Odborníci čekají v přiznáních za rok 2013 řadu chyb. Čtěte, na co si dát pozor

Ačkoli vyplnění daňového přiznání nepatří mezi nejtěžší úkoly v životě podnikatele, dá se v něm nasekat řada chyb. Různé interaktivní formuláře a elektronická podání sice výrazně omezila početní chyby, kdy někdo špatně spočítal 40 % z 200 000, avšak ani ty nejchytřejší formuláře nezvládnou vše. Pokud vyplňujete daňové přiznání, musíte vědět, co kam vyplnit a jaké slevy a odpočty apod. můžete nárokovat. V tomto ohledu se pro zdaňovací období roku 2013 změnila řada věcí a dá se tak očekávat, že podnikatelé budou u novinek chybovat častěji. Zeptali jsme se proto odborníků, které přešlapy podnikatelé nejčastěji dělají a na co si dát při vyplňování letos pozor.

Pozor na změny u odčitatelných položek

Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK

Které chyby se v přiznání nejčastěji dělají?

Velká část chyb jde na vrub odčitatelných položek a nezdanitelné části základu daně. Často se chybuje hlavně u penzijního připojištění a ani letošek v tom zřejmě nebude výjimkou. V oblasti penzijního připojištění se navíc některé věci měnily, což nahrává tomu, že se v něm bude více chybovat. Poplatník si může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění maximálně 12 000 Kč. Částku, kterou na pojištění zaplatil, ale musí od roku 2013 snížit o 12 000 Kč. Ještě do loňska se přitom odečítalo pouze 6000 Kč. Ročně například zaplatíte na penzijním připojištění 20 000 Kč, v daňovém přiznání tak můžete snížit základ daně o 8000 Kč. Lidé mnohdy odečtou maximální hranici 12 000 Kč nebo celý svůj příspěvek na pojištění. Podobně chybují i zaměstnanci u odborových příspěvků. Pro rok 2013 lze odečíst maximálně 3000 Kč.

Evergreenem se již staly chyby u úroků z hypotečních úvěrů a z úvěrů ze stavebního spoření. Aby se daly odečíst z daňového základu, musí úvěr směřovat na financování bytových potřeb. Vše upřesňuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Lidé leckdy uplatňují úroky, aniž by se jednalo o bytovou potřebu, na což ale nemají ze zákona právo. Pokud podmínky stanovené zákonem splňujete, můžete odečíst úroky maximální výše 300 000 korun ročně. Pokud jste úroky platili jenom část roku, od základu daně můžete odečíst až 25 000 korun za každý kalendářní měsíc. 

Čtěte více: Nezdanitelné části základu daně v roce 2014

Pro OSVČ s paušály se omezily slevy na dani

Další oblast, ve které se hodně chybuje, tvoří slevy na dani. Pořád se stává, že lidé slevy na dani zaměňují s odečitatelnými položkami. Pro jistotu tedy připomeňte, že slevy na dani snižují vypočtenou daňovou povinnost, zatímco odečitatelné položky základ daně. U slev na dani odborníci letos očekávají ještě více chyb než v minulosti. Na vině jsou změny zákonů, které pro podnikatele využívající paušály omezily slevu na manželku a daňové zvýhodnění. Podnikatel, který se rozhodne uplatnit paušální výdaje, nemůže uplatnit slevu na manželku a na dítě, pokud základ daně, na který je paušál aplikován, je vyšší než 50 % celkového základu daně. V praxi to znamená, že poplatník, který má příjmy pouze z podnikání, si nemůže slevu na manžela ani dítě uplatnit. Je pravděpodobné, že poplatníci, kteří si sestavují daňové přiznání bez pomoci odborníka, budou pokračovat v uplatňování slev, tak jak byli zvyklí dosud, domnívá se Blanka Štarmanová, daňová poradkyně a jednatelka společnosti TaxVision.

Čtěte více: Slevy na dani se oproti loňsku omezily. Čtěte, kdo jakou slevu může využít

Pokud podnikatelé uplatní slevy, i když na ně nemají právo, nemohou počítat s nějakou benevolencí ze strany finančních úřadů. Jak serveru potvrdili zástupci finanční správy, bude se v těchto případech aplikovat standardní procesní postup podle daňového řádu, při zohlednění okolností konkrétních případů. V případě pochybností o výši tvrzené daně správce daně vyzve poplatníky k vysvětlení těchto pochybností. Pokud však při vyměření daně správci daně pochybnosti nevzniknou, může se stát, že správce daně vyměří daň podle tvrzení daňového subjektu, včetně uplatněné slevy, a pokud byla tato sleva uplatněna neoprávněně, bude v případě zjištění této skutečnosti správcem daně (např. v rámci později prováděné daňové kontroly) daň doměřena ve správné výši, včetně příslušných sankcí. Odpovědnost za správnost tvrzení uvedených v daňovém přiznání má daňový subjekt, který toto daňové přiznání podal, upozornila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

I u podnikatelů, kterým sleva a zvýhodnění zůstanou, se ale dají očekávat na základě zkušeností chyby. Slevu na manželku 24 840 Kč lze totiž uplatnit jen tehdy, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období roku 2013 částku 68 000 Kč. Do vlastního příjmu manželky/manžela se kromě dalšího nezahrnují dávky státní sociální podpory, kterou je rodičovský příspěvek. Poplatníci ale chybně do vlastního příjmu manželky/manžela nezahrnují také peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění a uplatňují si tak chybně nárok na odečet na manželku, vysvětlila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová.

