Názory k článku Obchodní politika řetězců je často vůči zákazníkům stupidní. Přečtěte si příběh

Obchod prodává věci v určitých množstvích a baleních. Nepříjde mi normální jít například do lídlu a tam si z balení sušenek vzít dvě sušenky a chtít si koupit jen ty dvě, protože lidl přece prodává sušenky. Ani kdyby se nodopatřením obal nějakých sušenek poškodil a sušenky se rozkutálely. Ostatně, jak byste dokázali, že jste to balení nepoškodili záměrně sami? Jít do obchodu a propíchnout tam pytel s pískem, aby se z něj něco utrousilo a já to nazval odpadem na zemi, to také jde. Takže je alespoň fajn, že se autor zasmál své blbosti. ;-) Mimochodem, nikdy jsem neměl v železářství problém koupit si jeden jediný šroubek. Pokud by byly na váhu, tak chytrý prodávač si na váhu hodí šroubků víc a pak si jednotkovou cenu zjístí podílem všech šroubků na váze.

Všeználci, co musí mít vždy pravdu (i v případě naprosto nedůležité banality) a musí kvůli tomu prudit x lidí okolo sebe...
Narazit na mě pane, tak byste si rozhodně žádný písek (kromě celého pytle, který je nabízen v prodeji) neodnesl a klidně byste mohl sepisovat udání na všemožné úřady.

To nechápu. To se můžu rovnou rozčilovat, že v trafice neprodávají 0,5 kg balení písku. Když chci kyblíček, tak dojdu na nejbližší dětské pískoviště, stavbu, nebo na písčitou pláž rybníka. Používat to kulaté na hlavě, autore.

A že se tak chovali zaměstnanci? To se ani nedivím, s tou buzerací, co dnes ve firmách mají, a zvláště rakouský Baumax je tím proslavený - tam dokonce management do buzerace zaměstnanců nutí zapojit i zákazníky. Takže zákazník, z dobré vůle aby neměl zaměstnanec problémy, tedy hraje tu hru na předávání "obsluhující" kartičky. Ale příště tam nejde. Zaměstnanci, a to není jejich chyba, místo aby obsluhovali zákazníky, vnucují kartičky a prosí, aby ji předali na pokladně, aby neměli průser a měli splněn minimální denní počet kartiček. Absurdita vymyšlená managementem dovedená k dokonalosti, že když uděláte rychlý nákup, takže vám nikdo nestihne dát kartičku, tak u pokladny pokladní žádá, jestli může jednu kartičku k nákupu přicvaknout. No kdo by tam vícekrát chodil? Není divu, že krachují.

Kdepak, dneska ve firmách majitelé nastavili systém tak, že když zaměstnanec o své vlastní vůli zákazníkovi vyhoví, tak z toho bude mít možná průser, a zcela jistě ne pochvalu. Natož prémie.

Škoda, že autor radši nezkusit tu jógu smíchu. Já jsem se s tím setkal náhodou na jednom festivalu a jako technokratický skeptik k podobnýn aktivitám jsem byl překvapený, jak příjemné a zábavné to je. Určitě je to lepší než prudit nesmyslnými požadavky nebohé prodavače, kteří za mrzký peníz a v mizerné atmosféře pracují pro nadnárodního vykořisťovače, protože jinak se uživit neumí.

"startovací substrát"
"drenážní vrstvička"
"telefonicky spojit s majitelem společnosti"
"mám jako spotřebitel právo"
"písemné sdělení důvodů"

Městská degenerace.

To šáší z Chorvatska ti u nás stejně neporoste.

To nic není, vyprávěla mi paní z úřadu, jaká chodí udání. Prý sousedovi slepice kdákají, kohout kokrhá, a proto posílá podnět k prošetření, jestli nejsou zvířata týrána.
Odpověď: je to projev jejich přirozeného chování.

Zastyděl se řádný občan stěžovatel za svoji blbost? Pochybuji.

a ještě na svojí DOTĚRNOSTI založí "veselou" historku a zveřejní na tomto kanelu...
Dál hodlat nehodnotím.

Při čtení článku jsem se opravdu zasmála...ale nad absurdním chováním autora článku. Což je asi trochu kouzlo nechtěného :D
Celý jeho incident mi připomíná chování malých dětí v období vzdoru, které křičí "já to chci a chci a chci..." Co mě také pobavilo, že je ještě ochoten sám sebe veřejně usvědčit a ukázat svou vlastní...(víme co).

Co je ovšem k pláči je, že se takový článek nevalného obsahu a nicotného přínosu objeví na tomto webu - asi došla kvalitní témata zdá se mi. Redakci bych doporučila více rozvážit s jakým obsahem spojí svoji značku.

Reakce zde mne zaujaly. Skutečně přemýšlím, jestli je to takhle ve společnosti zcela v pořádku. Jsem stále přesvědčen, že není. Pokud není správné na absurdní situace poukázat, pak není nástroj na to, aby se s tím také něco udělalo. (Psát udání by skutečně bylo hloupé, to by asi nikdo neudělal.) Ta všeobecná lhostejnost k tomu, že vám seberou z košíku něco, co je vůbec netrápí (a není to žádná uloupená sušenka z balíku, který jste předtím poškodili v Lídlu), to mne zaráží. Pak máme jako zákazníci jen to, co si zasloužíme. Včetně těch ustrašených prodavaček všude kolem.

Nicméně zajímavé poučení pro mne.

To je celé tím, že vůbec nerozlišuješ mezi příčinou a následky. Divit se, nadávat, vymýšlet věci co nejsložitější, udávat, to by ti šlo. Ale pochopit, co se děje, to už ne.

"Pak máme jako zákazníci jen to, co si zasloužíme."
Pakárnu má autor. A souhlasím, že si ji asi zaslouží. Ostatní ten problém vůbec nemají.
Jen nevěřím, že by se autor poučil.

Jsem ten poslední, kdo by chtěl řetězce nějak extra hájit (protože znám pozadí a mám zkušenosti bohaté jak z působení v řetězcích tak u dodavatele do nich), zvláště některé. Ovšem to co jste předvedl vy, je klasický arogantní prudič, co si myslí, že se z něj všichni po..rou, jinak se to napsat nedá. A historky že je to pro kluka do květináče nikoho nezajímají.
A poslední, komu bych nadával, je ta pokladní. Pokud byste něco věděl o tom, jak se jim provádí kontroly a mystery shoppingy, co na ně podobní prudiči jako vy (avšak oficiálně) vymýšlí, tak se vůbec nedivím, že se pro jistotu nějakým pytlíčkem nezabývá a raději to ohlásí "nahoru". Že nad tím manažer pokladem / prodejny nebo kdo to byl, nemávne rukou, je věc jiná.
Ovšem vaše chování a vysloveně provokování a pruzení je zcela bez diskuze úplně mimo a zcela absurdní. Takže jste na to správně poukázal, akorát ten problém není na straně obchodu, ale na straně podobně sebevědomých "zákazníků" jako jste vy. A takové je opravdu lepší nemít. Jo, možná byste příště nakoupil za desetitisíce, to s oblibou tenhle typ lidí vykřikuje, většinou je to naopak. Náš zákazník náš pán se sice má ctít, ale pouze do určité míry.
Opravdu neskutečné, zajímalo by mě, kolik je vám let.

Ten problém je na straně systému. Ale ano, jsme tím vinni my všichni. Už tím, že si necháváme bez odporu vnucovat balené zboží tam, kde by mohlo být klidně na kusy nebo na váhu, aniž by tím kdokoliv (kromě parazitických přebalovačů a posunovačů) došel úhony. Nebo tím, že jsme ochotni platit stejné (ve skutečnosti dokonce stále vyšší) ceny za stále nižší standard.

Nevím, který jste ročník, ale pamatujete třeba, jak dřív bývaly benzínové pumpy s obsluhou? Naprostá samozřejmost to byla. A dnes? Neexistuje. A pumpař už se ani neobtěžuje kasírovat u stojanu, sedí si pěkně v kukani. a zákazník aby mu prachy přinesl až pod nos. Prostě: standardy klesají, ceny rostou.

Ale takhle to ve společnosti chodí. Společnost je složena z hloupých líných jedinců nevážících si sebe, své svobody, svého soukromí. Většině vyhovuje, že se nemusí téměř o nic starat, o ničem přemýšlet, čí nedej Bože mít vůči sobě zodpovědnost za své činy. Vy jim nastavujete zrcadlo a proto jste nazýván "klasickým arogantním prudičem", nikomu se totiž ten obraz nelíbí a jsou i takoví, kterým to nedochází. Nezapadáte svým chováním do stáda, jste prostě "jiný".

Autor má tendenci moralizovat celou společnost, ale ze své zabedněnosti nevidí, že to jsou právě zákazníci jako on, kteří dostávají prodavačky a obsluhu v marketech do neustálého stresu. Je v celku logické a snad to není potřeba nikomu vysvětlovat, že když chce člověk práci, tak musí dodržovat pravidla dané firmy (tím spíše, jedná-li se o pozici prodavačky/ve­doucího v marketu nadnárodního řetězce).

Pokud byste si kupoval písek u živnostníka, pravděpodobně by neměl žádný problém Vám ty dva sáčky darovat zdarma. Živnostník má rozhodovací pravomoc na svých bedrech. Ale v takto velkých korporacích musí být jasně daná pravidla a rozhodovací pravomoc má každý zaměstnanec podle své kompetence; jinak by to nešlo uřídit. A jestliže dojde k nestandardní situaci (tedy když chce někdo prodat smetí z prodejny), nemůžete chtít po prodavačce rozhodnutí, které by mohlo stát její pracovní místo. Sám byste se na její situaci zachoval stejně.

Blbem se z Vás stává až Váš arogantní postoj s odvoláváním se na paragrafy a voláním si nadřízených. Upřímně jsem rád, že jste to nehnal až do Bruselu. Ano, dostanete pod tlak prodavačky a vedení do svízelné situace, určitě se doma pak skvěle pobavíte a na blog frknete článek o tom, jak se pobavit a nechodit na jógu smíchu. Ale co ti lidé kolem Vás?

Známá pracovala na informacích v Tescu a bohužel se s podobnými blby setkávala denně. Vykládala jak jednou přišel jeden pán reklamovat jogurt, protože mu nechutná. Při argumentaci, že to nelze reklamovat se začal dovolávat nadřízeného, poté nadřízeného nadřízeného a tak dále. Nakonec mu vrátili dvacet korun ze své kapsy, protože nejhorší je srážka s blbcem a levněji vyjde, když mu vrátí peníze, byť neexistuje žádný paragraf podle kterého by měli. Zrovna tak jako Vám, když jste nakonec dosáhl svého a zaplatil 50,- Kč.

Možná by stálo za zamyšlení jak by to celé skončilo, kdybyste se nejprve zašel zeptat obsluhy, zda by bylo možné ten rozsypaný písek sesbírat a vzít si domů. Možná by to dopadlo úplně jinak. Možná byste mohl začít synovi dávat jiný příklad a místo arogance popřát prodavačce pohodovou směnu a příjemný zbytek dne (určitě by pak dával ten článek o józe smíchu větší smysl). A zcela určitě by se měla redakce zamyslet, zda by zveřejněním takového morálního paskvilu neměla poslat peníze také Baumaxu na lekci jógy smíchu pro zaměstnance.

Obávám, se, že autor nic z toho nepochopí. Na druhou stranu: děti mu to, nejpozději za několik málo desítek let, vrátí i s úroky.

Na druhou stranu, takových je spousta. Vzpomínám si na vyprávění jakéhosi zkušeného pingla z poloviny 90-tých let, jací jsou lidé hosti. Prý Češi a Němci většinou v pohodě, Japonci velmi slušní, ale příšerné chování mají Izraelci a USA. A teď se dostávám k podstatě věci: Prý jsou drženi velmi zkrátka, samá buzerace, subordinace atd., a když se dostanou do restaurace, obchodu, či podobné situace, tak najednou narovnají shrbená záda, najednou nejsou oni ti poslední v řadě, najednou mají pocit že teď se to obrátilo, že se kolem nich bude teď svět točit, a začnou buzerovat. Aby si ulevili za všechny ty ústrky, co denně zažívají. No a ti z USA prý aspoň dávají velká dýška, kdežto ti z Izraele velmi škudlí. Takže v této kombinaci = nejhorší host je jasný.

