Odborové organizace o sobě dávají vědět především ve velkých podnicích, kde může být domluva se zaměstnavatelem obtížná. Odbory však mají své místo i v malých a středních firmách. Přesto, že založení odborové organizace často signalizuje nespokojenost zaměstnanců, může mít pro zaměstnavatele také výhody. Navíc existují i případy, kdy odbory vzniknou ve firmě, kde je – jednoduše řečeno – o zaměstnance dobře postaráno. Nejjistější tedy je vnímat odborovou organizaci bez emocí a bez stínu ROH (Revolučního odborového hnutí), které ještě mohou mít podnikatelé – zaměstnavatelé i zaměstnanci v paměti.
Zaměstnavatel musí zaměstnance informovat
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům informační a projednávací povinnost. Musí tedy zaměstnance informovat o všech důležitých skutečnostech týkajících se firmy, a to zejména o
- ekonomické a finanční situaci ve firmě a jejím pravděpodobném vývoji
- své činnosti včetně například jejího dopadu na životní prostředí
- právním postavení zaměstnavatele, vnitřním uspořádání společnosti, jejích jednatelích, o změnách předmětu činnosti
- pracovních podmínkách a jejich změnách
- opatřeních zamezujících diskriminaci zaměstnanců
- bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
- volných pracovních místech na dobu neurčitou, jde-li o zaměstnance se smlouvou na dobu určitou
První dva body se však nevztahují na zaměstnavatele, který zaměstnává méně než deset zaměstnanců. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, případně rada zaměstnanců, tedy vlastně prostředníci mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, musí informovat zvlášť každého jednotlivého zaměstnance.
Zaměstnanci mají právo založit odbory
Podle Zákona číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů, mohou občané zakládat sdružení – tedy mimo jiné i odborové organizace. Ve chvíli, kdy se zaměstnanci rozhodnou založit ve firmě odborovou organizaci, vznikají pro zaměstnavatele další povinnosti. Předně nesmí zástupce zaměstnanců znevýhodňovat či diskriminovat. Ani naopak zvýhodňovat. Zástupcům zaměstnanců také musí na své náklady vytvořit vhodné podmínky k jejich činnosti. Podle svých provozních možností jim musí k jejich činnosti poskytnout místnost s nezbytným vybavením a hradit jim také nezbytné náklady.
Odbory v malých a středních firmách
„Stav odborové organizovanosti v malých a středních podnicích v České republice je problematický stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie,” upozorňuje Marcela Kubínková, místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů.
Kubínková tvrdí, že především v malých organizacích mají odborové organizace horší podmínky pro svoji činnost. „Přestože mají právo požadovat na zaměstnavateli, aby jim zajistil materiální podmínky pro jejich činnost, často to provozní možnosti těchto zaměstnavatelů neumožňují,” vysvětluje business serveru Podnikatel.cz Kubínková. V menších společnostech také často odbory nemají dostatečné finanční prostředky na zaplacení expertů například z oblasti pracovního práva pro uzavření kolektivní smlouvy. Někdy ani dostatečné ekonomické znalosti. Pro odborovou organizaci v menší společnosti je tedy podle Kubínkové výhodné, pokud je členem odborového svazu, který jí pak pomáhá prostřednictvím vlastních expertů.
Kubínková také upozorňuje, že v malých a středních podnicích existuje zvláštní praxe: zaměstnavatelé podmiňují vznik pracovního poměru a trvání zaměstnání tím, že zakazují zaměstnancům založit odborovou organizaci. „Tomu nahrává i malé právní povědomí zaměstnanců o tom, že žádný zaměstnavatel nemá právo bránit vzniku odborové organizace, zakazovat její založení nebo požadovat její zrušení pod pohrůžkou ztráty zaměstnání,” objasňuje pro business server Podnikatel.cz.
Jsme nespokojení, založíme odbory!
Vznik odborové organizace může být zaměstnavatelem vnímán jako signál nespokojenosti zaměstnanců. Faktem je, že důvodem ke vzniku odborů bývá často například nedodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, porušování práv zaměstnanců, nevyplácení mezd a podobné problémy. Odbory pak vznikají navzdory zaměstnavatelům, aby zaměstnanci dokázali jednotně a efektivně čelit tlakům zaměstnavatele a hájit svá práva. Zaměstnavatel pak nemůže proti vzniku odborové organizace vůbec nic namítat.
Odborovou organizaci mohou založit již tři zaměstnanci, kteří navíc nemusí pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele. V jakési minimální verzi může mít odborová organizace u jednoho zaměstnavatele tedy pouze jediného člena. Podmínkou je pouze věk – jeden ze třech zakládajících členů musí být starší 18 let. Zaměstnanci mohou odbory založit na vlastní pěst, ale nejjednodušší cesta vede přes přihlášku do profesního odborového svazu. V Česku působí například Odborový svaz dopravy, Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu, Odborový svaz pracovníků obchodu a mnohé další.
Odbory mohou být pro zaměstnavatele výhodné
Na druhou stranu odborová organizace v malém a středním podniku může mít pro zaměstnavatele výhody. Odbory mohou zaměstnavateli například ulehčit informační povinnost vůči zaměstnancům. „Odborová organizace zastupuje ze zákona všechny zaměstnance a jedná jejich jménem. Zaměstnavatel tak nemusí v tomto případě informovat každého zaměstnance individuálně,” říká pro business server Podnikatel.cz Kubínková.
Odborová organizace také může ušetřit zaměstnavateli nemalé peníze. A to třeba v případě, že upozorní na nedodržování nebo porušování pracovněprávních předpisů nebo povinností souvisejících s bezpečnostní práce a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel pak může situaci napravit a nečekat, až problém odhalí a pokutuje například inspektorát práce.
Sami podnikatelé, zdá se, příliš o zkušenostech s odborovou organizací ve svých společnostech hovořit nechtějí. Ani jedna ze společností oslovených serverem Podnikatel.cz totiž své stanovisko nesdělila.
ČLÁNKY DO MAILU