Od roku 2019 vzroste limit u dohod o pracovní činnosti. Do 3000 Kč bez pojištění

Hranice pro platbu pojistného u dohod o pracovní činnosti se tak do příštího roku zvýší o 500 Kč. Pozor však na to, že pro srážkovou daň bude i nadále platit limit 2500 Kč. U dohod o provedení práce zůstává vše při starém.

Pojistné se bude platit až od 3000 Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v říjnu sdělení č. 236/2018 Sb., kterým zvýšilo rozhodnou částku pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, a to ze stávajících 2500 Kč na 3000 Kč. Sdělení nabude účinnosti 1. ledna 2019. Sociální a zdravotní pojištění u dohod o pracovní činnosti se tedy nově bude platit až při sjednaném příjmu alespoň 3000 Kč měsíčně. Ačkoli se u příjmů do 3000 Kč neplatí za zaměstnance zdravotní pojištění, pokud za pracovníka nehradí pojistné stát, musí si jej platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Podmínky pro uzavírání dohod o pracovní činnosti detailně upravuje § 76 zákoníku práce. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování této podmínky se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. V dohodě je nutno sjednat nejen odměnu, ale i podmínky pro její poskytování. Obě tyto skutečnosti jsou totiž významné z hlediska posouzení, zda dohoda zakládá účast zaměstnance na pojištění či nikoliv. Samotnou dohodu je nutné uzavřít písemně, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení dohody musí dát zaměstnavatel zaměstnanci.

Co se týče dalších věcí, jako například nároku na dovolenou nebo odstupné, záleží na dohodě se zaměstnancem. Zákon je obligatorně nevyžaduje.

Čtěte také: U dohod nezapomínejte na podmínky poskytování odměny 

Limit u srážkové daně se nemění

Zatímco hranice pro pojistné se u dohod o pracovní činnosti zvýší na 3000 Kč, limit pro srážkovou daň zůstane na úrovni 2500 Kč. Při vyšším příjmu než 2500 Kč bude i při neučiněném (nepodepsaném) prohlášení k dani zúčtována zálohová daň. To znamená, že v případě dvou a více souběžných příjmů zaměstnance zdaněných zálohovou daní nelze provést roční zúčtování daní. Zaměstnanec si sám podá daňové přiznání a uvede zde zdanitelné příjmy od všech svých souběžných zaměstnavatelů.

Kdo tak bude mít příští rok na dohodu o pracovní činnosti příjem mezi 2501 Kč a 2999 Kč, bude mu zaměstnavatel srážet zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, ale nebude při stanovení základu pro výpočet zálohy tento příjem (na rozdíl od dosavadního stavu) navyšovat o povinné pojistné. V případě dosažení 3000 Kč se pak při stanovování základu daně příjem o povinné pojistné navýší.

Tento nesoulad se ale možná brzy napraví. Plánuje se totiž změna, kdy by se částka 2500 Kč nahradila slovním spojením „částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Přijetím pozměňovacího návrhu by se mohla rozhodná částka pro účast na sociálním pojištění sjednotit s částkou rozhodnou pro zdanění srážkovou daní.

U dohod o provedení práce vše při starém

U dohody o pracovní činnosti se sice limit zvýší, u dohody o provedení práce (DPP) se ale zatím nic nemění. I nadále zůstává u DPP limit započitatelného příjmu pro sociální i zdravotní pojištění na úrovni 10 000 Kč, který platí i pro srážkovou daň při neučiněném prohlášení k dani. Ve Sněmovně leží opoziční návrh, který zvyšuje limit na 11 500 Kč, vláda k němu ale vydala negativní stanovisko a dá se tak očekávat, že nebude schválen.