No s tím jogurtem - třeba u Alberta tohle "reklamovat" jde :-) Pokud přijdete do 3 dnů a není spotřebováno víc jak 15% obalu, můžete v rámci nějaké záruky vrátit i rozdělané zboží. Což je paradoxní, protože třeba oblečení tam vyměnit ani vrátit nejde a to nemají kolikrát v prodejně ani kabinku na vyzkoušení.
Jinak na infu v Tesco prodejnách mi většinou přijde, že dělají normální lidi a většinou není problém když už se něco vrací nebo reklamuje.
Jinak samozřejmě je určitá skupina zákazníků, která kolikrát vymýšlí nesmysly a nezavděčí se jim nikdo nikdy, ale občas to platí opačně, když někdy zaměstnanci marketů neznají ani základní věci ohledně reklamace, prodeje prošlého zboží atd. Ale nutno dodat, že se to postupně zlepšuje, hlavně tlakem konkurence a asi je občas i školí ;-)

Většinou udržím chuť vyjádřit se k něčí d*bilitě na uzdě. Přiznám bez mučení, že jsem poslední odstavce přeletěl očima, jakmile jsem pochopil, že celá rádoby anabáze není nic jiného, než pisatelova potřeba dostat ze sebe pocity spravedlivě rozhořčeného, protože on je zákazník a má tudíž vždycky pravdu, bez ohledu na cokoliv. Pane, jste naprostý blb, ale zcela jistě šťastný, protože si to k vašemu štěstí neuvědomujete.

Pořád si pokládám obyčejnou otázku, proč ta slečna nemohla zavolat že vydá dva pytlíčky písku z podlahy zdarma nebo nemohla rozhodnout a mít možnost, že za to naúčtuje pět či deset korun. Žádný problém by nevznikl. Pokud vznikne, vidí většina diskutujících zde problém v zákazníkovi. Je to prudič a trouba a měl držet zobák a jít si sebrat ten písek jinam. Písku má venku dost. Mne zaujalo, že ten problém vůbec nikdo nespatřuje na straně přístupu podnikatele. Pro chování podnikatelů máme pochopení, ale pro reakce, které jejich chování vyvolává v lidech už pochopení nemáme žádné. Lidé jsou prudiči a troubové tím, že se nechají vyprudit. Mají si to totiž nechat líbit, jako každý jiný, nebo jako naprostá většina.

S podivem je také to, že nejdříve něco nejde a pak už to najednou jde, když se nenecháte odbýt napoprvé. To přece také není úplně v pořádku. Buď to nejde nebo to jde. Pokud to jde, tak proč ne hned? To je také chyba zákazníka? Taková praxe dává lidem na výběr. Buď si nechat všechno líbit, jak to určil někdo jiný, nebo budete oním "prudičem" protože pouze tak prosadíte svůj zájem. A ten zájem v tomto případě nebyl opravdu nic nenormálního.

Nedávno mi banka napsala, že mám staré bankovnictví. Pokud jej nezměním budu platit dvakrát vyšší měsíční poplatek. Šel jsem tedy změnit bankovnictví. Sdělili mi, že to lze pouze se změnou čísla účtu. Číslo účtu mi nezachovají. Tedy, buď si změním číslo účtu nebo na to finančně doplatím. Číslo účtu jsem měnit nechtěl, protože už ani nevím komu všemu bych musel tuhle změnu hlásit. Mám hodně aktivit.
Nadvakrát mi nevyšli vstříc. Až písemná stížnost vedení banky že mne nejsou oprávněni finančně diskriminovat oproti jiným zákazníkům pouze proto, že si nechci změnit číslo soukromého bankovního účtu - vedla k úspěchu. Mám schválenou výjimku. Změním si bankovnictví a zachovám číslo účtu. Nebudu na to doplácet. Snadno a jednoduše to ale nešlo. Byla to má chyba a byl jsem prudič? Já to vidím tak, že pouze tímto způsobem jsem proti korporátní mašinerii prosadil svůj zájem, který byl úplně normální. V tom Bauhausu jsem to asi přehnal vůči té paní prodavačce. Obávám se, že někdy jednám již pod vlivem alergie na naše podnikatelské prostředí. Příště už opravdu nebudu trápit nešťastné zaměstnance řetězců. To ode mne nebylo hezké a Vaše reakce zde mi to rozhodně daly důrazně najevo. Nevím, proč by se z toho člověk neměl poučit.

