S účinností od 20. července 2009 bylo novelizováno ustanovení § 19c občanského zákoníku, a to zákonem č. 215/2009 Sb., který je nazýván také „evropskou” novelou obchodního zákoníku. Změna v úpravě pojmu sídla rozhodně není revoluční. Podobnou úpravu mají i na Slovensku, a to dokonce od roku 2004. Slováci byli opět rychlejší. Předběhli nás například se zavedením eura, šrotovného, zrušením poplatků u lékaře atd.
Novelou občanského zákoníku došlo ke zmírnění dosavadních povinností týkajících se sídla právnických osob. Jak vysvětluje advokátka EVA ŠPŮRKOVÁ z kanceláře DLA Piper Prague LLP, není již oproti dřívější právní úpravě nutné, aby právnické osoby uváděly v obchodním rejstříku své „skutečné sídlo“, tj. místo, kde je umístěna její správa a kde se s ní mohla veřejnost stýkat. Podle současné úpravy tak právnické osoby mohou do obchodního rejstříku zapsat jakékoliv sídlo, postačí, aby byly splněny dvě základní podmínky: sídlo nesmí být v bytě, pokud by to odporovalo povaze dané právnické osoby nebo rozsahu její činnosti a dále, pokud se někdo vůči právnické osobě dovolá sídla zapsaného v rejstříku, nemůže tato právnická osoba proti tomu nic namítat. V praxi to znamená, že na uvedené adrese musí přijímat zejména korespondenci. Čtěte více: Na co pamatovat, když měníte sídlo firmy
Už žádné dohady o skutečném sídle firmy
Novela občanského zákoníku tak vychází vstříc zejména právnickým osobám, které v podstatě žádné sídlo fyzicky nepotřebují a které tak nyní mohou bez obav využít služeb virtuálních kanceláří. Společnosti, které tyto služby poskytují, tak mohou zaznamenat zvýšený zájem, a to zejména v Praze, neboť řada podnikatelů stále považuje pražskou adresu sídla za prestižnější,
dodává Eva Špůrková.
Dříve musela mít firma v obchodním rejstříku uvedenou adresu svého skutečného sídla. Co však skutečné sídlo firmy je, už zákon přesně nedefinoval,
sděluje Mária Komárová, obchodní ředitelka společnosti OFFICE HOUSE s.r.o., která se specializuje na poskytování sídel společností. Sídlo muselo být podle původního znění zákona určeno adresou, kde právnická osoba skutečně sídlí, tedy místem, kde je umístěna správa a kde se veřejnost mohla s právnickou osobou stýkat. Firmy zabývající se poskytováním sídla a provozováním virtuálních kanceláří, a potažmo i jejich klienti, museli úřadům pravidelně vysvětlovat, že v případě sídla firmy neporušují zákon. Podle některých úředníků neexistovala možnost, aby firma vyrábějící ve Zlíně měla sídlo v Praze. Byli přesvědčeni, že sídlo musí být tam, kde se skutečně vyrábí. Nic nepomohlo, že tyto společnosti měly zajištěné přebírání pošty, řádně označené sídlo a prostřednictvím asistentek měly zajištěný i kontakt s veřejností. Čtěte více: Začít podnikat jde i bez průtahů, řešením je firma na klíč
Tyto dohady jednoznačně vyřešilo nové znění zákona, kdy lze zapsat do obchodního rejstříku libovolné sídlo. Dnes už nikdo nemůže nic namítat proti tomu, že firma sídlící na Moravě má v obchodním rejstříku jako své sídlo uvedenou pražskou adresu. Existují tisíce podnikatelů, kteří takovýmto způsobem zvyšují image své společnosti. Pražská adresa pro řadu jejich obchodních partnerů působí mnohem lépe,
sděluje Mária Komárová. Čtěte více: Firma na klíč? Prostor pro velké změny
Domníváte se, že pražská adresa působí lépe?
Bude mít změna zákona dopad také na ready-made společnosti?
Změna zákona se směrem ke společnostem, které se zabývají prodejem firem na klíč, vůbec nijak neprojeví. Nebude to mít žádný dopad (pozitivní nebo negativní) ani pro nás, ani pro naše klienty,
míní DAVID VIDOMUS, marketingový ředitel Společnosti Online s.r.o.
Podle PETRA BAJERA, obchodního managera firmy Eurospolečnosti,a.s., tato novela jen „posvěcuje“ současný stav, kdy mnoho právnických osob má oficiální sídlo na jiné adrese než místo své skutečné správy. Pro provozovatele virtuálních kanceláří je pak novela samozřejmě pozitivní. Poskytuje právní jistotu, že nemůže dojít ze strany soudu k zahájení řízení kvůli nesouladu mezi zapsaným sídlem a skutečným stavem. V praxi k tomu sice příliš často nedocházelo (ačkoliv nějaké pokusy tu byly), hypotetická možnost nicméně existovala,
vysvětluje Bajer. Čtěte více: Prestižní sídlo firmy lze získat i bez stěhování
Změna zákona o sídle firmy – § 19c občanského zákoníku
Nové znění zákona
- Při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti.
- Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku.
- Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Staré znění zákona
- Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo.
- Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.
- Uvádí-li právnická osoba jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.
- Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti.
- U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku postačí, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejstříku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.
ČLÁNKY DO MAILU