Nezaměstnaní, kteří začnou podnikat a udrží svou živnost aspoň dva roky, by mohli od státu dostat příspěvek v průměru až 80 000 korun. Zájemce o tuto podporu by musel úřadu práce předložit smysluplný podnikatelský plán. Obce a neziskové organizace by mohly za přijetí nezaměstnaného dostávat měsíčně až 15 000 korun. Firmám je slibováno 12 000 korun při zaměstnání dlouhodobě neuplatnitelných lidí na zkrácený úvazek a dvojnásobná částka by měla být po dobu 12 měsíců vyplácena těm, kteří přijmou zaměstnance do 30 let. Takové jsou návrhy řešení podpory ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti, které začátkem tohoto měsíce projednala tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Znovu se o nich bude debatovat 25. dubna.
Podnikání samotné není řešením nezaměstnanosti
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu můžeme na podnikání pohlížet jako na řešení nezaměstnanosti. I když ji samozřejmě nemůže vyřešit v plném rozsahu, protože ne každý nezaměstnaný má dispozice pro to uspět ve vlastním podnikání. Navíc je podnikání řešením jen pro ty, kteří jsou schopni zvládat pravidla a předpisy s ním související. Pro člověka, který takové vlastnosti nemá, je pozdní zjištění náročnosti podnikání nemilým překvapením a vede často ke značným škodám nejen u podnikatele samého, ale u jeho okolí, kde svým působením z neznalosti škody způsobil. Na evropské úrovni zaniká během prvních pěti let až 50 % nově založených firem. Nicméně dobře zpracovaný a promyšlený podnikatelský záměr v nedostatkových oborech, například technických, má vždy naději na úspěch,
říká Tomáš Paták, mluvčí ministerstva.
Bylo by nekorektní dopředu zadupávat plán, který podnikání podporuje. Jsme v situaci, kdy se mladí do zakládání firem nehrnou a raději volí vztah závislý, počet nově založených firem stagnuje,
dodává s mírnou skepsí Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Jen na státní podporu spoléhat nelze
Nezaměstnaní, kteří začnou podnikat a udrží svou živnost alespoň dva roky, by mohli od státu dostat příspěvek ve výši od 40 000 do 80 000 korun. Resort práce a sociálních věcí chce těmito výdaji zvýšit podporu zaměstnanosti. Zájemce o podporu by musel úřadu práce předložit smysluplný podnikatelský plán,
uvádí ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.
Od úřednického stolu se podniká snadno, praxe je trochu odlišná.
Dá se souhlasit s tím, že za uvedenou částku může začínající podnikatel pořídit třeba základní materiál pro výrobu nebo počítač a další kancelářské vybavení. Toto opatření ještě umocňuje připravované zavedení mimořádných daňových odpisů, obdobně jako tomu bylo v roce 2009. Legislativní změna firmám umožní zahrnout do daňově uznatelných nákladů 100 % vstupní ceny nově pořízeného hmotného majetku v odpisových skupinách 1, 2 a vybraného majetku ve 3. odpisové skupině během 12 měsíců od jeho pořízení,
říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták.
Lidé z praxe se ale obávají, že tato forma podpory přijde na zmar. Ideální by ale bylo, pokud by si dotovanými penězi pouze doplnil vlastní kapitál. Rozumný podnikatel si vytvoří svůj podnikatelský záměr a rozpočet. Své náklady bude pokrývat především z tržeb. Pokud začne tím, že si půjčí a neví na co, tak to utratí a dostane se do dluhů,
varuje Jiří Novotný, zástupce společnosti Ekotern servis, která podnikatele školí v nejrůznějších oborech.
S tím souhlasí i Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků: Podnikání je první šancí pro nejšikovnější a ne poslední štací pro neúspěšné. Dovedu si představit, že právě ta druhá skupina pod vidinou peněz udělá maximum pro jejich získání, což z dlouhodobého pohledu nevyřeší vůbec nic. Rád bych se ale mýlil.
K tomu resorty práce a sociálních věcí i průmyslu a obchodu shodně dodávají, že je ještě nutno dopracovat pravidla, aby bylo předem zabráněno zneužití uvedeného příspěvku, který má sloužit čistě k rozjezdu vlastního podnikání.
Šance jen pro sebevědomé
Jaké skupiny lidí bez práce by mohly tuto nabídku využít? To se neodvažuji tvrdit, na Ministerstvu práce a sociálních věcí mají občas dobré nápady, ale zcela selhává jejich marketing. Cílové skupiny se o podpůrných nástrojích dozvídají s velkým zpožděním nebo je informace zcela minou,
upozorňuje Karel Havlíček.
