Pokud si podnikatel na internetu stáhne veřejně přístupné e-mailové adresy a rozešle na ně hromadně bez předchozího souhlasu nabídku svých služeb, porušuje zákon. Bez ohledu na to, jedná-li se o kontakty na fyzické nebo právnické osoby. Od července 2004 je totiž účinný zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, tvz. antispamový zákon. Nejlevnějšímu způsobu akvizice nových klientů tak odzvonilo. To může být problém především pro malé a střední podnikatele, kteří nemají finanční prostředky na nákladnou reklamu či marketingové akce.
Problém spamu řeší také všichni velcí čeští poskytovatelé freemailové pošty. „Objem spamu stále více narůstá, ISP i koncoví uživatelé musí volit nové techniky obrany. Spameři nechtějí zaspat a jejich nové metody jsou opět dál,” tvrdí Helena Nykodýmová v článku Na mapě spamu zůstává Česko hlavně cílovou destinací na serveru o českém internetu Lupa.cz.
Co je obchodní sdělení?
Zákon upravuje odpovědnost, práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení. A to především prostřednictvím e-mailu, mobilního telefonu nebo pevné telefonní linky.
Zákon předně definuje, co je obchodní sdělení:
Bez souhlasu ani čárku
Obchodním sdělením jsou tedy podle zákona všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby (obecně podnikatele). Obchodním sdělením je pochopitelně také reklama, která se však řídí zvláštními právními předpisy (zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů).
Důležité je, co se za obchodní sdělení nepovažuje. Podle zákona jsou to údaje, které umožňují přímý přístup k informacím o činnosti podnikatele. Konkrétně je to především doménové jméno a adresa elektronické pošty. Obchodním sdělením také nejsou informace získané uživatelem nezávisle. Konkrétně se jedná o odeslání například pouhého linku na webové stránky společnosti v těle e-mailu a z platné e-mailové adresy. Úřad pro ochranu osobních údajů, který byl pověřen výkonem dozoru nad dodržováním antispamového zákona, však tuto výjimku považuje za problematickou.
Český zákon vynikl tvrdostí
Šíření obchodního sdělení bylo původně možné výhradně v režimu opt-in. To znamená, že k šíření obchodního sdělení byl za všech okolností nutný výslovný, doložitelný (tedy nejlépe písemný) a hlavně informovaný souhlas adresáta se zasláním tohoto sdělení. Platilo to i ve chvíli, kdy chtěl podnikatelský subjekt zaslat obchodní sdělení svému stávajícímu klientovi. Český zákon tak byl přísnější než evropské směrnice (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES a 2002/58/ES).
Po intervenci Evropské komise byl zákon novelizován. Nově začal platit režim opt-out pro zasílání obchodních sdělení adresovaných podnikatelem stávajícím klientům. Režim opt-out znamená, že podnikatel nemusí mít výslovný souhlas adresáta se zasláním sdělení. Adresát ale musí mít jasně danou možnost, jak dát najevo svůj nezájem o zasílání obchodních sdělení. Odesilatel musí jeho nesouhlas s dalším zasíláním sdělení respektovat.
Obchodní sdělení bez utajení
Každé obchodní sdělení zasílané elektronickou poštou (tedy například jako SMS, e-mail nebo telefonát)
- může být zasláno pouze tomu, kdo s tím prokazatelně souhlasil, případně je s odesílatelem v obchodním vztahu,
- musí být zřetelně označeno jako obchodní sdělení (u e-mailu nejlépe v identifikačním poli zprávy),
- nesmí skrývat nebo utajovat totožnost odesílatele obchodního sdělení
- a nesmí být zasláno bez platné adresy, na kterou by mohl adresát zaslat informaci o tom, že již nechce dostávat obchodní informace odesílatele.
U regulovaných činností je v případě obchodních sdělení nutné brát v úvahu nejen pravidla uvedeného zákona, ale také pravidla profesních komor apod.
Důležité je, že obchodním sdělením jsou i tzv. reklamní patičky e-mailu. I pro ně platí nutnost předchozího souhlasu. Je-li souhlas získán prostřednictvím volně přístupného (heslem nechráněného) formuláře na webových stránkách, je nutné si souhlas nechat ještě potvrdit e-mailem. Formulář na internetu může vyplnit kdokoliv a jménem kohokoliv, takže k prokazování souhlasu by nemusel stačit. V neposlední řadě není z hlediska zákona zcela v pořádku ani tzv. virální marketing šířený elektronickou poštou.
Hříšníkům hrozí milionové sankce
Výkonem dozoru nad dodržováním pravidel antispamového zákona byl pověřen Úřad pro ochranu osobních údajů. Stížnosti lze podávat elektronicky. U regulovaných činností dodržování pravidel dozorují do jisté míry také profesní samosprávné komory. Porušitele zákona je možné postihnout poměrně tvrdými peněžitými tresty, a to až do výše 10 milionů korun.
Úřad pro ochranu osobních údajů podle jeho mluvčí Hany Štěpánkové obdržel v roce 2007 (konkrétně do 2.11.) 1229 podnětů. Z toho dosud vyřešil 865 podnětů, které se týkaly 500 subjektů. „451 subjektu bylo uloženo nápravné opatření. Se 46 subjekty bylo vedeno správní řízení a byla jim uložena sankce v celkové výši 512 000 Kč,” upřesňuje pro business server Podnikatel.cz Štěpánková.
Podle výroční zprávy přijal úřad v roce 2006 celkem 1503 stížností na šíření nevyžádaných obchodních sdělení (v roce 2005 se jednalo asi o 1000 stížností). V 87 případech bylo zahájeno správní řízení a uložena pokuta 316 000 Kč.
Podle výroční zprávy není přijímání zákona jednoznačně pozitivní: „Zvláště drobní a začínající podnikatelé vidí v zákoně zbytečnou byrokratickou překážku v jejich podnikání.” Tento pohled je podpořen faktem, že většina nevyžádané pošty proudí ze zahraničních serverů. A s tím si česká legislativa neporadí.
Obchodní sdělení v praxi
Lze zasílat pouze adresátům, kteří dali prokazatelný a doložitelný souhlas. E-mail musí být označen jako obchodní sdělení. E-mail musí obsahovat jasný návod, jak souhlas odvolat. Informace o změně adresy či telefonu není obchodním sdělením. Odkaz na internetovou stránku sice není obchodním sdělením, ale na základě takového e-mailu se klienti stejně nepohrnou. E-mail, v němž odesílatel žádá o souhlas se zasláním obchodního sdělení, by již mohl být považován za obchodní sdělení. Souhlas lze tedy například získat, když zájemce vyplní internetový formulář a požádá tak prokazatelně o informace. Přesto je dobré vyžádat si ještě potvrzení e-mailem, že jsou údaje pravdivé a vyplnil je skutečně adresát. Za souhlas se také považuje poptávka. Firmám nebo podnikatelům, kteří jsou s odesílatelem v obchodním vztahu, lze zasílat obchodní sdělení bez výslovného souhlasu. Jejich odmítnutí je však nutné bezvýhradně respektovat.
Telefon
Při oslovení potenciálního klienta telefonem je nutné si jako první vyžádat jeho souhlas. Pokud volaný souhlasí, že mu volající sdělí nabídku, informaci o službách apod. (obchodní sdělení), je teprve možné v telefonátu pokračovat. V opačném případě ne. Žádné vnucování, přemlouvání, nerespektování nesouhlasu nepřipadá v úvahu.
SMS
I v případě SMS (pokud není jejím příjemcem stávající obchodní partner) platí nutnost předchozího prokazatelného souhlasu. Stejně tak musí být každá zpráva označena jako obchodní sdělení.
ČLÁNKY DO MAILU