Obchodní řetězce opět proti zákonu o tržní síle. Prý ohrozí zdraví obyvatel

Zdražení potravin, zvýšení nezaměstnanosti, narušení tržního prostředí. To byly doposud hlavní důvody obchodníků proti novele zákona o tržní síle. Nově našli další důvod. Novela zákona prý ohrozí zdraví obyvatel. Přišel s tím Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).

Podle něj to souvisí s počtem kontrol kvality potravin, který by měl v příštích letech dramaticky klesnout. Svaz se přitom odkazuje na novelu zákona, která je zatím u poslanců ve druhém čtení. SOCR ČR dokonce v souvislosti s novelou připomíná metanolovou aféru z let 2012 a 2013, která skončila v desítkách případů smrtelnou otravou.

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Novela zákona o tržní síle ohrozí zdraví obyvatel, tvrdí obchodníci

Zákon i jeho novelu považujeme od začátku za paskvil, který prosazuje a hájí zájmy pouze úzké skupiny potravinářských společností. Nyní však jde o hazardování se zdravím občanů. Zaráží nás, že je něco takového vůbec možné, říká Marta Nováková, prezidenta SOCR ČR.

Jak je to s kontrolou bezpečnosti potravin

Kvalitu potravin v Česku kontrolují Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Podle Novákové si v současné době mohou obchodníci vyžádat kontrolu po dodavatelích sami, přičemž náklady na kontrolu jdou na vrub dodavatele. Každý obchodník je totiž povinnen dávat do oběhu pouze ty potraviny, které jsou v souladu se zákonem, tedy nejsou zdraví škodlivé, mají odpovídající jakost, apod. Obchodník si tak může do smluvního vztahu s dodavatelem dát podmínku, že na základě svého požadavku dodavatel nechá vybranou šarži potravin rozborovat v akreditované laboratoři.

To by však podle doporučení zemědělského výboru již nebylo možné. To, že si obchodník může u dodavatele vyžádat rozbor potravin na náklady dodavatele by nově rovněž znamenalo zneužití významné tržní síly. Podle ministerstva zemědělství se jedná o zbytečné rozbory, protože výrobce potravin již nyní kontrolují státní dozorové orgány.

Pokud má obchodník pochybnosti o bezpečnosti potravin, nemusí se spoléhat pouze na rozbor potravin ze strany dodavatele. To SOCR ČR zapomněl ve svém tiskovém prohlášení zmínit. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdil Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), obchodník si potraviny může nechat otestovat i sám. Každý občan nebo podnikatelský subjekt dále může podat podnět SZPI při podezření na výskyt potraviny, která nesplňuje podmínky zákona, řekl serveru Podnikatel.cz Kopřiva. 

SOCR ČR: V návrhu novely zákona je překlep

Jenže tomu SOCR ČR kontruje. V současném návrhu novely je podle Novákové uvedeno, zřejmě omylem, že pokud si obchodník provede rozbor potravin sám, nebude na takový rozbor u případného soudního sporu brán zřetel. Navíc pro server Podnikatel.cz zdůraznila, že SZPI je omylná a mohlo by se stát, že v případě problému bude muset náklady na případnou škodu uhradit obchodník, i když pochybil výrobce. Nováková se opět v tomto případě odkazuje na případ metanolové aféry. 

Pavel Kopřiva však připomíná, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce provede ročně zhruba 35 tisíc kontrol, a to především v maloobchodní síti. Pouze 1 % z hodnocených potravin je označeno jako potravina nikoliv bezpečná. Nelze to však zobecnit na celý trh, tj., že 1% potravin není bezpečné. SZPI vybírá potraviny k odběru vzorku podle systému posouzení rizika a jde o potraviny, u kterých je tak zvýšená pravděpodobnost zjištění prohřešku, říká Kopřiva.

Nahlédněte pod pokličku kontroly bezpečnosti potravin. Čtěte na Vitalia.cz

Obecně tak podle něj lze konstatovat, že z hlediska bezpečnosti potravin situace v ČR odpovídá pozici mezi nejvyspělejšími státy a podíl potravin v kategorii nebezpečné na potravinách kontrolovaných je minimální. Že by novela zákona o tržní síle mohla ohrozit zdraví obyvatel je tak podle něj nemožné.

Obchodníci tak zřejmě hledají další způsob, jak veřejnost a především poslance přesvědčit o tom, aby novela zákona o tržní síle  parlamentem neprošla. V současné době je ve sněmovně ve druhém čtení, kdy její projednávání prodloužily pozměňovací návrhy ze strany poslanců TOP 09 a Úsvit, kteří požadují, aby se pravidla proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Kdy poslanci budou pokračovat ve druhém čtení, není zatím jasné.

Co se skrývá za novelou zákona o tržní síle

Novela zákona o významné tržní síle především zpřesňuje, co se za pojmem významná tržní síla skrývá. Nově by smlouva smlouva mezi obchodníkem s významnou tržní silou a dodavatelem měla být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury. Za to si ostatně již některé řetězce vysloužily v minulosti pokuty od antimonopolního úřadu. Zákon také přesně definuje, co se považuje za zneužití tržní síly. Je to zejména:

• a)  sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou 
nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, 
• b)  sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla 
poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě 
skutečně poskytnutého protiplnění, 
• c)  uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a 
rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním zboží nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje, 
• d)  sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev, 
• e)  sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje, 
• f)  sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší, než je doba uvedená, 
• g)  sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy, 
• h)  požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění, nebo 
• i)  diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb snákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu.