Samo ministerstvo přitom přikázalo, že se OSVČ musí pravidelně testovat. Na rozdíl od zaměstnanců však OSVČ samotestování nemohou využít při návštěvě služeb. Jak ukázala odpověď předchozí mluvčí ministerstva na otázku ohledně přehledů OSVČ, na ministerstvu asi netuší, že nějaké OSVČ vůbec existují.
Samotestování OSVČ? Po měsíci se teprve začalo řešit
Na ministerstvu zdravotnictví se sice během posledního roku protočili 4 různí ministři, až se nakonec vrátil Adam Vojtěch, jedna věc se však zjevně nezměnila, a to naprosté ignorování OSVČ a jejich specifik. Ukazuje se, že “odborníci” na ministerstvu nejen neumí napsat smysluplný pandemický zákon a dle zákona protiepidemická opatření a řádně je zdůvodnit, ale jak ukázali v minulém roce, nedokáží ani tak jednoduché věci, jako je včas posunout lhůtu pro podání přehledů OSVČ. Posledním aktuálním “zářezem” ministerských "expertů je diskriminace OSVČ, které zatím stále nemohou využívat ve službách na rozdíl od zaměstnanců povinné samotestování.
Už při prvním rozvolnění 3. května, kdy otevřela kadeřnictví, stanovilo ministerstvo pro využití této služby splnění podmínky otn (očkování – negativní test – prodělání nemoci). U negativního testu nicméně nakonec, a to nejen u kadeřnictví, ministerstvo stanovilo, že lidé mohou použít potvrzení od zaměstnavatele, že absolvovali negativní test v zaměstnání. Od března totiž platí povinné testování zaměstnanců a od dubna také OSVČ hlavních, které při výkonu své činnosti přicházejí do styku s třetími osobami s výjimkou členů domácnosti. Jak zaměstnanci, tak OSVČ se musí testovat jednou týdně.
Zatímco však zaměstnancům ministerstvo umožnilo jejich testy v práci použít i ve službách, na OSVČ se vykašlalo. Teprve před několika dny si ministerstvo uvědomilo, že v ČR působí také přibližně 600 tisíc OSVČ hlavních a začalo řešit postup pro uznání jejich samotestů. Minimálně měsíc tak ministerstvo OSVČ oproti zaměstnancům diskriminovalo.
Loni ministerstvo posunulo lhůty až po termínu
Jak již bylo zmíněno na začátku, měsíční ignorování samotestování OSVČ není prvním ministerským přešlapem vůči OSVČ za poslední rok. Kvůli koronaviru se v roce 2020 nejprve posunuly lhůty pro přiznání a přehledy o tři měsíce. Přiznání a daně se měly vyřídit do začátku července, oba přehledy pak do 3. srpna. Už při tomto ale nastal drobný chaos, kdy se změna u zdravotního pojištění řešila novelou a u sociálního pojištění odpuštěním sankcí. To způsobilo, že u zdravotního pojištění se tak pojistné mohlo doplatit standardně do osmi dnů, u sociálka však bylo nutné jej zaplatit do 3. srpna.
Na začátku června navíc vláda schválila další posun lhůt u daňového přiznání, aniž by ale současně řešila i posun lhůt u sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí promptně zareagovalo na opětovné posunutí lhůty pro přiznání dalším prodloužením lhůty pro přehledy pro ČSSZ na 18. září, ministerstvo zdravotnictví se k tomu nemělo a tvrdilo, že by muselo novelizovat zákon, což by se už nestihlo.
Vzhledem k tomu, že k druhému odkladu došlo na začátku června, mělo přitom ministerstvo zdravotnictví dostatek času (skoro 2 měsíce) vše vyřešit. Svou pomoc ministerstvu dokonce nabídla i Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), která ministra žádala o to, aby termín pro přehledy posunul stejně jako ministerstvo práce a sociálních věcí. Tehdejší (a opět nynější) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však žádost odborníků odmítl s tím, že pro změnu lhůty by bylo nutné změnit zákon, což nelze stihnout, že jiné řešení není a že je posun lhůty vlastně zbytečný.
Vznikla tak situace, kdy první měla vypršet lhůta pro podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu (3. srpna), následně pro daňová přiznání (18. srpna) a jako poslední 18. září termín pro přehledy pro ČSSZ. Ačkoli žádný zákon nebrání tomu, aby OSVČ prvně podaly přehledy a pak teprve přiznání, standardní postup je opačný a v přehledech zpravidla vychází z přiznání (případně vše řeší zároveň). Jakmile tedy nedošlo k prodloužení lhůty u zdravotního pojištění, bylo víceméně i zbytečné prodloužení termínu pro podání přiznání.
Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch sice následně vyjednal s pojišťovnami, že nebudou za pozdní podání dávat sankce, pokud OSVČ předloží přehled do 18. září, mělo to však drobný háček. Jednání s řediteli totiž přišlo 13. srpna, tedy 10 dnů poté, co vypršela zákonná lhůta pro podání přehledu pro zdravotní pojišťovnu a tedy 10 dnů po termínu, do kterého většina OSVČ již přehledy podala.
Nebylo by to ale ministerstvo zdravotnictví, aby nedokázalo celou situaci ještě více vyšperkovat. Nejenže lhůtu pro podání přehledu posunulo 10 dnů po jejím vypršení, ale doplatek pojistného musely OSVČ zaplatil i nadále v původním termínu, tedy 11. srpna. Kdo z OSVČ by chtěl posunout i termín doplatku zdravotního pojištění, respektive odpustit penále za pozdní úhradu, musel o to požádat pojišťovnu.
Zdravotní pojištění OSVČ není v naší gesci, tvrdilo letos ministerstvo
Kdo by si ale myslel, že se ministerstvo zdravotnictví po loňském fiasku s posunem poučilo, podceňuje tamní “genialitu”. Když vláda letos v březnu opět posunula lhůtu pro podání přiznání, oslovil autor tohoto textu ihned ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví, zda a kdy posunou i lhůty pro podání přehledů.
Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí ihned odpovědělo, že lhůtu posune a jen aktuálně řeší o kolik, tehdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová odvětila, že dotaz není v gesci ministerstva zdravotnictví. Teprve po opakované urgenci s připomenutím, že zdravotní pojištění OSVČ zcela jistě spadá do gesce ministerstva zdravotnictví, ministerstvo odpovědělo, že zahájilo přípravu novely, která lhůtu pro podání přehledů posune.
Bohužel to dopadlo podobně jako loni a nikoho z úředníků ministerstva práce a zdravotnictví ani samotné ministry nenapadlo se domluvit a posunout lhůty na stejný den. Zatímco pro zdravotní pojišťovnu bude OSVČ stačit podat přehled do 2. srpna, pro ČSSZ tak musí učinit do 30. června. V případě ČSSZ navíc musí nejpozději 30. června i doplatit pojistné, jinak se jí sankce bude počítat již od původního termínu. U zdravotního pojištění platí, že případný doplatek pojistného je pak třeba uhradit do 8 dnů od podání přehledu.
Dva roky po sobě nedokázala ministerstva a vláda sladit noty a udělat tak jednoduchou věc, jako je shodné posunutí lhůt pro přehledy OSVČ. A teď si představte, že by tu nedejbože například vznikla nějaká pandemie nové nemoci a tito experti by s ní měli bojovat…
ČLÁNKY DO MAILU