Kdyby jen ošuntělé. Potahy sedadel, původně z červeného nebo zeleného PVC, je dnes již téměř černé od zažrané špíny. Ono bylo špinavé již v dobách, kdy jsem vlakem začal pravidelně jezdit. Ale za další čtvrt století povlak špíny viditelně zesílil. V cíli cesty vás štípou oči, a voda po umytí po cestě vlakem je viditelně špinavá.
Návštěvu WC ve vlaku podstupuji jen v krajní nouzi. Dokonce i nový City Elefant z billboardů se pyšní páchnoucím WC. Splachování i voda na ruce je ovládaná fotobuňkami. Jak je možné, že v některých vlacích jsou po pár letech používání všechny do jedné nefunční?
Cena vyšší než autobus (a na většině tras i pomalejší cestování) je již jen třešničkou v nabídce služeb.