Tato nabídka nic neřeší a problém jen prohlubuje. Je nezbytné, aby každý zájemce o podnikání pocítil první nutnost investice do něčeho, čemu sám věří,
říká Jiří Novotný s tím, že podle něj by bylo lepší, kdyby se prostředky vložily na podporu podnikatelského vzdělávání a hradila se jimi polovina ceny kurzu zaměřeného na podnikatelskou praxi. Současný stav, kdy jsou kurzy nezaměstnaným plně hrazeny, vede k tomu, že ti je pak navštěvují proto, aby je měli a nikoliv proto, aby dané problematice porozuměli.
Jasno ale mají na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Těchto nabídek budou moci využít ti z nezaměstnaných, kteří mají dostatek zdravého sebevědomí k tomu, aby se vlastním podnikáním zbavili závislosti na sociálních dávkách a věří, že se dokáží prosadit i ve velmi konkurenčním prostředí na regionální nebo i celostátní úrovni. Je pochopitelně zapotřebí, aby přišli s jasným a životaschopným podnikatelským záměrem. Při jeho formulaci mohou využít celou řadu služeb, které stát pro začínající podnikatele nabízí, například služby Centrálních registračních míst,
radí zástupce ministerstva Tomáš Paták.
Důležité je motivovat cílovou skupinu k tomu, aby měla vůli k případné změně profese či k rekvalifikaci. Toto je dlouhodobým úkolem v našich podmínkách zejména proto, že stále přetrvává trend, že jedna profesní orientace je tou jedinou v celé pracovní kariéře,
říká Miroslav Luczka, ředitel Institutu celoživotního vzdělávání.
Podnikat jde i v krajích s vysokou nezaměstnaností
Podnikání není věcí naplnění poptávky v regionu. Podnikání je věcí dobrého nápadu, využití toho, že jiní konkurenti neumějí naplnit představy svých zákazníků. V takovém případě se dá prorazit kdekoliv. Podnikatelský záměr se dá kvalitně připravit kdekoliv a kdykoliv. Míra nezaměstnanosti v tom nehraje tak velkou roli. Trochu sarkasticky lze dokonce tvrdit, že nejvíce vydělat lze na největší chudobě. To je typické třeba na rozvíjejících se trzích, pokud správně připravím produkty pro určitou skupinu kupujících,
komentuje další z okruhů častých otázek Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Přesto zůstává pravdou, že v regionech s vyšší nezaměstnaností se podnikatelské záměry hledají obtížněji. Co s tím? To říká Miroslav Luczka, ředitel Institutu celoživotního vzdělávání Vysoké školy finanční a správní: Je nutné naučit se analyzovat podnikatelské aktivity v regionu a soustřeďovat se zejména na ty, které v dané lokalitě chybí. Na podnikatele jsou kladeny stále větší nároky na flexibilitu a na možnosti změn podnikatelských záměrů podle situace v regionu. V převážné většině se jedná o obchod a služby.
Smysluplný podnikatelský záměr není omezen ani určitou oborovou činností. Pokud se navíc člověk rozhodne využít pro podnikání moderní informační a komunikační technologie, není vázán na místo bydliště či region a může nabízet své produkty a služby na celostátní i světové úrovni. Důležitější než geografická poloha je proto nosný nápad s potenciálem oslovit co nejširší veřejnost.
Problematiku ale není možné generalizovat. Jinak bude uvažovat mladý nezaměstnaný absolvent biologie, který třeba začne stavět spin off firmu. Jinak úředník, který si možná založí poradenskou firmu. A jinak zemědělec, který si může koupit traktor a bude sekat sousedům zahrady. Jsem ale přesvědčen, že práce je dostatek a bude-li někdo ochotný dělat více než jen 8 hodin ve všední den, tak má šanci,
takový je názor Karla Havlíčka.
Je třeba vnímat podnikatele jako člověka, na kterého jsou kladeny mnohem vyšší nároky než na zaměstnance. Podnikatel se musí orientovat v daňových zákonech, v obchodním zákoníku, živnostenském zákonu a v celé řadě dalších předpisů. Ten, který se o to nezajímá a nesnaží se zachytit alespoň informativně povinné předpisy, je začne brzy porušovat a vystaví se riziku možných sankcí. Podnikání a zaměstnávání není možné spojovat nebo je dokonce srovnávat. To, že v obou případech lze získat peníze, je sice pravda, ale zaměstnanec získává peníze na uspokojení svých potřeb a podnikatel by měl správně získávat peníze na rozvoj své firmy, uspokojení potřeb je až druhotné. V našich podmínkách to ne vždy platí. Velmi proto záleží na kvalitě lidí, kteří se chtějí v podnikatelském prostředí prosadit,
doplňuje Jiří Novotný.
ČLÁNKY DO MAILU