Vládní konsolidační balíček vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023. Upravil takzvané přidanění při poskytování automobilu nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům, zavedl nový pojem a nové podmínky příspěvku na stravování, omezil zaměstnanecké benefity, zrušil některé slevy na dani i nezdanitelné části základu daně. S tím vším byla spojena řada nejasností.
Co se dozvíte v článku
Generální finanční ředitelství na tuto situaci reagovalo a vydalo Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.
Příjmy, které nejsou předmětem daně
Od nového roku dochází k určitým úpravám v osvobození poskytování nepeněžitého plnění v podobě stravování a benefitů, bylo potřeba na tuto situaci reagovat. V obou případech je totiž zavedeno zastropování osvobození. Zaměstnavatelé ale v praxi poskytují řadu dalších benefitů, které by bylo obtížné normovat, respektive vyhodnotit částku plnění připadající na konkrétního zaměstnance. Ať už se jedná o drobné občerstvení poskytované na poradách, pracovní obědy, nealkoholické nápoje na pracovišti či možnost odreagování se využitím sportovního vybavení na pracovišti zaměstnavatele.
Z toho důvodu byl upraven § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů, kde jsou definovány příjmy, které nepodléhají dani ze závislé činnosti. Konkrétně písmeno e): Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.
Tučně vyznačená slovní spojení „povinná“ a „stanovená právním přepisem“ byla od roku 2024 z tohoto ustanovení vypuštěna. Předmětem daně u zaměstnanců jsou plnění vynaložená zaměstnavatelem na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce (tj. nejen povinná plnění stanovená právním předpisem). Mimo vybavení pracovišť, osvětlení a otop, bezpečnostní a hygienické zabezpečení pracoviště (včetně pitné vody), pracovní nástroje, náklady vynaložené na pracovnělékařské prohlídky, povinná očkování zaměstnanců na základě zvláštních předpisů se toto ustanovení rozšiřuje o plnění, kterými zaměstnavatel zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců. Zde nejde o osobní benefity zaměstnanců, které jsou nově osvobozeny pouze do stanoveného limitu.
Jídlo poskytované zaměstnancům na pracovišti
O změnách v oblasti stravování již server Podnikatel.cz informoval samostatným článkem Poskytování stravenek a příspěvku na stravování se od roku 2024 změní. Nově jsou upraveny podmínky a zaveden limit pro osvobození příjmu zaměstnance při poskytování tzv. příspěvku na stravování zaměstnavatelem. Avšak nejedná se jen o stravování, zaměstnancům se často poskytuje i drobné občerstvení.
Poskytováním drobného občerstvení na pracovišti vytváří zaměstnavatel vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Jde o občerstvení, jež nedosahuje intenzity hlavního jídla. Neslouží tedy přímo k výkonu práce, přesto má na zaměstnance pozitivní vliv. Pouze takové občerstvení se podřadí pod § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů jako příjem, který není předmětem daně na straně zaměstnance. Může jít o drobné občerstvení poskytované zaměstnancům na poradách či v rámci seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí. Například chlebíčky, zákusky, koláče, bagety, saláty, džus, ovocné mísy atd.), dále firemní svačinky, jídlo v ledničce (mléko, jogurty atd.). Nikoli jídlo, které má charakter snídaně, oběda či večeře.
Dotaz z praxe: Zaměstnavatel poskytuje některým zaměstnancům pracujícím venku svačiny (bagety). Jedná se o příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem, který je osvobozený do limitu příspěvku na stravování?
Za Generální finanční ředitelství vysvětlila Klára Křehlová, že pokud má zmíněná svačina stejnou povahu jako například drobné občerstvení, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům při pracovní poradě, nahlížíme se na ni jako na plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Pokud takto poskytnuté občerstvení poskytované v přiměřené míře v rámci výkonu závislé činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele svojí povahou ani charakterem nedosahuje intenzity stravování ve smyslu § 163 odst. 2 zákoníku práce, nebude považováno za příjem ze závislé činnosti zaměstnance a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů.
