Daňová evidence se řídí zákonem o daních z příjmů a ten také stanovuje její obsah. O tom, kdo je účetní jednotkou, komu je zákonem stanovena povinnost vedení účetnictví a kdo může vést daňovou evidenci či uplatňovat výdaje procentem z příjmů, informoval server Podnikatel.cz článkem: Kdy vedu daňovou evidenci a kdy už musím vést účetnictví?
Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, dále údaje o majetku a závazcích podnikatele. Aby mohly být tyto údaje součástí daňové evidence, musí mít přímou souvislost s podnikáním. Hovoří se také o daňové uznatelnosti výdajů. Daňovým výdajem jsou podle § 24 zákona o daních z příjmů výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve výši prokázané poplatníkem.
Obchodní majetek podnikatele
Daňovým výdajem zachyceným v daňové evidenci jsou i výdaje spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele. Tím se rozumí souhrn věcí, pohledávek a jiných penězi ocenitelných hodnot, které jsou vlastnictvím podnikatele, nebo které jsou obsahem daňové evidence. Jednoduše řečeno: obchodním majetkem je vše, co bylo pořízeno v rámci podnikání nebo do podnikání vloženo.
Obchodní majetek se rozděluje na:
- dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný a finanční majetek)
- oběžný majetek (zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, finanční majetek a peněžní prostředky)
Nemovitosti nebo movité věci se do obchodního majetku zahrnují zásadně celé. U podílového spoluvlastnictví se zahrne část majetku ve výši spoluvlastnického podílu připadajícího na podnikatele. Nelze tedy do podnikání vložit například jen jednu místnost rodinného domu sloužící k provozování podnikatelské činnosti. Nemovitost ve vlastnictví podnikatele se vloží buďto celá, nebo vůbec. Výdaje spojené s provozem, opravami nebo odpisy se potom do uznatelných výdajů zahrnují v poměrné části, např. podle využití podlahové plochy k bydlení a k podnikání. Podrobněji k vkladu majetku do podnikání v článku: Jak vložit majetek do podnikání? Pozor, vlastní práce se nepočítá
Pozor na prodej majetku vyřazeného z podnikání
Pokud se podnikatel následně rozhodne majetek z obchodního majetku vyřadit, je dnem vyřazení majetku den, který je zapsán v daňové evidenci. Jestliže se podnikatel rozhodne z obchodního majetku vyřadit například dům, ve kterém podnikal nebo automobil, se kterým jezdil na pracovní cesty, je dnem vyřazení majetku den zápisu o vyřazení v kartě dlouhodobého majetku. V souvislosti s vyřazením majetku z podnikání nevzniká podnikateli žádný příjem. Samozřejmě od tohoto okamžiku podnikatel nemůže uplatňovat výdaje spojené s opravami a údržbou majetku, případně daňové odpisy.
Příjem by mohl podnikateli vzniknout při případném následném prodeji majetku vyřazeného z podnikání. Proto je vhodné prověřit, zda se jedná o příjem z prodaného majetku osvobozený podle § 4 zákona o daních z příjmů po uplynutí stanovené dvou až pětileté lhůty. V opačném případě je nutné příjem zdanit jako ostatní příjem dle § 10.
Oceňování a evidence obchodního majetku
Obecně se pro oceňování používá více druhů cen. V daňové evidenci se pro ocenění hmotného majetku použije pořizovací nebo zůstatková cena. Ostatní nakoupený majetek se ocení pořizovací cenou, majetek vytvořený ve vlastní režii vlastními náklady nebo cenou zjištěnou na základě znaleckého posudku.
Vstupní (pořizovací cenu) tvoří nákupní cena a náklady, které s pořízením souvisí. Nejčastěji se jedná o dopravné, výdaje na montáž, instalaci nebo pojištění dodávky.
Vlastními náklady zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu nebo nepřímé, které se k výrobě vztahují.
Zůstatková cena je rozdílem mezi vstupní cenou a celkovou výší odpisů. A to i v případě, že je zahrnuta pouze poměrná část odpisů, např. u majetku využívaného k podnikání pouze z části. Stejně se postupuje i v případě, kdy podnikatel v některém z období využije výdaje procentem z příjmů. O oceňování majetku více: Reálnou hodnotu majetku zjistíme až při směně
Inventarizace majetku a závazků v daňové evidenci
Inventarizaci majetku a závazků nařizuje zákon o účetnictví. Jelikož se vedení daňové evidence tímto zákonem neřídí, není pro daňovou evidenci povinná. Pro daňovou evidenci je zákonem o daních z příjmů stanovena evidence zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. Na konci zdaňovacího období sepíše podnikatel zápis o jejich skutečném stavu.
Samozřejmě může dojít ke ztrátě majetku nebo zjištění úbytku zásob (mimo prodej a spotřebu pro vlastní podnikatelskou činnost). V tomto případě se jedná o škodu podnikatele. Daňovým výdajem by v případě úbytku nebo ztráty zásob byla částka do výše náhrady od pojišťovny. U majetku zůstatková cena do výše této náhrady. V případě škody způsobené neznámým pachatelem a na základě potvrzení policie je daňovým výdajem celá poškozená nebo ztracená výše zásob, případně celá zůstatková cena majetku. Čtěte více: Jak škodu protlačit do nákladů?
Příklad 1: Podnikatel používá k podnikání sekací stroj. Jeho zůstatková cena činila 50 tisíc Kč. Při záplavách byl stroj poškozen. Pojišťovna vyplatila podnikateli 45 tisíc Kč. Tato část je daňovým výdajem. Zbylá část zůstatkové ceny je škodou podnikatele.
Příklad 2: Došlo ke ztrátě zásob a podnikatel nemá od policie potvrzení o škodě způsobené neznámým pachatelem. Protože nakoupené zásoby již jsou zahrnuty v daňové evidenci do daňových výdajů, musí podnikatel provést jejich storno. V případě, že by se jednalo o zásoby nakoupené a zahrnuté ve výdajích v předcházejícím zdanitelném období, zvýší se o tyto zásoby základ daně v roce, kdy ke ztrátě zásob došlo.
ČLÁNKY DO MAILU