Od Babišova vstupu do vlády získal Agrofert investiční pobídky za 2 mld. Kč

Pobídky jsou vesměs v podobě slevy na dani. V letech 2010 až 2013, tedy v době vlády Petra Nečase, přitom firma Agrofert obdržela jen jednu investiční pobídku v hodnotě 54 milionů korun. To, že firma získá možnost investiční pobídky, ještě ovšem neznamená, že ji ihned reálně čerpá a že ji plně uplatní.

Čtěte také: Babišova republika: Čtěte, co všechno Babiš vlastní a kam až sahá jeho moc 

Sobotkova vláda systém investičních pobídek oživila

Hospodářské noviny přes měsícem uvedly, že firma Agrofert premiéra Andreje Babiše (nyní se firma nachází ve svěřenském fondu) loni získala na dotacích nejvíce v historii, a to přes dvě miliardy Kč. Agrofert ale nezískává od státu miliardy korun pouze na dotacích. Za poslední 4 roky dostala firma přislíbeno 2 miliardy Kč i na investičních pobídkách. Podobně jako další firmy i společnost Agrofert těžila z toho, že minulá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL investiční pobídky zintenzivnila.

Zatímco za předchozí Nečasovy vlády (2010–2013) obdrželo investiční pobídku 173 investičních záměrů, v letech 2014 až 2017 (období vlády Bohuslava Sobotky a část období první Babišovy vlády) obdrželo rozhodnutí o tom, že mohou čerpat investiční pobídky, 352 investičních záměrů. V letech 2010 až 2013 mohly firmy na investiční záměry čerpat investiční pobídky maximálně do výše 27,9 miliardy korun. V letech 2014 až 2017 se pak výše maximální schválené podpory vyšplhala skoro na dvojnásobek, konkrétně na 53,7 miliardy korun.

Aby firma mohla investiční pobídku dostat, musí na území ČR umístit nebo rozšířit svoji investici. Výhradní organizací, u které může investor zaregistrovat svoji žádost o investiční pobídku, je CzechInvest. V letech 2010 až 2017 se tak v rámci 525 schválených investičních záměrů zavázali investoři sami investovat 287,8 miliardy korun. Nejvyšší maximální možnou částku za posledních 7 let, 3,55 miliardy korun, může na svůj investiční záměr, který činí 22,8 miliardy korun, čerpat společnost Nexen Tire Europe.

Investiční pobídka může mít podobu:

1. slevy na daních z příjmů až na 10 let,
2. převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
3. hmotné podpory vytváření nových pracovních míst (na jedno místo až 300 tisíc Kč),
4. hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (až do výše 50 % školících nákladů),
5. hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (až do výše 10 % způsobilých nákladů) nebo
6. osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

2 miliardy Kč na pobídkách pro Agrofert

Investiční pobídky využíval před rokem 2010 hojně i koncern Agrofert. Jak vyplývá z údajů agentury CzechInvest, od roku 2000 do roku 2009 mohl Agrofert čerpat přes 1,8 miliardy korun.

V letech 2010 až 2013 přišel útlum pobídek, který se dotkl i Agrofertu, kdy koncern dostal jen jednu pobídku ve výši 54,3 milionu korun. Po nástupu nové vlády, ve které zasedl i Andrej Babiš, se zase pobídky rozjely. Jen v první polovině roku 2014 získal Agrofert dalších 6 investičních pobídek v celkové výši 1,74 miliardy korun. Jak upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Menclová, mluvčí CzechInvestu, ve všech případech se jednalo o investiční pobídky ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob.

V květnu 2014 obdržely rozhodnutí o možnosti čerpat investiční pobídky také firmy Vodňanská drůbež a Olma. Rozhodnutí byla následně zrušena, a firmy tedy na dané investiční záměry investiční pobídky čerpat nemohou. Stejně tak bylo zrušeno rozhodnutí o možnosti čerpat investiční pobídky pro firmu Fatra, a to ve výši 159 milionů Kč. Fatra nicméně získala další investiční pobídku v březnu 2017, a to ve výši 342,75 milionu Kč. Celkově tak Agrofert získal od vstupu Andreje Babiše do vlády investiční pobídky ve výši 2,08 miliardy Kč.

