Všechny dohody se budou muset od července hlásit úřadům, další změny přijdou v lednu

To by v praxi znamenalo, že kdyby se vyplácela dohoda, měl by zaměstnavatel dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná, vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.

Přečtěte si také:

Změny u dohod o provedení práce jsou hranatým kolem, nejdou realizovat, říká expert

Dohody se budou muset od července hlásit úřadům

Vláda však upozornění odborníků nevzala v potaz a parlament schválil návrh v předloženém znění. Vzhledem k tomu, že změny u dohod měly odloženou účinnost až na červenec 2024, jednalo se však o novinkách i nadále. Před několika týdny se pak kabinet s podnikatelskými asociacemi shodl na kompromisu a prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí (a poslance) Mariana Jurečky předložil pozměňovací návrh k novele zákona o investičních společnostech, který úpravu DPP ještě před 1. červencem změní. Jedinou věcí, která zůstává dle konsolidačního balíčku, je povinnost hlásit od července dohody, a to i podlimitní, úřadům.

Původně schválený systém zpojistnění dohod ale dozná změn. Předně se posouvá účinnost novinek až na rok 2025. Systém dvou limitů pak bude zcela „překopán“. Nově má platit, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se budou považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění. 

DPP budou mít limit 4000 Kč

Pokud bude u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání vznikne z této DPP účast na pojištění a DPP nebude zaměstnáním malého rozsahu. Pokud příjem sjednán nebyl nebo byl sjednán v nižší částce než 4000 Kč, jde o zaměstnání malého rozsahu a účast na pojištění se řídí ustanovením § 7 zákona o nemocenském pojištění, proto nevznikne účast na nemocenském pojištění, dokud příjem ze zaměstnání malého rozsahu (včetně této DPP) v kalendářním měsíci nebude alespoň 4000 Kč (v roce 2024), dodává se v důvodové zprávě.

U oznámené dohody bude limit 25 % průměrné mzdy

Zároveň ale bude možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém se bude vznik účasti na pojištění posuzovat odlišně. U oznámené dohody má účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce. 

Přečtěte si také:

Úprava dohod se změní. Bude možnost jedné hlavní DPP, u vedlejších bude limit 4000 Kč

Pracovník přijde za zaměstnavatelem a řekne, že u něj chce uplatňovat oznámenou (hlavní) dohodu. Zaměstnavatel pak musí elektronicky oznámit ČSSZ záměr, že bude uplatňovat u tohoto pracovníka režim oznámené dohody, tj. vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel si následně může ověřit nahlédnutím do ePortálu ČSSZ, zda byl úspěšný, tj, že tento režim daný zaměstnanec neuplatňuje u jiného zaměstnavatele, upřesnil serveru Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal.

Příjmy z dohod se budou sčítat

Jak dále doplňuje důvodová zpráva, zaměstnanci, kterým plyne příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u nich neuplatní režim oznámené dohody, budou účastni nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, například pro dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry atd., a tyto příjmy budou moci být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v případě, že nebudou dosahovat částky podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Pokud tedy bude příjem zaměstnance na DPP třeba 7000 Kč a nebude u něj uplatněn režim oznámené dohody, tento příjem nebude samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Současně je nutné zdůraznit, že limity podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů jsou úhrnné, tzn. pokud by měl poplatník např. dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, který u něj neuplatňuje režim oznámené dohody, na základě které by mu plynul měsíční příjem 3000 Kč, a současně dohodu o pracovní činnosti, na základě které by mu plynul měsíční příjem 2000 Kč, tyto příjmy se pro účely § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů posuzují v úhrnu, píše se v důvodové zprávě.

Příslušnou novelu nyní čeká v Poslanecké sněmovně ČR třetí čtení. Kromě úpravy dohod a změn zákona o investičních společnostech návrh obsahuje i novinky v oblasti osvobození zaměstnaneckých benefitů.

Přečtěte si také:

Osvobození zaměstnaneckých benefitů se opět změní, týká se i firemních školek