Novelou zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, přibyly zaměstnavatelům nové povinnosti. Další přibydou od poloviny roku 2023.
Co se dozvíte v článku
Ohlašovací povinnost zaměstnavatele
Již od 1. dubna 2023 hlásí zaměstnavatelé v souladu s novelizovaným § 87 zákona o zaměstnanosti své zaměstnance – osoby s udělenou dočasnou ochranou České správě sociálního zabezpečení. Konkrétně jde o hlášení o nástupu těchto zaměstnanců v pracovním poměru nebo činných na základě dohody o pracovní činnosti, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění. Obdobně to platí pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavatel je od 1 dubna 2023 hlásí do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou pro potřeby úřadu práce povede ČSSZ v rámci svých registrů.
Doposud hlásili zaměstnavatelé ČSSZ pouze nástup zaměstnanců, jimž zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Nyní hlásí (stejným způsobem) i nástup do zaměstnání u zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterým zaměstnání účast na nemocenském pojištění nezaložilo.
Oznámení o nástupu do zaměstnání se u dočasné ochrany podává bez ohledu na skutečnost, zda vznikla účast na nemocenském pojištění – evidovány musí být i dosud nepojištěné osoby. Lhůta činí 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Ve stejné lhůtě hlásí zaměstnavatel i případné změny a samozřejmě ukončení pracovněprávního vztahu.
Na základě přechodných ustanovení nahlásili zaměstnavatelé ve lhůtě do 30. dubna 2023 do registru všechny zaměstnance, jejichž pracovněprávní vztah vznikl přede dnem účinnosti novely a dosud nebyli přihlášeni k pojištění (a tento pracovněprávní vztah neskončil do 30. dubna 2023).
Registr zaměstnanců a zaměstnavatelů
Registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, jejichž správcem je ČSSZ, se tím rozšířil o údaje o zaměstnancích – osobách požívajících dočasné ochrany. Zde jsou evidováni i zaměstnanci v pracovněprávním vztahu bez účasti na nemocenském pojištění.
Registrační povinnost se dotkla i těch zaměstnavatelů, kteří se dosud nemuseli u ČSSZ vůbec registrovat, jelikož zaměstnávali pouze zaměstnance bez účasti na nemocenském pojištění. Od prvního dubna se stali pro účely České správy sociálního zabezpečení zaměstnavateli zaměstnávajícími občany s dočasnou ochranou bez účasti na nemocenském pojištění.
Informace pro dávky hmotné nouze
Oprávněný k nahlížení do registru je Státní úřad inspekce práce, dále oblastní inspektoráty práce a úřad práce. Zde pro účely své činnosti získají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
- a) nástup a skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou (bez účasti na nemocenském pojištění),
- b) druh výdělečné činnosti a skutečnost, že jde o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo o dohodu o provedení práce,
- c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště.
Ukrajinci, kteří u nás zůstávají, si museli do konce měsíce března prodloužit dočasnou ochranu. S tím souvisí i změna v poskytování příspěvků na solidární domácnost i posuzování příjmů uprchlíků pro nárok na humanitární dávky. Změnilo se totiž rozhodné období pro dokládání příjmů. Aby bylo zcela zřejmé, v jaké výši příjmy osoba celkově má, je nově tímto obdobím jeden kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci, v němž cizinec žádá o dávku.
Úřad práce může při posuzování dávek zjišťovat příjmy přímo od zaměstnavatele, u kterého osoba s dočasnou ochranou začala pracovat. Nejprve prověří, zda je žadatel o humanitární dávku veden v evidenci osob zaměstnaných osob u České správy sociálního zabezpečení. Najdou-li takovou osobu v evidenci, zašlou zaměstnavateli výzvu s dotazem na výši výdělku dané osoby s dočasnou ochranou za daný kalendářní měsíc (výzva se může každý měsíc opakovat).
Kdy bude k dispozici formulář?
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Kateřina Beránková za Úřad práce ČR, v případě ověření příjmů zaměstnance s dočasnou ochranou jde o změnu legislativy týkající se humanitární dávky s odloženou účinností od 1 července 2023. Konkrétně se bude jednat o zákon č. 66/2022 Sb., § 7 zákona č. 66/2022 Sb. Zde se píše, že je-li zaměstnavatel krajskou pobočkou Úřadu práce ČR vyzván k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá potvrzení o výši příjmu prostřednictvím této datové schránky nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Povinnost má být rozšířena pro všechny zaměstnance
Není žádným tajemstvím, že je plánováno tuto povinnost rozšířit také na ostatní zaměstnance. Možná již od roku 2024 budou zaměstnavatelé povinně hlásit nástup všech zaměstnanců bez účasti na nemocenském pojištění. To je nezbytné k naplnění záměru k omezení výkonu práce na opakované či souběžné dohody bez povinných odvodů pro jednoho nebo více zaměstnavatelů. Což je i jedním z bodů nedávno zveřejněného tzv. ozdravného balíčku.
U dohody o provedení práce (DPP) jsou navrženy dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):
- první limit má být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy,
- druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, plánuje se zavedení evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod u ČSSZ (zaměstnavatel bude odesílat formulář o nástupu).
Ovšem v balíčku změn se již neuvádí, zda půjde pouze o limit pro odvod sociálního pojištění, nebo také pro zdravotní pojištění (eventuálně i pro srážkovou daň při neučiněném prohlášení k dani). Prozatím není popsán ani praktický postup, tj. jak souběžný zaměstnavatel prověří, zda odměna z obou či více dohod již dosahuje zmíněných 40 % průměrné mzdy. A který ze zaměstnavatelů bude v případě souběhu odvádět pojistné. Odpovědi na tyto otázky bude server Podnikatel.cz postupně zveřejňovat. Až bude připraven návrh novely zákona.
ČLÁNKY DO MAILU