Zákoník práce, klíčový zákon, který upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci má od 1. ledna 2012 novu podobu. Prošel změnami, které zdaleka nejsou jen kosmetické, ale v mnoha oblastech pracovněprávní vztahy výrazně mění. Ve sbírce zákonů novela vyšla jako zákon č. 365/2011 ze dne 6. listopadu 2011.
Smyslem novely je umožnit větší pružnost pracovněprávních vztahů. To se v některých případech skutečně podařilo, zaměstnavatelé budou mít například opět možnost dočasně přidělit své zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Jako nevydařené na druhou stranu hodnotím nové pojetí neplatnosti pracovněprávních úkonů, a to kvůli jeho složitosti a nesrozumitelnosti,
komentuje novelu zákoníku práce advokát Michal Kašpárek z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Hlavní novinky v zákoníku práce
Nově je definována závislá práce, což ovlivňuje spolu se souběžnou novelou zákona o zaměstnanosti přísnější postihování švarcsystému. Tedy situace, kdy sice pro zaměstnavatele pracuje samostatný podnikatel, ale jejich spolupráce vykazuje znaky závislé práce. Čtěte více: Švarcsystém se opět stane “ofiko” nelegálním, vysoké tresty hrozí i pracovníkům
§ 2
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Čtenáři serveru Podnikatel.cz se v diskusi postavili spíše proti přísnějšímu postupu státu vůči švarcsystému. Domnívají se především, že to povede ke zvýšení nezaměstnanosti. Stát se nesnaží nějak zaměstnavatelům usnadnit zaměstnávání lidí. Naopak umí výborně od oka střílet výše pokut, které za švarcsystém hrozí,
míní jeden z diskutujících. Hlavně bude fór, jak se bude stát divit, že vybírá stále méně a méně na daních a víc lidí skokově najednou bude bez práce, protože se na to každej vybodne a nebude holt už zaměstnávat nikoho,
míní další diskutující. Tato novela akorát povede ke zvýšení nezaměstnanosti,
doplňuje razantně čtenář v diskusi vystupující pod jménem Mirek.
Mění se úprava pracovní smlouvy, která musí být nově uzavřená písemně, a to včetně všech dodatků k ní.
Zákon nově obsahuje možnost prodloužit zkušební dobu až na tři měsíce a u manažerů na šest měsíců. Čtěte více: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník připravovaných změn
Zvyšuje se limit rozsahu práce na dohodu. Počet hodin, které může zaměstnanec odpracovat na základě dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, se zdvojnásobuje ze současných 150 hodin na 300 hodin ročně. Nově se bude z příjmů z dohod o provedení práce platit sociální a zdravotní pojištění, a to v případě, že zaměstnanec si vydělá více než deset tisíc korun měsíčně,
doplňuje Jan Vych z advokátní kanceláře Vych&Partners.
Změny u pracovního poměru na dobu určitou – prodloužení kontraktu na tři roky a možnost delšího řetězení. Protože smlouvu na dobu určitou bude možné uzavřít až třikrát za sebou, budou moci zaměstnanci pracovat u jednoho zaměstnavatele na dobu určitou bez přerušení až devět let. Čtěte více: Nový zákoník práce přináší významné změny. Víme, které
Již uzavřené pracovní smlouvy na dobu určitou přitom skončí podle sjednané doby, i když se pracovní poměr přehoupne do příštího roku. Do řetězení podle novely zákoníku práce se však takový pracovní poměr započítá. Čtěte více: Co s pracovními poměry uzavřenými na dobu určitou před 1.1.2012?
Výše odstupného se nově řídí délkou trvání pracovního poměru. Není tedy fixně daná jako dosud, ale pohybuje se v rozmezí od jednoho průměrného měsíčního výdělku až po trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Novinkou je, že zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, nebude náležet odstupné, ale náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době,
dodává k problematice odstupného Jan Vych.
V paragrafu 67 je odstupné nově upravené následovně. Zaměstnanci při skončení pracovního poměru náleží odstupné ve výši nejméně:
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
Zvlášť hrubé porušení režimu pracovní neschopnosti se stává novým výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele.
Mění se také další ustanovení zákoníku práce týkající se například práce přes čas, pracovní doby, mzdy, dovolené, nebo cestovních náhrad (kdy například novele zpřesňuje místo odletu při zahraničních pracovních cestách). Čtěte také: Novela zákoníku práce zpřesňuje místo odletu
ČLÁNKY DO MAILU