Ale nechat si vše líbit, protože podnikatelé zkrátka velkopodnikají, k takovému přesvědčení, jsem zatím nedospěl.

S pozdravem.

"slečna nemohla zavolat že vydá dva pytlíčky písku z podlahy zdarma nebo nemohla rozhodnout"

O to právě jde, že nemohla, protože když to právo mít bude, tak začnou známí pokladních chodit domů obtíženi nákupy zdarma.
Nad pokladnou jsou kamery, a po vašem odhcodu by těžko dokazovala nějakému kovboji od ochranky, co v těch nezaplacených pytlících bylo. Totéž další nadřízení.
Možná byste měl spíš přemýšlet, proč vás tak štvou pravidla, která musíte respektovat, jestli v tom není nějaká nevyzrálost.

Už mu to tady 5x vysvětlovali. Marně. Doufáš snad, že to pochopí na pošesté?

Problém je v tom, že on je na úrovni 3-letého dítěte. Tedy naprostý egoista, který má pocit, že se kolem něj svět točí. 5-tileté děcko, tedy s občasnými zachvaty vzteku, to chápe. On ne. Ale děti mu to vrátí, takže potom snad opožděně...

Autore, je zbytečné ti dokazovat, že jsi idiot. Takže jenom ve zkratce: Jsi idiot.

s autorem. Další příklad z Bauhausu? potřebovala jsem malý šroubek, cena na váze 1 kč, s pytlíkem 15 kč. U váhy obrovská cedule, že se musí vážit zboží v pytlíku. Chápu, že správný způsob je zajít za vedoucím, prohovořit s ním atd.... nicméně jsem zvolila jednodušší a logickou metodu :-)

Nevím v jakém Bauhasu jste byla, ale tak trošku nejspíš lžete. Pytlík udělá maximálně pár haléřů. Opakovaně jsem za šroubky v tom Bauhausu platil třeba korunové částky, kdysi dokonce 58 haléřů. Pokaždé s pytlíkem.

jsem si dělal srandu z jistého dodavatele elektronických součástek, že u nich se dá objednat jakékoliv množství počínaje jedním lodním nákladem:-D

Každý má svůj kus pravdy.
Pochopila jsem snad jako jediná, že článek byl určený jako nadsázka k zamyšlení nad jinými nesmyslnostmi v supermarketech ?

Promiňte, ale asi nepochopila. Obchodní politika retezců je bohužel velmi racionální. To že se vám to nezdá, neznamená že jsou stupidní.
Mimochodem, pravidla prodeje je vlastně forma obchodní smlouvy. Tím že nakupujete v konkrétním obchodě, souhlasíte s těmito pravidly a předpokládá se, že se podle nich budete i chovat.
A za poslední - autora naprosto nikdo nenutil jít nakupovat do daného retezce. Mohl si ten písek klidně pořídit i z jiného zdroje.

Článek je spíše o tom, že jeho autor je skutečně mimo realitu, diplomaticky řečeno. Bohužel takových blbů je mezi námi spousta.

Zcela jistě nepochopila. Ono by se šlo domnívat, byť by to bylo velmi nepravděpodobné, že to byla nadsázka, kdyby.... to sám autor nevyloučil svými příspěvky v diskuzi. Kdepak, on to myslí zcela vážně.

V autorove pripade doporucuji zvazit dovolenou na Sahare. Pisku je tam hadebaj, takze nahrabat si do pytlicku muze kolik chce a zdarma. Navic tam nenajde nic, co by doma mlady mohl klicit.

Což o to, 0,5 litru písku si může nahrabat i před domem na pískovišti, nemusí jezdit na Saharu. Ale jde o pocit moci nad někým, to na Sahaře, ani na pískovišti, nebude.