Jídlo jako součást plnění pracovního úkolu
Obdobně bude postupováno při poskytovaní plnění v podobě pracovních snídaní, obědů, večeří či jakýchkoli jiných jídel, která budou zaměstnancem zkonzumovaná v rámci obchodních jednání. Z pohledu zaměstnance je taková konzumace chápána jako výkon práce při jednání s obchodními partnery. V důvodové zprávě k novele zákona je dokonce uvedeno, že pokud takové plnění obdrží i jiné osoby (obchodní partneři), lze i v tomto případě připustit použití obecného konceptu deklarovaného u zaměstnanců. Důležité je, aby v případě zaměstnanců i obchodních partnerů bylo dodrženo kritérium obvyklosti, respektive přiměřenosti (hodnota jídla odpovídá dané lokalitě, ve které ke konzumaci dochází a nijak nevybočuje z obvyklé normy).
Jestliže by se však jednalo o jídlo poskytnuté v rámci pracovní cesty zaměstnance, postupuje se podle zákoníku práce, tj. stravné poskytnuté zaměstnavatelem bude sníženo o hodnotu bezplatně poskytnutého jídla zaměstnanci.
Nápoje poskytované zaměstnancům na pracovišti
Zaměstnavatelé obvykle zaměstnancům (mimo pitné vody) poskytují i jiné nealkoholické nápoje. Může se jednat o kávu, čaj, minerálku, džus atd. Pokud by z tohoto titulu vznikal zaměstnanci příjem ze závislé činnosti, je nadále osvobozen v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů jako hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Sportovní vybavení pro zaměstnance na pracovišti
Jestliže by zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům možnost odreagování či uvolnění se formou sportovních aktivit s využitím nástrojů či pomůcek na pracovišti, půjde rovněž o plnění, které nebude předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů. Může se jednat o různé sportovní vybavení, např. rotoped, činky, kulečníkový stůl, šipky atd. Samozřejmě půjde o využití na pracovišti zaměstnance v průběhu jeho práce pro zaměstnavatele (nebo bezprostředně před započetím či po jejím skončení). Nejde o zvyšování tělesné kondice v rámci pracovní náplně zaměstnanců (trenéři či ostraha apod.), ani o alternativu komerčního sportoviště či služby (masáže, sauna, kurz jógy apod.). Možnost využití sportovních aktivit mimo pracoviště zaměstnavatele by se posoudilo jako osvobozený osobní zaměstnanecký benefit podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (zde osvobozeno do limitu poloviny aktuální průměrné mzdy).
Shrnutí daňového režimu popisovaných benefitů
Následující tabulka zobrazuje výše uvedené plnění zaměstnavatele a jeho daňové dopady na straně zaměstnance i zaměstnavatele od 1. ledna 2024.
Benefit | Strana zaměstnance | Strana zaměstnavatele |
---|---|---|
Drobné občerstvení na pracovišti, jídlo v lednici, chlebíčky na poradě | Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů | Nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů |
Pracovní oběd, snídaně s klientem v rámci obchodního jednání – kritérium přiměřenosti | Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů | Nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů – náklady na reprezentaci |
Pitná voda na pracovišti – neochucená neperlivá voda | Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů | Daňový výdaj podle § 24 odst. 1, respektive § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů |
Poskytnutá minerálka, káva, čaj, džus atd. | Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů | Nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů |
Využití nástrojů a sportovních pomůcek na pracovišti v rámci odreagování či uvolnění se k lepšímu plnění pracovních úkolů, tj. cvičení na pracovišti – kritérium přiměřenosti | Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů | Daňově uznatelné jsou výdaje vynaložené na naplnění práv zaměstnanců týkajících se jejich pracovních a sociálních podmínek vyplývající z kolektivní smlouvy, interní směrnice zaměstnavatele nebo individuální dohody uzavřené se zaměstnancem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů |
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí