Základní pravidla ochrany oznamovatelů jsme popisovali v předchozím článku. Nyní se podrobněji zaměříme pouze na určité oblasti, které zaměstnavatelé řeší nejčastěji. Zákon o ochraně oznamovatelů s číslem 171 Sb., nabývá účinnosti 1. srpna 2023.
Co se dozvíte v článku
Kdo se počítá do limitu 50 zaměstnanců?
V souladu s § 8 zákona o ochraně oznamovatelů musí zavést vnitřní systém každý zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců. Jednou z kategorií povinných subjektů ke zřízení vnitřního oznamovacího systému jsou zaměstnavatelé zaměstnávající zmíněný počet zaměstnanců, současně ale nejsou povinnými osobami podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, kterým tuto povinnost ukládá přímo zmíněný právní předpis (zde bez ohledu na limit počtu zaměstnanců).
Jak uvádí důvodová zpráva k novele zákona, pro tento účel se považují za zaměstnance kromě zaměstnanců v pracovním poměru také osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, ale i osoby s částečným úvazkem a zaměstnanci agentury práce. Hranice počtu nejméně 50 zaměstnanců je návrhem zákona určená tak, aby ji zaměstnavatelé s hraničním počtem zaměstnanců nemohli jednoduše obcházet. U agenturních zaměstnanců bude docházet k jejich „dvojímu započítání“. Budou započítání jak u agentury práce, tak u zaměstnavatele, kam jsou dočasně přiděleni. Zaměstnanec agentury práce totiž může odhalit a současně oznámit protiprávní jednání jak u agentury, tak u zaměstnavatele, ke kterému bude dočasně přidělen.
Jak se zohlední souběžné pracovněprávní vztahy?
Pro server Podnikatel.cz vysvětlila Markéta Poslušná za ministerstvo spravedlnosti, že zákon o ochraně oznamovatelů operuje s limitem 50 zaměstnanců coby fyzických osob. Nelze tedy jednu osobu pro účely zjištění počtu zaměstnanců k referenčnímu datu započítat jedním zaměstnavatelem dvakrát, přestože by s ním měla současně uzavřeny dva pracovněprávní vztahy (např. na základě uzavřené pracovní smlouvy a dále dohody o provedení práce).
Naopak v případě, že má osoba uzavřen pracovněprávní vztah se dvěma různými zaměstnavateli, bude započítána pro účely zjištění počtu zaměstnanců k referenčnímu datu každým zaměstnavatelem zvlášť.
Musíte mít vnitřní systém zaveden k datu účinnosti?
Zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zaměstnavatelé tedy musí mít k tomuto datu vnitřní oznamovací systém zaveden. Avšak na základě přechodných ustanovení mají výjimku povinné subjekty (to neplatí pro veřejné zadavatele) zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců. Ti zavedou vnitřní oznamovací systém (zde postačí i sdílený) do 15. prosince 2023.
Již máte připraven vnitřní oznamovací systém v rámci whistleblowingu?
Kdo bude povinnosti zaměstnavatele kontrolovat?
Ochrana oznamovatelů je v působnosti ministerstva spravedlnosti. U zaměstnavatele budou jeho nové povinnosti prioritně kontrolovat inspektoráty práce. V této souvislosti se zavádí nový § 34a do zákona o inspekci práce.
Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že v důsledku přiřazení nových povinností do působnosti kontrolních orgánů bude nezbytné navýšit počet jejich zaměstnanců k zajištění vykonávání nových úkolů. Nově přiřazené úkoly lze rozdělit do dvou kategorií. Vykonávání kontroly nad dodržováním povinností vyplývajících z návrhu zákona, které budou inspektoráty práce provádět v rámci své obvyklé činnosti, a rozhodování o přestupcích zaměstnavatelů dle nového zákona o ochraně oznamovatelů.
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů (zjednodušeně):
- a) neurčí příslušnou osobu dle zákona o ochraně oznamovatelů,
- b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení,
- c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (způsob oznamování, kontaktní údaje příslušné osoby atd.),
- d) nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů (údaje lze poskytnout pouze se souhlasem oznamovatele)
- e) nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení (do 7 dnů písemně, nebylo-li dohodnuto jinak) nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení (do 30 dnů ode dne oznámení, lhůtu lze prodloužit).
Za přestupky lze uložit pokutu do 1000 0000 Kč, jen za přestupek podle písm. c) je maximální možná pokuta nižší, a to 400 000 Kč.
Zavedení vnitřního oznamovacího systému
Zaměstnavatelé s nejvíce 249 zaměstnanci mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem. To se týká soukromoprávních zaměstnavatelů. Znamená to, že jeden povinný subjekt vnitřní oznamovací systém zavede a bude ho využívat paralelně s jiným povinným subjektem, případně více povinných subjektů pověří vedením vnitřního oznamovacího systému tutéž třetí osobu (nemusí být zaměstnancem, tuto službu budou nabízet například právní kanceláře).
Podle důvodové zprávy k novele zákona povede možnost sdílení vnitřních oznamovacích systémů u malých povinných subjektů nebo povinných subjektů s malým počtem zaměstnanců k příznivějším důsledkům pro oznamovatele tím, že sdílené vnitřní oznamovací systémy budou profesionálnější, včetně eliminace rizik plynoucích z ohrožení důvěrnosti oznamovaných informací a identity oznamovatele. Logicky by to mělo snížit náklady na zavedení vnitřního oznamovacího systému.
Vnitřní oznamovací systém vytvořený na míru mohou firmy získat od komerčních subjektů, které budou tuto službu nabízet, eventuálně vytvořit vlastními silami. Může se jednat o speciální aplikaci (formulář s možností vložení příslušného oznámení). Eventuálně lze instalovat schránku, kde bude možné vkládat písemná oznámení. Příjem oznámení bude umožněn písemně anebo ústně (i osobně v přiměřené lhůtě). V případě osobního nebo telefonického rozhovoru je příslušná osoba povinna pořídit zvukovou nahrávku oznámení nebo její přepis (nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji příslušná osoba pořídit).
Pro představu, jak může formulář pro podání oznámení vypadat, přikládáme náhled na oznamovací systém pro podání oznámení z internetových stránek ministerstva spravedlnosti.
ČLÁNKY DO MAILU