Zdroj: CzechInvest (v tabulce není zařazena investiční pobídka pro společnost Kostelecké uzeniny z dubna 2000, jelikož ji v té době Agrofert nevlastnil)

Jak jsou slevy reálně čerpány

To, že firmy získaly možnost investiční pobídky, ještě ovšem neznamená, že je ihned reálně čerpají a že je plně uplatní. Aby společnost mohla schválenou pobídku využít, musí splnit řadu podmínek. Vesměs musí být splněny nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Výše zmíněný „Strop veřejné podpory“ v tabulce tak uvádí, do jaké maximální možné míry mohou firmy investiční pobídky čerpat.

Server Podnikatel.cz oslovil s dotazem na reálné čerpání investičních pobídek přímo firmu Agrofert, tak však neodpověděla a odkázala na výroční zprávy a obchodní rejstřík. Jenže ve starších výročních zprávách Agrofertu nejsou investiční pobídky detailně rozebrány. Nicméně z výroční zprávy z roku 2017 vyplývá, že například firma Lovochemie již splnila podmínky čerpání a nejpozději do roku 2026 bude moct slevu na dani ve výši 591 milionů Kč uplatnit. V roce 2017 ovšem slevu ještě nevyužila. Podobně si stojí i firmy Penam nebo Preol Food, které podmínky pro čerpání dotace splnily, slevu ale zatím neuplatnily.

Stejně tak pobídku z roku 2014 zatím nevyužila ani firma Preol, i když i ona už podmínky loni splnila. Společnost Preol ovšem čerpá ještě pobídku z roku 2007, kdy ji ještě zbývá k čerpání 152 milionů Kč. Na jejich využití má čas do konce příštího roku.

Také společnost Pekárna Zelená louka už splnila pobídky čerpání pro pobídku z roku 2014, avšak i ona teprve čerpá starší pobídku z roku 2007. Aktuálně má tak pekárna se stávající pobídkou k dispozici 257 milionů korun slevy na dani. Pobídku z roku 2007 čerpala loni i firma Prorost, a to konkrétně 12 milionů Kč. Celkově firma už využila slevy na dani ve výši necelých 76 milionů Kč a k čerpání ji tak zbývá 24 milionů Kč.

Systém pobídek se má změnit

Zatímco vláda Bohuslava Sobotky investiční pobídky podporovala, stávající Babišova vláda má v programu, že investiční pobídky poskytne jen výjimečně pro akce s vysokou přidanou hodnotou a že systém pobídek přehodnotí. Reálně se však zatím nic nezměnilo a za první polovinu letošního roku bylo odsouhlaseno dalších 50 investičních pobídek.

Proti stávajícímu systému investičních pobídek se staví většina podnikatelů (skoro 70 %), podle kterých jde o zbytečné pokřivení trhu a nepřijatelné zasahování státu do férového podnikatelského prostředí. Pokud se mají poskytovat, tak jen ve výjimečných případech, převážně ale pro investice s mimořádnou přidanou hodnotou. Ukázalo to červencové šetření Hospodářské komory ČR mezi podnikateli.

Kdyby si firmy mohly vybrat, jaké politice státu by daly přednost, zda zachovat stávající výši daní a pojistného a poskytovat speciální investiční pobídky, nebo naopak snížit daně a odvody všem podnikatelům a pobídky neposkytovat, drtivá většina z nich (89 % respondentů) by upřednostnila druhou variantu. Dokonce i mezi těmi účastníky ankety, kteří sami investiční pobídky čerpali, tento názor jasně převládá (74 %).

Hospodářská komora požaduje, aby sami čeští podnikatelé měli vliv na to, komu a jak je podpora poskytnuta. Jako jediný zákonem zřízený reprezentant podnikatelů tím chce do poskytování pobídek vnést racionalitu. Proto v meziresortním připomínkovém řízení požádala MPO, aby ji stát do procesu poskytování podpory zapojil. Podnikatelé totiž vnímají aktuální výzvy trhu bezprostředněji než byť i kvalifikovaní státní úředníci nebo politická reprezentace, uzavřel Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.