Od roku 2019 vyšší podpora v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělilo výši průměrné mzdy pro účely zaměstnanosti. Jde o sdělení s číslem 311/2018 Sb.

Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2018 činí 31 225 Kč. Mimo jiné se využije pro výpočet podpory nezaměstnanosti a rekvalifikaci. Základní pravidla pobírání podpory se nemění, mění se její maximální výše i částky počítané z náhradní doby.

Délka pobírání podpory

Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Dobu účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním (ze kterého se odvádí sociální pojištění), samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Uchazeči splňujícímu podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se však nevyplácí okamžitě uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého zaměstnavatele. Poskytuje se až po uplynutí doby, která se stanoví podle počtu násobků průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného (příp. odbytného nebo odchodného). Čtěte také: Novinky, které přinesl rok 2018 zaměstnancům i zaměstnavatelům

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:

• první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Osoby samostatně výdělečně činné musí samozřejmě výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.

Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace. Čtěte také: Změny v sociálním pojištění 2019. Pro OSVČ i zaměstnance

Uchazeči bez nároku nebo snížená podpora

Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, který před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b, dále výpovědí dle § 52 písm. g nebo výpovědí za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem).

Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Odvíjí se tedy ode dne podání žádosti o podporu, tj. do 31. prosince nebo po 31. prosinci (při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

Podpora z náhradní doby

Může se stát, že zaměstnanec sice splní podmínku doby účasti na pojištění, ale není schopen doložit svůj předchozí příjem, například z důvodu likvidace nebo bankrotu zaměstnavatele. Obdobně to platí pro uchazeče splňující podmínku účasti na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Zde je pro výši podpory rozhodující, zda bylo do období dvanácti měsíců důchodového pojištění během dvou let před registrací do evidence úřadu práce potřeba započítat náhradní dobu (např. péče o dítě do 4 let věku, pracovní neschopnost po skončení zaměstnání atd.). Pokud ano, záleží, zda bylo jako poslední:

• zaměstnání, příp. samostatná výdělečná činnost (pro výpočet podpory se použije průměrný čistý měsíční výdělek nebo vyměřovací základ OSVČ) nebo
• náhradní doba (pro výpočet se použije průměrná mzda v národním hospodářství).

Podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství činí aktuálně za:

• první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 4684 Kč),
• třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 3747 Kč),
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 3435 Kč).

Opakovaně na podpoře

Řada uchazečů se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře (jaká část z podpůrčí doby je vyčerpaná) a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Samozřejmě je nezbytné splnění podmínky dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která založí účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu. Podmínku lze splnit i výše uvedenou náhradní dobou.

1. Vyčerpána část podpůrčí doby

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (nevyčerpal maximum) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu (opět až na 5 měsíců, pokud dosáhl ke dni podání žádosti o podporu 50 let věku a méně; na 8 měsíců, pokud mu je více než 50 let, ale ne více než 55 let; na 11 měsíců, pokud je mu více než 55 let). Naopak, pokud pracoval nebo podnikal méně než 3 měsíce, má nárok jen na zbývající nevyčerpanou část podpůrčí doby. Samozřejmě nadále platí podmínka, že nesmí být pracovní poměr ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

2. Vyčerpána celá podpůrčí doba

Uchazeč, který vyčerpal celou podpůrčí dobu (pobíral tedy podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8 nebo 11 měsíců), má nárok na podporu v nezaměstnanosti, jen pokud znovu získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. ¨

Čtěte také: Řádné doručení výpovědi zaměstnancům? Téměř nereálné

Podpora a přivýdělek (již bez dohody o provedení práce)

Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu minimální mzdy (od ledna 6675 korun). V případě pobírání podpory se po dobu výkonu práce v takzvaném nekolidujícím zaměstnání její výplata zastaví. Tato doba se uchazečům nezapočítává do doby potřebné pro opětovný vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Již ale není umožněna kombinace nekolidujícího zaměstnání a dohody o provedení práce. Přivydělat si lze pouze v rámci pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Čtěte také: Má nárok na volno na pohřeb i zaměstnanec pracující v noci?

Uchazeči o zaměstnání a nové povinnosti

Od měsíce října 2017 obsahuje zákon o zaměstnanosti definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání. Režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání se rozumí povinnost uchazeče o zaměstnání:

• zdržovat se v době nemoci nebo v době po úrazu v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti a
• povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, vydá registrující lékař (pokud je k tomu důvod) na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti. V potvrzení se uvede:

• a) místo pobytu uchazeče o zaměstnání v době dočasné neschopnosti,
• b) rozsah a doba povolených vycházek,
• c) případně další požadované údaje.

Úřady práce jsou oprávněny dodržování těchto povinností kontrolovat. V případě zjištění porušení vyhotoví o kontrole písemný záznam, s nímž bude seznámen jak uchazeč o zaměstnání, tak jeho lékař.

Uchazeč musí tuto skutečnost oznámit úřadu práce nejpozději v den, kdy mu bylo vydáno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, nebo v den, kdy se uskutečnilo vyšetření nebo ošetření, pro které nemohl plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Formulář potvrzení pak musí předložit nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne jeho vydání (potvrzení o dočasné neschopnosti, potvrzení o ošetření nebo vyšetření), a to příslušné pobočce úřadu práce. V případech, kdy tuto povinnost uchazeč nesplní, může být z evidence uchazečů o zaměstnání na základě rozhodnutí vyřazen.