Vidím, že kromě Marie nikdo nepochopil o co autorovi šlo. Nešlo ani o moc nad někým nebo někoho buzerovat, ale poukázat na neošetřenost možností co mohou nastat.
Pak to třeba dopadá tak, že někde vytuhnete na ulici a saniťáci napřed chcou vidět kartičku pojišťovny a pak se uvidí co s váma. Taky mají své předpisy, že?
"Běžný" obchodník by pytlík zvážil a pomocí kupeckých počtů by určil cenu. Obchodník by se nažral a zákazník zůstal celý.
"Normální" obchodník by mávl rukou a dal to do ztratného nebo rozúčtoval do ceny ostatního zboží. Obchodník by se nažral i zákazník by se nažral.
"Stará škola" obchodník by ještě pytlík s pískem naložil zákazníkovi do auta. Obchodník by sice nežral, ale byl by nažraný zákazník, který se bude vracet a obchodníka doporučovat. Obchodník by žral sice později, ale o to víc.

Obávám se, že "stará škola" v tomto případě nebude žrát vůbec. U nás nejvíce prudí zákazníci s nejmenšími zakázkami, všechno reklamují již v objednávce, vydupávají si slevu ve výši desetikorun apod. Dříve jim šéf vyhověl, co kdyby přišli s velkou zakázkou. Nikdy nepřišli. Zdarma se dává jen známým firmám, které jsou rozumné, chovají se slušně a dělají velký obrat

Úžasná diskuze :-) Krásný pohled na zdegenerované stádo. Pravidla nade vše, vlastní invence se trestá. Debilizace společnosti v plném proudu.

Hezky sto nazval. Když sem se kouknul do komentářů, zůstal sem čumět. Opravdu zdegenerované stádo neschopné vidět "symboliku" v jeho činu. Nu co, ať si pak nestěžují ovečky v práci.

Diskuse byla mnohem zajímavější než článek.
Čistě formálně měl pravdu spíš ten řetězec - zákazník těžko mohl vystěžovat, že mu neprodají něco, co neprodávají (a oni písek na malé pytlíčku prostě neprodávají). Čili tam myslím zákazník zvolil špatnou cestu, když si chtěl stěžovat až kde.
Z hlediska vztahu k zákazníkovi je to prostě katastrofa. Představoval bych si, že pokladní řekne "promiňte, to vám já dovolit nemohu, ale zavolám vedoucímu pokladen" a vedoucí pokladen řekne: "Cože, dva pytlíčky zametené ze země? Jasně, dejte mu to zadarmo. Dík za správnou reakci." a konec.
Za tohleto by mělo vedení firmy v tamním managementu udělat pořádnou čistku. Ale ryba smrdí odshora, že?
Každopádně reakce na téma "jak jsou zákazníci otravní a drzí", když "nešlapou brázdu", jsou skutečně fascinující.

Pokladní je poslední, která může mít invenci. Jde o prachy, tak šlape brázdu a když neví, zeptá se vedoucího. Má krytá záda. Tady žádná debilizace neprobíhá. Když se Vám v Bahausu nelíbí invence pokladních, tak tam nechoďte

"Pokladní je poslední, která může mít invenci. Jde o prachy, tak šlape brázdu a když neví, zeptá se vedoucího. Má krytá záda."

To nijak nerozporuju.

"Tady žádná debilizace neprobíhá."

Ale probíhá, stačí se podívat na diskuzi.

"Když se Vám v Bahausu nelíbí invence pokladních, tak tam nechoďte"

Nejde jen o Bauhaus. Obecně je kritika čehokoliv brána jako něco špatného, správné je držet hubu a krok, jinak jste lempl, zloděj, zabedněnec a nevím co ještě.

Stačí se podívat třeba do diskuze u novějšího článku o nekupování Burešových, pardon, Babišových výrobků, kde jakýsi tom tvrdí, že "Podnikatel, ktery fnuka by mel jit na socialku ... bud neumi podnikat a zavidi a nebo krade.".

Abych autorovi přiznal nějaké body, taky bych čekal, že se tam někde bude vyskytovat dostatečně vysoký menyžer aby to mohl rozhodnout a ty dva pytlíky věnovat nebo prodat. Jenomže to zase naráží na naši mentalitu, že tak vysokej pán se nebude špinit s dvěma pytlíky písku, protože to je padesát levelů pod jeho úrovní.

