požádat. Za žádost je automaticky považováno podání Přehledu, ze kterého přeplatek vyplývá. Přeplatek jsme povinni vrátit do 30 dnů za předpokladu, že není evidován jiný splatný závazek. Je-li takový závazek, použije se přeplatek na pojistném k jeho úhradě. Jinak se přeplatek vrací na číslo účtu nebo na adresu, což si osoba samostatně výdělečně činná určuje přímo na přehledech o příjmech a výdajích, komentuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Na pokladnách se přeplatky nevyplácejí, ty slouží jen k výběru pojistného. I v tomto případě je pochopitelně možnost nechat přeplatek u správy sociálního zabezpečení a započíst ho na úhradu dalších záloh.