Od července se zaměstnanci dočkají "královské" nemocenské

Před měsícem zrušil Ústavní soud ČR část reformního zákona, který se týkal vyplácení nemocenské. Od 1. července 2008 tak stát musí opět vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech nemoci. A to dokonce „královskou”, zaměstnanci si přijdou i na počátku onemocnění na 60 % z denního vyměřovacího základu

Vývoj nemocenského pojištění

Během roku 2007 se vyplácela v prvních třech dnech nemoci nemocenská ve výši 25 % z denního vyměřovacího základu (maximálně však 160 Kč za den) a 69 % od čtvrtého dne nemoci. Výpočtu a konkrétním novinkám se již server Podnikatel.cz věnoval. Reforma veřejných financí přišla se změnou. Od 1. ledna tohoto roku se přestala nemocenská vyplácet v prvních třech dnech (v tzv. karenční době) stonání a další dny se snížila sazba na 60 %. Reformní novelu přivítali hlavně podnikatelé a dle jejich vyjádření se díky ní snížila nemocnost zaměstnanců. O to větší překvapení pak přineslo v dubnu rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které označilo neproplácení prvních tří dnů jako protiústavní a zrušilo jej.

Graf: Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vláda a podnikatelé s rozhodnutím soudu i jeho odůvodněním nesouhlasili.

Argumentovali mimo jiné tím, že karenční doba je v západní Evropě zcela běžná. Business server Podnikatel.cz se proto zaměřil na existenci (a délku) karenční doby v ostatních evropských státech. Ve většině států původní E-15 skutečně karenční doba existuje (viz Tabulka). Jen ve čtyřech z těchto zemí není zavedena. Nejčastější její délka je 3 dny (v 8 státech). Ve Finsku se dokonce neproplácí prvních 9 dnů nemoci. Pro úplnost je nutné podotknout, že ve státech střední a východní Evropy, které teprve nedávno rozšířily Evropskou unii, je karenční doba spíše výjimečná (existuje jen v Lotyšsku a Estonsku).

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Od července se opět marodí za peníze

Rozhodnutí Ústavního soudu naopak přivítali odboráři. Podle našeho názoru rozhodl Ústavní soud správně a hlavně spravedlivě. Karenční dobu zavedla vláda v rámci reformy veřejných rozpočtů a Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) tato restriktivní opatření odmítla, řekla pro business server Podnikatel.cz Hana Popelková z ČMKOS. Odbory sdílí názor soudu, že zaměstnanci jsou v rámci veřejného systému nemocenského pojištění pojištěni pro případ nemoci, pojistné platí ze své celé mzdy a není proto žádný důvod, aby byli po určitou dobu nemoci bez jakéhokoli příjmu.

Největší otázkou v současnosti je, jak vysoká bude nemocenská v prvních třech dnech nemoci. Ústavní soud totiž nezrušil celou část Zákona č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů, která se týkala nemocenského pojištění, nýbrž jen pasáž se zavedením karenční doby. Co to znamená v reálu? Tato skutečnost má za následek, že v prvních dnech nemoci se nebude proplácet 25 % z denního vyměřovacího základu jako v roce 2007, nýbrž 60 % jako od čtvrtého dne nemoci. Vzhledem k časové náročnosti legislativního procesu se nedá předpokládat, že by se do začátku července stihl schválit zákon, který by navracel míru nemocenské do stavu v roce 2007, či ji jinak pozměňoval. Vláda sice předloží návrh zákona, který situaci upravuje, ale nejdříve má šanci vstoupit v platnost až od 1. září. Zaměstnanci, kteří od 1. července onemocní, si tak i v prvních dnech nemoci přijdou na 60 % z denního vyměřovacího základu.

Firmy se obávají, že tak vysoká částka bude pracovníky motivovat k simulování a myslí si, že se opět zvýší nemocnost.

Firmy a odbory. Odlišné vize do budoucna

Od roku 2009 má navíc vstoupit v platnost Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který má převést náklady na nemocenskou v době prvních 14 dnů na vrub podnikatelů. Tyto náklady budou součástí celkových osobních nákladů zaměstnavatelů, jejichž nárůst lze v případě skokového zvýšení nemocenské na 60 % vyměřovacího základu po dobu jednoho měsíce očekávat, uvedla již dříve pro business server Podnikatel.cz Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR. To by mohlo být pro malé firmy zničující. Proto firmy nyní požadují snížení částky pojistného v prvních dnech nemoci. Návrh zákona, s kterým přijde do sněmovny Ministerstvo práce a sociálních věcí, předpokládá, že zvýšené výdaje by firmám kompenzovalo snížení odvodů na pojistném. Navrhujeme, aby vyplácená výše nemocenské byla v prvních třech dnech co nejnižší. Pokud již firmy mají nést další finanční břemeno, měla by alespoň jeho výše odpovídat původnímu věcnému záměru, doplnil předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

S tímto návrhem ale nesouhlasí odboráři. Velice nízká nemocenská v prvních třech dnech nemoci není vhodná. Dvě třetiny zaměstnanců pracují za mzdu nižší než průměrnou, nemají tak možnost si vytvářet dostatečnou finanční rezervu a nemohou si proto dovolit takové snížení příjmu, myslí si Hana Popelková. Odbory argumentují stejně jako v případě protestů proti zavedení karenční doby. Opět by to vedlo ke stejnému výsledku, jaký je dnes v důsledku karenční doby. Nemocní zaměstnanci by si v době nemoci brali dovolenou, která má však zcela jiné poslání, nebo by choroby přecházeli, dodala pro business server Podnikatel.cz Hana Popelková. Odborům se nelíbí především restrikce, které se s návrhy pojí. V rámci reformy se do zákona promítly restrikce (nižší procentní sazby náhrady mzdy i nemocenského, karenční doba atd.), které výrazně snížily úroveň ochrany nemocných, řekla dále Hana Popelková, a na závěr dodala: ČMKOS požaduje taková opatření, která by nemocným zaměstnancům garantovala zajištění na dostatečné úrovni.