Ale měla zavolat šéfa (to asi udělala) a šéf, pokud by jeho IQ bylo větší než dnešní datum ty dva pytlíky měl tomu votravovi votravnému dát darem jako pozornost podniku a následně měl spucovat managera podlahových ploch, jak to, že ten bordel ještě neuklidil.

BTW: jednou jsem zaslechl, jak se dvě pokladní bavily o nějaké kolegyni, že měla kontrolní nákup a přehlédla nějakou maličkost co na ni bylo položené jiné zboží. Pokladní asi nemají lehký život.

Dřív byl zákazníkem pánem, dnes je to "votrava votravnej". A ještě si kolikrát dovolí "votravovat" třeba s reklamací, taková drzost! Debile neremcej, zaplať a táhni do háje :-)

Že dete do autora ... nepochopím. Tady nejde o zkurvený pytlíčky s debilním pískem, tady jde o naprosto zbytečnou korporátní buzeraci která často končí odchodem "tažných" zaměstnanců a úpadkem firmy. Ne ale vždy, takže nebozí zaměstnanci a klienti daných korporací pak zažívají WTF momenty a jejich život je zase o kapku složitější než by mohl být.

To je marné, nepochopí to. Lidi jsou zvyklí držet hubu a krok a pokud možno nevyčnívat. A ti, kteří vyčnívají, se od davu dočkají nadávek, dehonestace, případně i fyzického násilí. A pak se dav diví, že jsou u nás předražené blafy, které by na západ od nás nedali ani psovi, že máme "specifický" telekomunikační trh, že jsou malé platy... Prostě to nepochopí.

Když se Vám nelíbí jejich pravidla, tak tam nechoďte. Je to jejich obchod, všichni jsou tam dobrovolně, tažní pokladní mohou odejít a firma může zkrachovat. Je to jejich věc

Opět, nepochopil jste. Nejde jen o nějaký Bauhaus, takhle to chodí téměř všude. A lidi se bojí ozvat a pokud se ozvou, jsou oni ti špatní, protože jsou "potížisti".

8 let jsem dělal vedoucího v obchodě s elektronikou (a pro zasmání) zákazníky jsme si dělili na Normální, Prudiče a Pacienty.... Normální zákazník ten prostě přišel věděl co chce nebo na co "to" potřebuje zeptalse byl obsloužen odešel, Prudič ten byl od začátku jasnej většinou nic koupit nechtěl jen přišel prudit stupidníma dotazama to že ani po vyčerpávajících dopodrobna poskytnutých informacích nebude zákazník ani nikdy v budoucnu bylo jasné. No a pak ti Pacienti to byly magoři (povětšinou velmi chabého ducha i IQ) chtějíc nebo dělajíc naprosto nepochopitelné věci. Ovšem jednou začas přišel Prudič Pacient a to bylo něco jako ten pán s pískem... Jó to jsme se když odešel taky dicky nasmály.... :D

jako prudit kvůli hrsti písku to by za tu dobu měl 5x převařenej a 100% vysterilizovanej ten z toho pískoviště, sebranej po cestě domů, ale zas by nevotrávil tolik lidí....

????

...na neschopnost autora uspokojit své potřeby normálním způsobem a přehození problému na systémem svázaný hypermarket. Proč by kvůli němu měli měnit fuhgující systém?
Chci-li kilo písku, tak nejdu tam, kde nejmenší balení je po 75 kilech. Ale tam, kde se prodává písek na váhu. Třeba do stavebnin. Jednoduché.
Ano, z pohledu jednoho nákupu se tato situace může jevit nicotná. Ale za chvílí si tam budou zametat písek všichni. K tomu přidají kousek hlíny, pár třísek na zátop a pokladny nebudou řeit nic jiného.
V Kauflandu taky neprodají jedno vajíčko.
V ČR jsou tito prudiči, schováváiící se za velká slova o svobodě a touze měnit systém, velice populární. Já to nechápu. Nelíbí-li se Vámsystém marketů, nakupujte jinde a nehoňte si triko na prodavačkách.