Desítky živnostníků se každoročně přesvědčí o tom, že neplněním svých povinností mohou přijít o obživu. Živnostenské oprávnění totiž může z důvodu neplnění povinností, v tomto případě neplacení povinného sociálního pojištění, pozbýt platnosti. Pro upřesnění je potřeba uvést, že sociální pojištění se skládá z pojistného na důchodové zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné mají zákonnou povinnost platit první dvě složky. Nemocenské pojištění si mohou platit podle vlastní vůle.
Neplacení tohoto povinného odvodu je považováno za neplnění závazků vůči státu a obecní živnostenský úřad může v takovém případě podle § 58 odst. 3 živnostenského zákona zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení. Živnost pak ruší živnostenské úřady na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení.
O živnosťák můžete přijít i kvůli neplacení pojistného. A na pěkně dlouho. VZP navíc bude přitvrzovat.
Krajský živnostenský úřad eviduje u svých 13 obecních živnostenských úřadů v prvním pololetí tohoto roku 34 návrhů příslušné správy sociálního zabezpečení na zrušení živnostenského oprávnění z důvodu neplnění závazků vůči státu. Živnostenské úřady zrušily v uvedeném období 19 živnostenských oprávnění. V ostatních případech byl návrh správou sociálního zabezpečení vzat zpět z důvodu uhrazení nebo zahájení splácení dlužné částky podnikatelem,
uvádí pro názornost František Pivoda, vedoucí Krajského živnostenského úřadu v Olomouci. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou není možné živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než jeden rok. Živnostenský zákon ale nevylučuje pozastavit provozování živnosti opakovaně, pokud podnikatel i nadále porušuje právní předpisy,
dodává Nicole Mertinová, mluvčí krajského úřadu Středočeského kraje.
Podle živnostenského zákona živnost nemůže provozovat:
a) fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
b) fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu, prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila,
c) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
d) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil.
Dále čtěte: Dělejte revize a schovávejte si doklady, nevystavíte se tak pokutám
Dluhy na pojištění mohou znamenat útrum na tři roky
Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než jeden rok. V rozhodnutí o pozastavení živnosti určí její délku živnostenský úřad na základě správního uvážení po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí. Pozastavení provozování živnosti je určitou sankcí, kterou nezhojí ani upřímná lítost podnikatele odstraněním důvodů pro pozastavení. Živnostenský zákon nestanoví, že lze dobu pozastavení provozování živnosti stanovenou v rozhodnutí zkrátit,
komentuje Jan Mikač z Krajského živnostenského úřadu Karlovarského kraje.
Fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu neplnění závazků vůči státu, může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, přičemž žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Toto neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Tato takzvaná překážka podnikání se podle zákona vztahuje také na fyzické a právnické osoby, které byly členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění z výše uvedeného důvodu.
Důležité je zmínit, že splacení dlužné částky před uplynutím uvedené lhůty nemá vliv na odstranění překážky v podnikání. Je-li ve výše uvedené záležitosti již pravomocně rozhodnuto, není doplacení dlužné částky důvodem k obnovení či zachování příslušného živnostenského oprávnění,
vysvětluje Věra Dostálová, vedoucí Krajského živnostenského úřadu Moravskoslezského kraje. Jinými slovy, živnost nelze ohlásit nebo požádat o koncesi ihned po doplacení dlužné částky.
Mohlo by vás zajímat: Nové pokuty za opožděné daňové přiznání
Problémy můžete mít i kvůli zdravotní pojišťovně. A brzy jich přibude
Pozastavení či zrušení živnostenského oprávnění z důvodu neplacení zdravotního pojištění je opět vázáno na podání návrhu zdravotní pojišťovnou k obecnímu živnostenskému úřadu. Stejně jako příslušná správa sociálního zabezpečení, ani zdravotní pojišťovna nemůže sama o sobě o tomto rozhodovat. Postupuje se podle § 40 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který říká, že zdravotní pojišťovny dávají podnět živnostenskému úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Institut sankčního rušení či pozastavení živnostenského oprávnění z důvodu neplacení zdravotního pojištění se v praxi vyskytuje jen ojediněle. Přesto jsou na něj pojišťovny připraveny. Máme pro tyto účely zpracovánu interní metodiku, kde jsou nastavené důvody a finanční limit, při kterém regionální pobočky mohou, pokud tak případ vyhodnotí, podat podnět ke zrušení živnostenského oprávnění dlužníka k věcně a místně příslušnému živnostenskému úřadu,
říká Eva Brožíková z oddělení komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny. Takovýchto podnětů jsou jen desítky ročně. A to i z toho důvodu, že zrušení živnostenského oprávnění je považováno za významný zásah do práv a svobod podnikající osoby. Živnostenské úřady tedy ne vždy podnětům pojišťoven vyhovují. Některé je proto například vůbec nepodávají.
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ale plánuje v blízké době snížit finanční limity, při kterých je možné podněty k rušení či pozastavení živnosti odeslat, což by mělo zvýšit počet těchto případů. Rozhodně se nedá paušálně konstatovat, že živnostník, kterému hrozí zrušení oprávnění ze strany živnostenského úřadu, své závazky vůči pojišťovně uhradí. Problémem je, že živnostník – neplatič po zrušení svého oprávnění pracuje často v šedé zóně s výplatou mzdy „na ruku“ , s trvalým pobytem na ohlašovně, a je mu zcela lhostejné, že má neuhrazené závazky vůči pojišťovně,
dodává Eva Brožíková s vysvětlením, že v případě potřeby mu zdravotní péče bude stejně poskytnuto jako OSVČ, která své závazky plní.
K tomuto kroku, tedy rušení či pozastavování živnosti, se přistupuje až jako k poslednímu kroku. Při zjištění dlužného pojistného a penále je plátce vždy nejprve opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Pokud na výzvu k úhradě nereaguje, je dlužné pojistné a penále vyměřeno výkazem nedoplatků. V případě dalšího neuhrazení dlužných částek je výkaz nedoplatků vymáhán soudní cestou. Každá žádost o splácení dlužného pojistného a penále je posuzována individuálně s ohledem na platební morálku plátce a historii případného předchozího vymáhání pohledávek. Maximální lhůta pro úhradu dluhu ve splátkách je stanovena na 24 měsíců,
uvádí Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
ČLÁNKY DO MAILU