Obchodníci kritizují zákon o potravinách, který předložilo ministerstvo zemědělství. Podle nich byl navržen bez řádné odborné diskuze, obsahuje nerealizovatelné požadavky a některé z nových povinností jsou na hranici ústavnosti. Jak navíc upozorňují obchodníci, pro zákazníky mají novinky pouze marginální význam.
Nové povinnosti zákazníkům nepomůžou, tvrdí obchodníci
Co je hlavní složkou bramborového salátu?
Za absurdní podnikatelé považují požadavek na vylepení seznamu zemí s největším podílem na tržbách u vchodu do prodejny. Tento požadavek hraničí s protiústavností. Nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, kam patří i nákupní zdroje. Navíc z hlediska legislativně-technického je to velmi těžko realizovatelné,
říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka.
Jako problematické obchodníci též vidí povinnost uvádět u nebalených potravin informace, které nejsou uvedeny na obale výrobku (země původu či hlavní složka). Zatímco obchodníci by tyto informace museli uvádět, výrobci potravin nikoli, což by obchodníkům přinášelo nemalé komplikace. U řady výrobků lze navíc jen těžko říci, z které země pochází. Mohou se totiž skládat z produktů, které pochází z více zemí. Z jiné země může pocházet surovina, jinde může být výrobek vyroben a v jiném státě zabalen. Ani uvádění hlavní složky výrobku není podle obchodníků bez problémů, jelikož je u mnoha potravin obtížné, ne-li nemožné, definovat termín hlavní složka. Co je třeba hlavní složkou vlašského salátu? U uzenin se mají sečíst všechny druhy masa?
komentuje Zdeněk Juračka.
Obchodníci v neposlední řadě také kritizují zvýšení pokut pro obchodníky na 10 až 50 milionů korun. Podle nich se jedná o čistý populismus, jelikož ani v současnosti nejsou horní hranice pokut udělovány. Navíc není jasně specifikováno, kdy obchodník odpovídá za nedostatky. Pokutovaná pochybení se také týkají pouze administrativní oblasti nikoli zdravotní závadnosti potravin,
vysvětluje Juračka.
Pokud by návrh zákona prošel, jednalo by se o už o několikáté rozšíření informačních povinností pro obchodníky v posledních letech. Například už rok a půl musí prodejci označovat u pečiva, zda se jedná o čerstvý pekařský výrobek nebo jde o rozmrazený a dopečený polotovar.
Čtěte více: Čerstvé vs. zmrazený polotovar. Co přinesla vyhláška o označování pečiva?
Nejen hovězí, ale i další masa by měla být přísně označována
Kromě výše navrhovaných novinek obchodníky čekají možná i další změny. Europoslanci totiž navrhují, aby veškeré čerstvé, chlazené i zmrazené vepřové, skopové, kozí i drůbeží maso bylo povinně označováno podle stejně přísných kritérií, jako maso hovězí. Nově by u všech mas mělo být označení země narození, země chovu a země porážky. Zrušit by se navíc měly i výjimky týkající se mletého masa. .Usnesení Evropského parlamentu jsem podpořila. Legislativa pro podrobné označování hovězího masa existuje již přes deset let a spotřebitelé, i s ohledem na nedávné podvody v potravinářském řetězci, požadují podrobné informace i u dalších druhů mas,
uzavírá europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.
Čtěte na Vitalia.cz: Co přesně je maso? Nový zákon se neshodne s EU
ČLÁNKY DO MAILU