Pro vznik nároku na náhrady zahraničního stravného, které jsou vypočítávány v cizí měně, je důležitý okamžik přechodu státní hranice. Ne vždy je v praxi snadné tento okamžik přesně určit. Čtěte, jak na stanovení přechodu hranic při služební cestě automobilem, vlakem, letadlem nebo třeba trajektem.
Zahraniční stravné
Pro určení výše zahraničního stravného na pracovní cestě v cizí měně potřebujeme znát okamžik přechodu státní hranice. Ať už se jedná o přechod hranice České republiky nebo hranice mezi dalšími státy, pokud se jedná o dlouhodobější pracovní cestu a zaměstnanec je během dne ve více než jednom cizím státě. Na základě toho následně určíme, jaký čas strávil pracovník v jednotlivých státech a jaká sazba stravného platná pro příslušný stát mu za daný den náleží.
Čtěte také: Cestovní náhrady 2013
Zaměstnanec je povinen v souladu s § 183 zákoníku práce uvést při vyúčtování cestovních náhrad správný čas překročení hranic mezi jednotlivými státy. To by měl učinit do 10 pracovních dnů po ukončení pracovní cesty. Teprve v okamžiku vyhotovení vyúčtování si často uvědomí, že netuší, jak přesně určit okamžik překročení státní hranice.
Přechod hranice automobilem
V případě, kdy je automobil vybaven GPS zařízením, není určení přechodu hranice nijak složité. Pokud tomu tak není, jistě zaměstnanec nebude fyzicky dohledávat označení státní hranice, které vždy nemusí být zřetelně označeno. Přesto by se měl pokusit tento okamžik určit nebo odhadnout co nejpřesněji. Paragraf 154 zákoníku práce totiž říká, že dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli.
Přechod hranice autobusem nebo vlakem
Nejméně komplikované určení přechodu státní hranice může být při služební cestě autobusem nebo vlakem. Tady je vhodné využít údajů z jízdního řádu. Zde je časový okamžik přechodu hranice zpravidla jasně vyznačen.
Přechod hranice při použití letadla
V souladu se zákoníkem práce je při použití letadla dobou přechodu hranice doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě. Obdobně se toto pravidlo samozřejmě použije i při přeletu mezi jinými státy. Zaměstnanec se tedy striktně řídí letovým plánem a v okamžiku odletu je pro účely cestovních náhrad již v cílovém státě.
Při služební cestě letadlem je rozhodující čas odletu dle letového řádu.
V praxi však může dojít k situaci, kdy bude mít letadlo zpoždění. Kupříkladu z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek. I v takové situaci se bude při určení doby odletu (přechodu státní hranice pro účely cestovních náhrad) vycházet z plánovaného času odletu dle letového plánu (podle místních časů příslušných států). Zvýšené výdaje související s čekáním na let (stravné, kapesné, případně i ubytování) jsou součástí pracovní cesty a budou zaměstnanci uhrazeny. Ten by měl o nastalé situaci zaměstnavatele informovat a příslušné výdaje doložit, zpravidla potvrzením letecké společnosti o zpoždění letu.
Často se při zahraničních cestách nejedná o přímé lety, ale lety s nezbytným mezipřistáním, kdy zaměstnanec čeká na letišti na další spoj. Ani tato situace není zákoníkem práce ošetřena. Obvykle se doporučují dva možné postupy:
- Zaměstnanec je od okamžiku odletu prvním letadlem v cílovém státě (bez ohledu na mezi přistání a dobu čekání na let v jiném státě).
- Postupuje se podle dob jednotlivých odletů letadla z letišť příslušných států (komplikovanější postup).
Přechod hranice při cestě lodí (trajektem)
Zákoník práce popisuje postup pouze při přechodu hranic letadlem. Ovšem při použití trajektu je prakticky nemožné určit přesný čas přeplutí státní hranice lodí na moři. Je tedy vhodné postupovat obdobně jako u letadla, tj. není-li možné objektivně určit okamžik přechodu hranice, považuje se za okamžik přechodu čas vyplutí lodě z přístavu. Přestože tedy bude zaměstnanec v okamžiku vyplutí v daném státě, pro účely cestovních náhrad již bude ve státě cílovém. Při mezipřistání by se opět postupovalo stejně jako u letadla, tedy možný dvojí postup.
Speciál: Zahraniční stravné ke stažení
Základní sazby stravného
Základní sazby stravného v cizí měně se každoročně stanoví vyhláškou ministerstva financí. Výše sazby je závazná pro zaměstnavatele z nepodnikatelské sféry. Ostatní mohou základní sazbu uvedenou ve vyhlášce pro dané státy zvýšit, nebo snížit až o 25 procent (dle § 170 zákoníku práce). To učiní zpravidla interním předpisem, kde jednotlivé snížené nebo zvýšené sazby zaokrouhlí na celé jednotky příslušné cizí měny. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby sjednané nebo stanovené pro daný stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
Zahraniční stravné 2013 ve vybraných zemích:
| Země | Základní sazba stravného |
|---|---|
| Evropská unie: | |
| Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko | 35 EUR |
| Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Estonsko | 40 EUR |
| Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko | 45 EUR |
| Švédsko, Dánsko | 50 EUR |
| Velká Británie | 40 GB |
| Ostatní Evropa: | |
| Turecko | 40 EUR |
| Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Bosna, Hercegovina | 35 EUR |
| Lichtenštejnsko, Rusko, Ukrajina | 45 EUR |
| Island, Norsko, | 55 EUR |
| Švýcarsko | 75 CHF |
| Asie: | |
| Afghánistán, Indie, Írán, Thajsko, Vietnam | 35 EUR |
| Čína, Irák | 40 EUR |
| Japonsko | 65 USD |
| Zámoří: | |
| Kanada | 45 USD |
| USA | 50 USD |
| Brazílie | 55 USD |
ČLÁNKY DO MAILU