Díky vyššímu limitu pro odvod pojištění ušetří jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Tato parametrická změna ovlivní i srážkovou daň při neučiněném prohlášení k dani.
Co se dozvíte v článku
Desetina průměrné mzdy po zaokrouhlení
Jde o změnu v souvislosti s vyhlašovanou průměrnou mzdou. Nařízením vlády s číslem 290/2022 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2023 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2023. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023 se zvyšuje z původních 3500 Kč na 4000 Kč měsíčně. Tato částka již byla potvrzena samostatným Sdělením MPSV s číslem 320/2022 Sb.
Částka rozhodného příjmu se stanoví jako jedna desetina vyhlašované průměrné mzdy po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů.
Vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Zvýšení příjmu, který založí účast na nemocenském pojištění, se projeví i v oblasti zdravotního pojištění. Od 1. ledna 2023 se mění započitatelný (rozhodný) příjem z částky 3500 Kč na částku 4000 Kč. Započitatelný (rozhodný) příjem v systému veřejného zdravotního pojištění se používá pro určení výjimky, kdy daná osoba není zaměstnancem. Osoba, která je uvedena ve výjimce v zákoně o veřejném zdravotním pojištění a je pod hranicí započitatelného příjmu (tedy od 1. 1. 2023 méně než 3999 Kč), nebude považována za zaměstnance ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Výjimky se taxativně týkají pouze:
- člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,
- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu.
Stanovení výše započitatelného (rozhodného) příjmu, a to i pro účely zdravotního pojištění, vychází ze zákona o nemocenském pojištění. Zvyšování a úpravy výše rozhodného příjmu jsou vázány na výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění.
Zaměstnání malého rozsahu v sociálním pojištění
V sociálním pojištění ovlivní zvýšení limitu zaměstnání malého rozsahu. Tím je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 4000 Kč (dosud nižší než 3500 Kč) nebo není sjednána vůbec. Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude zaměstnanec nemocensky pojištěn pouze v těch měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 4000 Kč. Příkladem by mohlo být sjednání hodinové mzdy při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. Ovšem zaměstnanec je účasten pojištění také, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Limit se u více zaměstnání malého rozsahu s jedním zaměstnancem posuzuje v úhrnu.
Vyšší limit pro srážkovou daň
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů uvádí limit ostatních příjmů zdaněných při neučinění prohlášení k dani srážkovou daní. Jde o částku „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Od roku 2023 se zvyšuje na 4000 Kč. Například dohoda o pracovní činnosti s neučiněným prohlášením k dani s měsíční odměnou 4000 Kč bude zdaněna srážkovou daní, dohoda s odměnou 4001 Kč již daní zálohovou (bez možnosti uplatnění slev na dani). U dohody o provedení práce se desetitisícový limit nemění.
Tradiční potíže s korunou
Zaměstnavatelé musí být obezřetní při posouzení limitu pro odvody a zdanění srážkovou daní. Limity totiž nejsou stejné. Limit, kdy příjem nepodléhá odvodům, nesmí přesáhnout 3999 Kč. Naopak pro srážkovou daň platí limit 4000 Kč (včetně).
Příklady:
- Zaměstnanec má předem sjednanou odměnu na dohodu o pracovní činnosti 3999 Kč. Neučinil u svého plátce daně prohlášení k dani. Odměna nebude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění a bude zdaněna srážkovou daní.
- Jednatel pobírá odměnu za výkon funkce ve výši 4000 Kč měsíčně. Prohlášení k dani u plátce daně neučinil. Odměna v této výši již podléhá sociálnímu pojištění. Zdravotnímu pojištění bez jakékoli výjimky od 1 Kč nahoru. Avšak bude zdaněna srážkovou daní.
ČLÁNKY DO MAILU