Stejně tak poplatníci zapomínají na podmínky a omezení u daňové zvýhodnění na dítě. Především se zapomíná na podmínku minimální výše příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, za rok 2013 tedy 48 000 korun. Problémy způsobuje i ukončení studia během roku, definice prázdnin, definice vyživovaného dítěte nebo společné domácnosti.

O přeplatek na dani nežádejte zbytečně dvakrát

Poplatníkům přináší problémy také kombinace ustanovení daňového řádu. Jedno z nich totiž finančním úřadům umožňuje vyúčtovat přeplatek na dani až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která je do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy zpravidla do konce března. §155 odst. 3 daňového řádu ale zároveň říká, že správce daně musí na žádost o vrácení přeplatku na dani zareagovat do 60 dnů. Kdo tak vyplní přiznání a žádost o vrácení přeplatku příliš brzy, je mu žádost úřady zamítnuta a on si pak musí podat žádost znova. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března, radí Petra Petlachová.

Čtěte více: Vyšel vám na dani z příjmů přeplatek? S přiznáním počkejte do února

S výše uvedenou chybou se pojí další opomenutí, a to podepsání žádosti o vrácení přeplatku, která tvoří součást daňového přiznání a nachází se na poslední straně daňového přiznání. Na žádosti někdy chybí také údaje, jakým způsobem přeplatek vrátit. Podpis občas chybí i na samotném přiznání.

Přiznání čeká také 200 tisíc zaměstnanců

Zhruba 200 tisíc lidí by letos mělo podat daňové přiznání kvůli solidárnímu zvýšení daně. Konkrétně se tato nová povinnost týká všech, jejichž  hrubá mzda alespoň v jednom měsíci v roce přesáhla částku 103 536 Kč. Do hrubého příjmu se započítávají také například jednorázové odstupné, bonusy nebo náhrady za čerpanou dovolenou. Přestože se toho o solidární dani dost napsalo, odborníci očekávají, že mnoho lidí přiznání podat zapomene. Očekáváme, že řada zaměstnanců svoji zákonnou povinnost nesplní. Těmto poplatníkům hrozí sankce v podobě pokuty za nepodané přiznání. Zde je třeba upozornit, že tato pokuta se platí i v případě, kdy poplatníkovi vznikl daňový přeplatek, komentovala Blanka Štarmanová, jednatelka společnosti TaxVision.

Čtěte více: Solidární daň v daňovém přiznání za rok 2013

Výše pokuty je stanovena v závislosti na délce prodlení daňového subjektu a na výši daně stanovené opožděně podaným přiznáním. Maximální výše stanovené pokuty je 300 tisíc korun a minimální je 200 korun. V případě, že daňový subjekt daňové přiznání vůbec nepodá, dolní hranice pokuty je 500 Kč. Pokuta za pozdní podání/nepodání daňového přiznání vzniká daňovému subjektu přímo ze zákona. Správce daně mu tak zašle platební výměr (rozhodnutí), kterým daňový subjekt informuje o výši pokuty a datu její splatnosti (obecně je to 30 dnů od splatnosti). Na základě praktické zkušenosti s realizací pokut za opožděné tvrzení daně v praxi došlo od 1. ledna 2014 k novele ustanovení § 250 daňového řadu. Toto ustanovení nyní předpokládá zmírnění sankce v určitých případech – sankce je snížena na polovinu, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a zároveň správce daně u tohoto subjektu neeviduje jiná prodlení při podání daňového tvrzení, upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová.

Další sankcí tvoří úrok z prodlení. V případě, že daňový subjekt daň neuhradí do dne její splatnosti, vzniká mu na jeho osobním daňovém účtu nedoplatek a je tedy v prodlení s platbou. Povinnost hradit úrok z prodlení vzniká až pátým pracovním dnem, který následuje po datu splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodu (aktuální repo sazba 0,05 %). Daňový řád stanovuje ještě jednu sankci, která se váže k povinnosti podat řádné daňové přiznání, a to je penále. Penále je „potrestáním“ za to, skutečná daňová povinnost se liší od poplatníkem přiznané (či vůbec nepřiznané) daňové povinnosti a on nepodal dodatečné přiznání. Penále se počítá z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, 20 %, je-li snižován daňový odpočet o 1 %, je-li snižována daňová ztráta, uzavřela Petlachová.